Austin, J. L. (2000). Jak udělat něco slovy. Filosofia.

Bertrand, Y. (1998). Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál.

Chouliaraki, L. – Fairclough, N. (1999). Discourse in Late Modernity: Rethinking Critical Discourse Analysis. Edinburgh: Edinburgh University Press.

Foucault, M. (2002). Archeologie vědění. Praha: Herrmann.
Goffman, E. (1974). Frame analysis: An essay on the organization of experience. Cambridge, MA: Harvard University Press.

Harré, R. – Gillett, G. (2007). Diskurz a mysel. Bratislava: IRIS.
Harrington, A. (2006). Moderní sociální teorie: základní témata a myšlenkové proudy. Praha: Portál.

Jørgensen, M. – Phillips, L. J. (2002). Discourse analysis as theory and method. London: SAGE Publications Ltd.

Klapko, D. – Remsová, L. (2014). Výzkumný exkurz do diskursů o Romech. Brno: Masarykova univerzita.

Kolářová, M. – Vojtíšková, K. (2008). Vnímání a utváření sociálních distancí a třídních nerovností v české společnosti. Praha: Sociologický ústav AV ČR.

Koubek, M. (2013). Zápas o uvozovky: interpretační rámce a repertoár jednání pro-romského hnutí v letech 1989–2007. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií.

Laclau, E. – Mouffe, Ch. (2014). Hegemonie a socialistická strategie: za radikálně demokratickou politiku. Praha: Karolinum.

Marková, I. (2007). Dialogičnost a sociální reprezentace: dynamika mysli. Praha: Academia.

Moscovici, S. (2000). Social Representations: Exploration in social psychology. Cambridge: Polity Press.

Nekvapil, J. (2000–2001). Sociální kategorizace v interkulturním kontaktu: základní výklad, cvičení a diskuse dvou scén z podnikové komunikace. Češtinář, 11 (2), 38– 52.

Petintseva, O. (2019). ‘Entextualisation’ Across Institutional Contexts: The Impact of Discourse in School Reports on the Juvenile Justice Trajectories of Roma Youth. Youth Justice, 19 (1), 3–24.

Příhoda, V. (1936). Ideologie nové didaktiky. Praha: Václav Příhoda.

Příhoda, V. (1938). Úloha pokusné a reformní školy. Praha: Pedagogická akademie.

Příhoda, V. (1945). Idea školy druhého stupně. Praha: Ústřední učitel. naklad. a knihkup.

Qejvanaj, G. (2021). Albanian National Action Plan for Roma Inclusion 2016–2020: A Study on the Program Achievements at the Halfway Mark. SAGE Open, 11 (3).

Schneiderová, S. (2015). Analýza diskurzu a mediální text. Praha: Karolinum.

Šanderová, J. – Šmídová Matoušová, O. (2009). Sociální konstrukce nerovností pod kvalitativní lupou. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).

Štech, S. (2015). Proč se kritizuje PISA? Pedagogická orientace, 25(4), 605–612. Brno: Masarykova univerzita.

Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020. (2014). Praha: MŠMT.
Thompson, J. B. (1990). Ideology and modern culture: critical social theory in the era of mass communication. Stanford: Stanford University Press.

Vojtíšková, K. (2008). Studium sociální struktury jako konstruovaného prostoru. Sociální kategorizace a sociální identita. In J. Šafr (Ed.), Sociální distance, interakce, relace a kategorizace: alternativní teoretické perspektivy studia sociální stratifikace. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky.

Walzer, M. (2000). Interpretace a sociální kritika. Praha: Filosofia.

Young, I. M. (2010). Proti útlaku a nadvládě: transnacionální výzvy politické a feministické teorii. In Z. Uhde (Ed.), Proti útlaku a nadvládě: transnacionální výzvy politické a feministické teorii. Praha: Filosofia.