Pospíchal, M. (2017). Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství. Středoevropské politické studie, 19(3-4), 264-318. doi:http://dx.doi.org/10.5817/CEPSR.2017.34.264
bcl_1165814506.htm

Středoevropské politické studie / Central European Political Studies Review www.journals.muni.cz/cepsr Ročník XIX (2017), Číslo 3–4, s. 264–318/ Volume XIX (2017), Issue 3–4, pp. 264–318

(c)Mezinárodní politologický ústav / International Institute of Political Science DOI: 10.5817/CEPSR.2017.34.264

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných

polských vojvodství

Poland A, B and C? Electoral Geography of Selected Voivodeships in Poland

MATĚJ POSPÍCHAL1

Abstract: The study focuses on spatial analysis of the general election results in Lower Silesia, Lodz and Lesser Poland voivodeships in a period between 2001 and 2015. Primary subjects of the analysis are political parties Law and Justice, Civic Platform, Polish People´s Party and Democratic Left Alliance, but particularly works also with the results of another parties (Self-Defence, League of Polish families, Modern). Standard electoral geography methodological methods, such as cartographic display of election results, correlation analysis and concentration of the election results measurement have been used on the local level and along with Polish and Czech literature review are included in the study. Main goal of the study was to find out if there are structural differences in terms of electoral support for the parties on both regional and voivodeship level. The analysis proved deeper context of the election results in the eastern regions along with a changing spatial structure of the Law and Justice support in the first decade of the 21st century and related deepening differences between voter bases of the Law and Justice and the Civic Platform- strongest parties in Poland. Findings of the analysis might be useful for upcoming research of the analysis of the electoral support in terms of regional differences.

Keywords: Electoral Geography; Spatial Analysis; Elections; Maps; Poland; Sejm; Voivodeships

1.Úvod

Zájem o polskou politiku se poslední dobou opět dostává do popředí zájmu české odborné i laické veřejnosti. Jednou z klasických politologických subdisciplín, kde se tento zájem můņe projevovat, je výzkum volební geografie a prostorového rozloņení volební podpory polských politických stran. Základní územní rozdělení polského státu, od nějņ se odvozuje rozdílné politické, ale i sociální a kulturní chování částí polské společnosti, je vńeobecně známé a získalo uņ několik různých

1 Doktorand, Katedra politologie, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, Jońtova 10, 602 00, Brno, Česká republika / Ph.D. candidate, Department of Political Science, Faculty of Social Studies, Masaryk University, Czech Republic. E-mail: 397656@mail.muni.cz.

264

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

označení: západ vs. východ, Polsko A vs. Polsko B, modernisté vs. tradicionalisté

(Ńulc 2011: 24) a dalńí.

Kořeny tohoto rozdělení spadají do období tzv. Trojího dělení Polska, které proběhlo v letech 1772–1795. Území polsko-litevské Republiky obou národů bylo rozděleno mezi jeho tehdy mocnějńí sousedy: Ruské impérium postupně zabralo rozsáhlou východní část státu, Prusko získalo území na západě a Habsburské monarchii připadla zejména oblast Haliče (Davies 2003: 162). K obnovení Polska dońlo aņ po první světové válce, nicméně v odlińných (a zmenńených) hranicích. Druhá světová válka a následné poválečné stanovení hranic Polska přinesla výrazný rozchod s historickým územním vývojem země, neboť se celá země „posunula“ přibliņně 250 kilometrů západním směrem. Mapa 1 zachycuje tuto odlińnou historickou přísluńnost jednotlivých oblastí.

Mapa 1: Současné Polsko dle záborů platných do roku 1914 (1945)

Zdroj: Zarycki 2015: 109.

265

Matěj Pospíchal

V období nesvobodné Polské lidové republiky pochopitelně nelze hovořit o politické soutěņi, ve které by se mohlo projevit odlińné politické smýńlení občanů.

Dohody, vzeńlé

z tzv.

Kulatého stolu ovńem vedly

ke „kontraktovým“ volbám

v roce 1989 a

plně

svobodným v dalńích letech.

Důsledkem bylo vytvoření

stranického systému, který se s různou dynamikou vyvíjí dodnes. Od počátku tohoto tisíciletí lze hovořit o postupné stabilizaci stranického systému, od roku 2005 pak zejména o soupeření dvou stran, Občanské platformy (Platforma Obywatelska, PO) a Práva a spravedlnosti (Prawo i Sprawiedliwość, PiS). Tyto subjekty a jejich volební podpora vhodně ilustrují současné rozdělení polské společnosti. Volby, ať jiņ parlamentní či jeńtě výrazněji prezidentské, ukazují na jednoznačnou linii zlomu volební podpory těchto stran a jejich reprezentantů, které se přibliņně shodují s historickými hranicemi naznačenými výńe. Kromě toho se pochopitelně projevují také dalńí konfliktní linie (např. město vs. venkov) a vliv menńích stran, jejichņ podpora ovńem není natolik územně jednoznačná, jako je tomu v případě PO a PiS.

Tématem textu bude prostorové rozloņení volební podpory v polských vojvodstvích, které prońly historicky odlińným vývojem. Kromě Dolnoslezského (bývalé německé oblasti) a Lodņského vojvodství (které dříve patřilo Rusku) bude do srovnání zařazeno také vojvodství Malopolské, které bývá z hlediska volebních výsledků povětńinou řazeno do východní části země, ve které dominuje Právo a spravedlnost. Historicky vńak jde o jinou část země, neboť po tzv. Prvním dělení Polska v roce 17722 patřila aņ do konce I. světové války Rakousku, resp. Rakousko-uherské monarchii. Z toho důvodu je lepńí pojmout tuto oblast, tzv. západní Halič (kterou kromě Malopolska tvoří jeńtě sousední Podkarpatské vojvodství), jako samostatnou entitu. Výběr těchto tří vojvodství je postaven na jejich vzájemné kompatibilitě, a to předevńím z hlediska socioekonomického. Právě vzhledem k faktu, ņe regiony tvoří (na polské poměry) kompaktní skupinu,

není pozornost věnována směrem ke zkoumání vztahu

těchto

ukazatelů

s výsledky politických subjektů, neboť nejsou povaņovány za

faktor,

který by

v tomto případě hrál určující roli – studie se bude soustředit na volební výsledky, jejich detailní analýzu a následnou interpretaci zjińtění, která přinesla.

Současné vyńńí územně správní celky (tj. vojvodství) existují v Polsku od roku 1999. Vzhledem k tomu, ņe prvních parlamentních voleb po jejich zřízení v roce 2001 se jiņ zúčastnily PO a PiS, představuje období 2001–2015 a patery volby, které se během této doby odehrály, dostatečně dlouhý časový úsek pro analýzu. Kromě dvou výńe zmíněných stran bude zkoumána také volební podpora Polské strany lidové (Polskie Stronnictwo Ludowe, PSL) a Svazu demokratické levice

2S částečnou výjimkou Krakova a jeho blízkého okolí, které byly k Rakousku připojeny aņ v roce 1846 po zániku Svobodného města Krakova (Řezník 2002: 149). I předtím vńak byl tento útvar pod rakouským vlivem.

266

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

(Sojusz Lewicy Demokratycznej, SLD3) (popř. volební koalice, kterých byla součástí), neboť tyto dva subjekty představovaly stabilní součásti stranického systému. Z důvodů, které budou v textu dále zmíněny, je sekundární pozornost věnována také volebním výsledkům několika dalńích stran, a to v případech, kdy jejich analýza umoņňuje lepńí porozumění významným posunům u PiS a PO – jde konkrétně o Sebeobranu (Samoobrana Rzeczpospolitej Polskiej, S) a Ligu polských rodin (Liga Polskich Rodzin, LPR) v roce 2005, kdy tyto radikálnějńí subjekty naposledy podruhé a naposledy získaly zástupce v Sejmu a v následujících dvou letech měly poměrně významný vliv na polskou politiku, a konečně také stranu Moderní (Nowoczesna, M.), která v prozatím posledních volbách překonala pětiprocentní hranici.

V článku budou vyuņity metodologické nástroje volební geografie, jako je např. Území stabilní volební podpory, korelační analýza, variační a Giniho koeficient. Úrovní, na které budou tyto postupy vyuņity, jsou tzv. gminy, nejniņńí územně správní jednotky v polské samosprávě.

Výzkumné cíle této studie lze rozdělit na dvě části. První se týká rozdílů mezi vybranými vojvodstvími. Samotné volební výsledky stran jsou pochopitelně známé, jejich detailnějńí analýza vńak pomůņe zjistit, zda existují rozdíly mezi vojvodstvími, které, jak jiņ bylo zmíněno, odlińují faktory spíńe historického charakteru. V jiných ohledech jsou podobné a ani jejich geografická vzdálenost není na polské poměry příliń velká. Studie tedy bude hledat odpověď (mimo jiné) na otázky: Byl vývoj podpory hlavních polských stran ve vojvodstvích podobný? Existuje souvislost v rozloņení jejich elektorátů? A jak se mění v čase?

Druhá část cílů se týká jednotlivých, výńe zmíněných stran. Pomocí zvolených metod bude moņné učinit konstatování o jejich voličské základně v delńím časovém období. Díky tomu bude moņno zjistit, zda mají strany podobně koncentrovanou podporu v různých částech země, zda je rozloņení jejich elektorátu stabilní nejen v čase a prostoru, ale i v různých typech voleb (sněmovní, evropské a první kolo prezidentských). Řečeno otázkou – Byla postupná konsolidace stranického systému doprovázena konsolidací struktury volební podpory stran? A je tento vývoj regionálně rozdílný či obdobný?

Skladba textu této studie je následující: Nejprve bude představen současný stav výzkumu volební geografie v polském a českém prostředí. Dále je prostor věnován představení metodologických nástrojů vyuņitých při analýze výsledků, jakoņ i podrobnějńímu vysvětlení výběru zkoumaných celků. Na to navazuje nejdůleņitějńí část textu – nejprve jsou shrnuty volební výsledky zkoumaných subjektů v regionech, následně je zkoumán vztah volební podpory subjektů a poté bude pozornost upřena na analýzu volební podpory samotných stran. Dílčí

3Aņ na výjimky bude v práci pouņíváno označení SLD, a to i v případě, kdy budou popisovány situace, kdy se jednalo o volební koalici. Její ostatní komponenty totiņ prakticky v ņádném případě nepředstavovaly významnou sloņku společné kandidátní listiny.

267

Matěj Pospíchal

poznatky a určité zamyńlení nad hlavními zjińtěními plynoucími ze studie budou poté shrnuty v závěru.

2.Volební geografie Polska v tamní a české literatuře

Prostorové rozloņení volební podpory politických stran (a kandidátů) je pochopitelně v polském odborném prostředí reflektováno a na toto téma zde vzniklo jiņ mnoņství studií, kromě mateřského jazyka autorů jsou velmi často publikovány v angličtině. Historickému pohledu na Polsko a jeho politiku se věnují např. rozsáhlé práce Marka Kotera (Barwiński 2015). Mariusz Kowalski na přelomu tisíciletí analyzoval z volebně-geografického pohledu období 1989–1998 (Kowalski 2000) a rovněņ také období meziválečné či volby v roce 1957 (Kowalski 2014, 2015).

Velice známé jsou předevńím výzkumy Tomasze Zaryckého. Tento sociolog se věnoval také ńirńímu politickému areálu střední a východní Evropy (mj. i ČR), kde se snaņil analyzovat vliv historických, geografických a dalńích okolností na volební výsledky (Zarycki 1999). Některé jeho práce jsou vńak zaměřeny přímo na Polsko. Jiņ v roce 1997 vydal rozsáhlý text zaměřený na analýzu volebních výsledků parlamentních a prezidentských voleb od roku 1989. I zde je historický kontext velmi přítomný, autor zde také rozděluje „německá“ území současného Polska na bývalý pruský zábor4 a na regiony, které Polsko získalo na úkor Německa po druhé světové válce. Pozornost také věnuje specifickým oblastem Polska, mj. Kańubsku či Podhalsku (Zarycki 1997). Zarycki se tématu polské volební geografie věnuje i v současnosti (Zarycki 2015).

Roli historických hranic uvnitř Polska v rámci výzkumu volební geografie reflektují i dalńí autoři. Marek Barwiński v jejich kontextu analyzoval volební výsledky druhého kola prezidentských voleb 1995 a 2005, jakoņ i referenda o vstupu do Evropské unie v roce 2003 (Barwiński 2006).

Z dalńích autorů lze jmenovat také Jarosława Jańczaka, který zasazuje rozdíly ve volebním chování Poláků v různých částech země do kontextu tzv. phantom borders5. Práce je kromě své aktuálnosti zajímavá také zaměřením na lokální úroveň dvou vojvodství (Velkopolského a Pomořského), které jsou protnuty hranicemi mezi Polskem A a B (Jańczak 2015).

V českém odborném prostředí existuje řada výzkumů věnovaných jednotlivým aspektům polské politiky (např. Kubát 2005, 2006, Kopeček 2004, Koubek 2016 a mnohé dalńí), volební geografie Polska není v České republice v centru zájmu, byť je moņno nalézt několik textů, které se jí věnují. Hraje

4 Z bývalých „pruských“ oblastí ovńem ņádné vojvodství není vhodné pro zařazení do analýzy, mj. z důvodu nejednoznačné územní přísluńnosti (viz Mapa 3), ale také nekompatibilních socioekonomických statistik.

5Podrobněji k tomuto termínu a jeho uņití při výzkumu střední a východní Evropy viz Löwis (2015)

268

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

podstatnou roli v práci výńe zmíněného Jiřího Koubka, která se ovńem týká předevńím voleb 2007 a menńí míře předchozího politického měření sil v letech 2005 a 2001 (Koubek 2007). Určitý prostor je jí věnován také v práci Petra Sokola, která se věnuje volební geografii v postkomunistických zemích střední a východní Evropy (Sokol 2014). Za ucelený a rozsáhlý text zabývající se tímto tématem lze povaņovat diplomovou práci Jana Ńulce, která zkoumá volební geografii v Polsku po roce 1989. Autor zde shrnuje výsledky voleb hlavy státu a členů dolní komory do roku 2010 a aplikuje na ně některé volebněgeografické postupy (např. sousedský efekt). Kromě toho věnuje významnou pozornost proměnám stranického systému nebo chování národnostních menńin. Stejně jako polńtí autoři i Ńulc potvrzuje významný vliv územních změn Polska, přísluńnosti částí jeho současného území k různě fungujícím státním celkům a s tím spojeným důsledkům na volební chování polských voličů (Ńulc 2011).

Jeho text se vńak zabývá celým územím Polska (byť se nevyhýbá ani popisu některých regionálních odlińností a specifik). Tento text poskytne důkladnějńí analýzu konkrétních územních celků v kratńím časovém období, a to za pomoci větńího mnoņství kvantitativních nástrojů.

3.Použité výzkumné nástroje a data

Přestoņe postupy této studie svým charakterem nijak nevybočují z těch, které jsou v českém prostředí pouņívány běņně, jejich krátké představení je jistě vhodné.

Metody je moņno rozdělit do několika skupin. První z nich je měření prostorové variability volebních výsledků, které ukáņe, jak moc jsou hlasy pro daný subjekt rozprostřeny na zkoumaném prostoru. Zde budou vyuņity dva způsoby, variační a tzv. Giniho koeficient. První z nich, variační koeficient, se počítá pomocí standardních matematických funkcí dostupných např. v softwaru excelového typu. Minimální hodnota koeficientu je nula, která by značila zcela rovnoměrně rozloņení podpory na zkoumaném území. Maximum stanoveno není, obvykle vńak zjińtěné hodnoty nepřekračují číslo jedna. Tyto větńí hodnoty značí vysoké rozdíly mezi jednotkami. Jelikoņ horní hranice chybí, je lepńí hodnoty interpretovat na základě vzájemného srovnání výsledků, nikoli samu o sobě.

Variační koeficient vńak počítá s procentuálními zisky subjektů, a tudíņ nebere v potaz rozdíly mezi velikostmi obcí (Kabeláčová 2014: 22). I z tohoto důvodu je vhodné tento výpočet doplnit Giniho koeficientem, který se běņně pouņívá mj. při určování příjmové či důchodové nerovnosti. Jeho výpočet umoņňuje zachytit velikostní rozdíly zkoumaných jednotek. Interpretace jeho hodnot je podobná, jako u variačního koeficientu, pouze hodnota 1, která značí absolutní nevyrovnanost výsledků, je jeho maximem. Samotný koeficient byl po nezbytné úpravě dat (podrobněji viz Voda 2015: 64) vygenerován pomocí online statistického softwaru Wessa.net.

269

Matěj Pospíchal

Dále můņeme u volebních výsledků měřit jejich souvislost s jinými daty, např. socioekonomickými údaji, nebo výsledky jiných stran či stejné strany v jiných volebních arénách. Souvislost se měří zjińtěním tzv. korelačního koeficientu, který lze získat např. pouņitím statistického softwaru SPSS. Těchto koeficientů existuje více, zde bude pouņit Pearsonův korelační koeficient, který patří mezi nejčastěji vyuņívané. Koeficient můņe nabývat hodnot od 1 do -1, přičemņ krajní hodnoty značí dokonalou souvislost (1), popř. nesouvislost (-1) zkoumaných jevů.

Zde bude koeficient pouņit na získání míry souvislosti mezi volebními výsledky stran ve volbách do dolní komory a jejich zisky hlasů ve volbách do Evropského parlamentu a prvního kola prezidentských voleb, do kterých (aņ na jednu výjimku u SLD) vņdy vyslaly své zástupce. Tabulka 1 popisuje časové určení jednotlivých voleb.

Tabulka 1: Volby v Polsku zařazené do korelační analýzy v letech 2001–2015

Typ voleb

 

 

 

Měsíc a rok konání

 

 

 

Parlamentní volby

9/01

 

9/05

10/07

 

 

 

10/11

 

10/15

Volby do EP

 

6/04

 

 

6/09

 

 

 

5/14

 

Prezidentské volby6

 

 

10/05

 

 

6/10

 

 

 

5/15

Zdroj: Vlastní tabulka

V několika případech bude vyuņita také regresní analýza, přesněji řečeno její lineární podoba. Ta se pouņívá pro změření vztahu mezi závislou proměnnou a jednou či více nezávislými proměnnými (Pink et al. 2012: 12). Zde půjde v obou případech, jejichņ výběr bude vysvětlen později, o analýzu vztahu volebních výsledků stran. Klíčovými údaji jsou zde hodnoty koeficientů B a Beta, které popisují sílu vztahu proměnných. Pokud jsou kladné, značí zvýńení hodnoty závislé proměnné při současném růstu nezávislé proměnné (proměnných), záporné hodnoty značí opačný efekt. Zmíněny budou také hodnoty konstanty (hodnoty závislé proměnné při nulové hodnoty nezávislých) a indexu determinace, které ukazují míru variability závislé proměnné, které lze vysvětlit proměnnými nezávislými (Hendl 2009: 281).

Logickou součástí textů, které se věnují volební geografii a prostorovému rozloņení volební podpory stran, je také kartografické zobrazení volebních výsledků. Jelikoņ jde v tomto případě o delńí časový úsek zahrnující více voleb, bude nejvhodnějńí pouņít koncept území stabilní volební podpory od Petra Jehličky a Luďka Sýkory, který byl vytvořen jiņ na počátku devadesátých let a umoņňuje identifikovat prostor s kontinuální vysokou podporou jednotlivých subjektů (Jehlička a Sýkora 1991). Výpočet ÚSVP vyņaduje data o volebním výsledku subjektu jak v absolutních (hlasech), tak relativních (procentech)

6Jako měsíc konání je uveden ten, ve kterém proběhlo první kolo voleb. V roce 2010 bylo druhé kolo aņ v červenci.

270

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

hodnotách a je následující: výsledky strany v (tomto případě) obcích jsou seřazeny dle procentuálních zisků od nejvyńńích po nejniņńích. V takto seřazeném datovém souboru je poté nutno vybrat tolik území, dokud jeho hodnota v součtu nepřesáhne 50% vńech nasbíraných hlasů strany (ve vojvodství). Pouze ty obce, které do této skupiny patří ve vńech zkoumaných volbách, je moņné zařadit do ÚSVP (Voda 2015: 65).

Velmi podobným způsobem lze zkoumat také oblasti, ve kterých daný politický subjekt stabilně dosahuje nízkých volebních zisků. Zde se v průběhu let vyskytlo několik různých označení takových území, a rovněņ také odlińné způsoby jejich stanovení. V této práci bude pouņíván termín Území stabilní volební nepodpory a do něj budou řazeny gminy, ve kterých strana nezískala vyńńí nebo stejnou procentuální podporu jako v celém vojvodství ve vńech pěti volbách do dolní komory. Toto ÚSVN bude zobrazeno ve stejné mapě, jako ÚSVP, a barevně od něj odlińeno. Mapy v této práci byly vytvořeny v programu QGIS, coņ je software na tvorbu, analýzu a vizualizaci geoprostorových informací (QGIS 2017). Mapové podklady byly získány z Centrálního registru geografických a kartografických dokumentů (CODGIK 2017) a jednotlivá vojvodství vytvořena autorem textu filtrací gmin spadajících do zvolených regionů z těchto dat. Do takto získaných vrstev byla následně zanesena zjińtěná data ohledně USVP a USVN a z nich byly vytvořeny mapy.

Stěņejní pro tuto práci bylo získání kompletních volebních výsledků, coņ bylo moņné z oficiálních internetových stránek polské volební komise www.pkw.gow a jejich mutací pro jednotlivé volby. Ve větńině případů bylo moņno získat data v kompletní podobě a jednom datovém souboru, ze kterého bylo nutné pouze filtrování výsledků pro zkoumané subjekty a vojvodství, resp. gminy v něm leņící. Pouze v případě voleb do Sejmu v roce 2001 takovýto způsob získání dat nebyl moņný a volební výsledky byly přepsány manuálně autorem.

4.Výběr zkoumaných územních celků

Jeńtě před samotnou analýzou volební podpory je vhodné trochu ńířeji vysvětlit výběr výńe zmíněných územních celků. Ty vznikly na základě reformy polské územní samosprávy, která proběhla v roce 1998. Sloņitě hledané kompromisy mezi koalicí, opozicí, prezidentem a jinými zájmovými skupinami nakonec daly vzniknout ńestnácti vojvodstvím (viz Mapa 2), výrazně se od sebe lińícími velikostí, počtem obyvatel, původem názvů a dalńími parametry (více Chwalba 2009: 61–63 a Kubát 2005: 85–86). Od počátku roku 1999, kdy vojvodství oficiálně vznikla, doznaly pouze drobných změn v řádu jednotek gmin, které byly z některých VÚSC odebrány a připojeny k jiným, popř. změnily svůj název. Polskou samosprávu lze v tomto ohledu prozatím povaņovat za stabilní.

271

Matěj Pospíchal

Mapa 2: Vojvodství Polska od 1. 1. 1999

Zdroj: Główny Urząd Statystyczny 2017a.

Způsobů, jak vybrat jednotky vhodné ke vzájemnému srovnání, je pochopitelně více. Dolnoslezské, Lodņské a Malopolské vojvodství vńak vykazují podobnosti v základních socioekonomických aspektech, a proto byly zvoleny do analýzy (viz Mapa 3). Vńechna tři tato vojvodství mají podobný počet obyvatel i gmin. Jejich hlavní města (Wrocław, Lodņ a Krakov) se také velikostí oproti celku zásadně nelińí. Podobná je také ekonomická síla regionů (byť prońla nestejně rychlým vývojem) či míra nezaměstnanosti (viz Tabulka 2).

272

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

Tabulka 2: Vybrané statistiky zkoumaných vojvodství Polska7

 

Rozloha

 

Počet

Počet

 

 

HDP/

HDP/

 

Počet

Nezam.

Nezam.

obyva-

obyva-

 

(2015,

obyvatel

obyvatel

 

gmin

(2004,

(2015,

tel

tel

 

v tis.

(2000,

(2015,

 

(20158)

v %)

v %)

(2001,

(2015,

 

km²)

v mil.)

v mil.)

Vojvodství

 

 

 

zl)

zl)

 

 

 

 

 

 

Dolnoslezské

19 946

169

2,91

2,90

22,4

8,5

20 617

50 031

Lodžské

18 218

177

2,63

2,49

19,5

10,3

18 238

41 839

Malopolské

15 182

182

3,22

3,37

15,0

8,3

17 880

39 834

Zdroj: Vlastní tabulka autora dle Główny Urząd Statystyczny 2015: 3, 2017b, 2017c, 2017d, 2017e, Komisja Standaryzacji Nazw Geograficznych 2015.

Mapa 3: Vojvodství vybraná k analýze v rámci administrativního rozdělení Polska

Zdroj: Vlastní mapa

7Data k rozloze a počtu obyvatel vojvodství jsou uvedena k 31. 12. daného roku, u počtu gmin je uveden stav k 1. 1., u nezaměstnanosti a HDP na obyvatele nejsou rozhodná data na internetovém portálu polského statistického úřadu uvedena.

8Počet gmin zůstal po celé sledované období stejný, pouze v r. 2002 bylo v Malopolsku o jednu méně.

273

Matěj Pospíchal

5.Výsledky voleb ve zkoumaném období

Jak jiņ bylo řečeno, v období 2001–2015 se v Polsku konaly volby do dolní komory celkem pětkrát, konkrétně v letech 2001, 2005, 2007 (předčasné), 2011 a 2015. Ačkoli zkoumané strany působily v Sejmu po celou dobu (SLD vypadl aņ po posledních volbách), jejich pozice a význam ve stranickém systému se za danou dobu s výjimkou PSL poměrně radikálně proměnil (viz Graf 1). SLD na počátku tisíciletí dokázala jednoznačně zvítězit, od té doby se vńak jedná o menńí subjekt. Naopak Právo a spravedlnost a Občanská platforma se staly hlavními póly stranického systému. Ņádné dalńí strany (Liga polských rodin, Sebeobrana, Palikotovo hnutí, Kukiz’15, Moderní) ve zkoumaném období nepřekročily pětiprocentní hranici nutnou pro zisk poslaneckých mandátů více neņ dvakrát po sobě, byť v případě posledních dvou je tato moņnost jeńtě otevřená, neboť poprvé kandidovaly aņ v posledních volbách v roce 2015.

Graf 1: Výsledky zkoumaných stran ve volbách do Sejmu v letech 2001–2015

Zdroj: Vlastní graf autora dle NSD 2017, PKW 2015.

Vojvodství vybraná k analýze v této době do značné míry kopírovala celostátní trendy, byť s některými odlińnostmi. Dolnoslezské vojvodství, které sousedí s Českou republikou a Německem, se postupem let stalo jednoznačnou volební bańtou Občanské platformy a zůstalo jí aņ do posledních voleb. Vzrůst podpory Práva a spravedlnosti ovńem zapříčinil změnu v pořadí stran (viz Graf 2).

274

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

Graf 2: Výsledky zkoumaných stran v Dolnoslezském vojvodství ve volbách do Sejmu v letech 2001–2015

Zdroj: Vlastní graf autora dle NSD 2017, PKW 2015.

Graf 3 zachycuje lodņský region, který naopak nebyl jednoznačně zaslíben ani jedné ze stran. Po vítězství SLD v roce 2001 se v prvenství střídaly PO a PiS, přičemņ mezi výsledky nebyl příliń velký rozdíl. Jednoznačné vítězství Práva a spravedlnosti v roce 2015 vńak tuto situaci změnilo, nad svým hlavním soupeřem triumfovalo s více neņ desetiprocentním náskokem. Zbývající dvě strany získaly výrazně menńí podporu.

Právo a spravedlnost v posledních volbách potvrdilo svoji dlouhodobou převahu v Malopolsku, kdyņ získalo téměř polovinu hlasů voličů. PO, PSL a SLD (resp. Sjednocená levice) si zde vedla hůře neņ celostátně (viz Graf 4). Zejména v případě levicové koalice byl (tradičně) slabý výsledek v tomto regionu jednou z příčin, ņe nepokořila osmiprocentní hranici, která je v polském volebním systému nutná pro přidělení mandátů v případě předvolebních koalic, a není tedy v současnosti v Sejmu zastoupena.

275

Matěj Pospíchal

Graf 3: Výsledky zkoumaných stran v Lodžském vojvodství ve volbách do Sejmu v letech 2001–2015

Zdroj: Vlastní graf autora dle NSD 2017, PKW 2015.

Graf 4: Výsledky zkoumaných stran v Malopolském vojvodství ve volbách do Sejmu v letech 2001–2015

Zdroj: Vlastní graf autora dle NSD 2017, PKW 2015.

276

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

Přestoņe se, jak jiņ bylo zmíněno výńe, v polském stranickém systému vyskytovali a stále vyskytují i jiní relevantní aktéři, čtyři strany, které jsou kontinuálně spojeny s polskou politikou tohoto tisíciletí, pravidelně získávají podporu naprosté větńiny voličů, přičemņ tato koncentrace byla nejsilnějńí v roce 2007. Graf 5 jednoznačně ukazuje, ņe přes určitý pokles vńak v posledních volbách PiS, PO, PSL a SLD i v roce 2015 získaly celkově přes 70 % hlasů. Z hlediska regionálních rozdílů a srovnání s celostátními výsledky nelze (s výhradou týkající se roku 2005) pozorovat příliń velké rozdíly, které by značily přítomnost jiného, regionálně výrazně silnějńího subjektu.

Graf 5: Podíl výsledku zkoumaných stran ve vojvodstvích (v %)

Zdroj: Vlastní graf autora dle NSD 2017, PKW 2015.

6.PiS proti PO? Hledání souvislosti volební podpory stran

Korelace volebních výsledků pomůņe vyjasnit, do jaké míry se v přítomnosti podpory jedné strany (ne)objevuje podpora strany jiné, či zda ņádná souvislost neexistuje. V tomto případě bud zajímavé sledovat i vývoj v čase a prostoru, neboť srovnání odlińných regionů umoņňuje vysledovat případné odlińné zákonitosti v různých částech Polska.

277

Matěj Pospíchal

Vzhledem k významu Práva a spravedlnosti a Občanské platformy v polském stranickém systému je vhodné se podívat nejdříve na jejich vzájemný vztah volební podpory. Tabulka 3 ukazuje, ņe hodnota koeficientu se v průběhu sledovaného období zásadně změnila – v roce 2001 platilo, ņe v oblastech s podporou PiS se často vyskytovala podpora PO, byť tento vztah nebyl ve vńech případech silný. Ve volbách 2007 nastal zásadní zlom, který se v následujících letech prohluboval a který naznačuje zásadní rozchod volební podpory obou stran. Nyní vcelku jednoznačně platí, ņe v místech podpory PiS se Občanské platformě nedaří a naopak. Lze rovněņ říci, ņe tento vývoj koresponduje se situací na polské politické scéně, kde spor mezi oběma subjekty nabírá na intenzitě právě od období 2005–2007, tj. období nejprve menńinové a posléze koaliční vlády Práva a spravedlnosti se Sebeobranou a Ligou polských rodin, vůči níņ stála Občanská platforma v jednoznačné opozici. Zda je změna způsobena tímto či jinými faktory na straně Práva a spravedlnosti, nebo zda dońlo ke změně struktury volební podpory Občanské platformy, bude předmětem analýzy v dalńí kapitole. Mezi jednotlivými regiony významnějńí změny pozorovat nelze.

Tabulka 3: Korelační analýza volebních výsledků PiS a PO ve zkoumaných

vojvodstvích v letech 20012015 (N: Dolnoslezsko = 169, Lodžsko = 177,

Malopolsko = 182)

Vojvodství/volby

2001

2005

2007

2011

2015

Dolnoslezsko

0,30

0,08

-0,51

-0,60

-0,76

Lodžsko

0,41

0,62

-0,33

-0,52

-0,75

Malopolsko

0,27

0,15

-0,51

-0,59

-0,68

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Dalńí vztahy subjektů jiņ budou zmíněny podle jednotlivých vojvodství. V Dolním Slezsku se nejedná o hodnoty, které by ukazovaly na silný vztah mezi subjekty, a to s výjimkou u podstatné souvislosti volební podpory PO a PSL, která je záporná (viz Tabulka 4). Tyto subjekty, které spolu tvořily 8 let vládní koalici a spolupracují také na regionální úrovni, mají tedy z územního hlediska výrazně rozdílné zdroje volební podpory, coņ je ovńem poměrně logické vzhledem k odlińné ideové profilaci subjektů.

278

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

Tabulka 4: Korelační analýza výsledků zkoumaných subjektů v Dolnoslezském vojvodství v letech 20012015 (N= 169)

Strany/volby

2001

2005

2007

2011

2015

PiS x SLD

0,04

-0,03

-0,33

-0,04

-0,26

PiS x PSL

-0,42

-0,41

-0,07

0,02

0,14

PO x PSL

-0,40

-0,47

-0,66

-0,57

-0,51

PO x SLD

-0,15

0,06

0,05

-0,30

0,08

PSL x SLD

-0,57

-0,34

-0,38

-0,30

-0,30

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Podobně lze hovořit o „ruském“ Lodņském vojvodství, kde se vztahy mezi volební podporou stran příliń nelińí, větńinou jsou ovńem o něco intenzivnějńí (opět zejména v případě Občanské platformy a Polské lidové strany, viz Tabulka 5).

Tabulka 5: Korelační analýza výsledků zkoumaných subjektů v Lodžském vojvodství v letech 2001–2015 (N= 177)

Strany/volby

2001

2005

2007

2011

2015

PiS x SLD

0,25

0,13

-0,37

-0,28

-0,48

PiS x PSL

-0,43

-0,68

-0,20

-0,06

0,16

PO x PSL

-0,63

-0,59

-0,77

-0,76

-0,62

PO x SLD

0,47

0,21

0,58

0,18

0,33

PSL x SLD

-0,73

-0,38

-0,61

-0,32

-0,33

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

V Malopolsku je situace obdobná, je ovńem vhodné vidět kompletně negativní vztah podpory Práva a spravedlnosti s menńími stranami. V kombinaci s jiņ zmíněnou výrazně negativní souvislostí jejích výsledků s PO a současnou dominancí PiS v tomto regionu to dotváří určitou představu vymezení tohoto konzervativního subjektu proti ostatním tradičním účastníkům polské stranické soutěņe, která se kromě jeho nynějńí jednobarevné vlády projevuje i významně územně odloučeným elektorátem strany (viz Tabulka 6).

279

Matěj Pospíchal

Tabulka 6: Korelační analýza výsledků zkoumaných subjektů v Malopolském vojvodství v letech 2001–2015 (N= 182)

Strany/volby

2001

2005

2007

2011

2015

PiS x SLD

-0,12

-0,16

-0,63

-0,57

-0,71

PiS x PSL

-0,52

-0,67

-0,22

-0,20

-0,23

PO x PSL

-0,47

-0,53

-0,66

-0,60

-0,47

PO x SLD

-0,20

0,02

0,42

0,29

0,62

PSL x SLD

-0,38

-0,20

-0,23

-0,09

-0,17

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Graf 6 porovnává sílu vztahů ve vojvodstvích v absolutních hodnotách, tj. bez ohledu na pozitivní/negativní zaměření, lze pozorovat o něco častějńí silnějńí vztahy v Lodņském a Malopolském regionu, tj. východních částech Polska. Rozdíly ovńem nejsou příliń velké. Negativní vztahy výrazně převaņují, a to ve vńech vojvodstvích bez větńích odlińností (viz Graf 7).

Graf 6: Hodnoty korelačního koeficientu dle de Vausovy stupnice ve zkoumaných vojvodstvích

Zdroj: Vlastní graf a výpočty autora.

280

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

Graf 7: Povaha vztahu mezi volebními výsledky zkoumaných stran

Zdroj: Vlastní graf a výpočty autora.

Korelační koeficient a jeho hodnoty je moņné vyuņít také ke zkoumání z pohledu síly vztahů v jednotlivých volbách, coņ dává moņnost získat komplexní přehled o síle vztahů v dlouhodobém pohledu (jde opět o absolutní hodnoty). Díky tomuto grafu lze vidět, ņe na západě Polska jsou souvislosti volebních výsledků dlouhodobě slabńí neņ v ostatních vojvodstvích, kde je naopak silnějńí strukturace volební podpory (viz Graf 8).

281

Matěj Pospíchal

Graf 8: Souvislosti volebních výsledků stran ve zkoumaných vojvodstvích dle voleb

Zdroj: Vlastní graf a výpočty autora.

7.Jednota v rozmanitosti? Analýza volební podpory stran v různých regionech

Nyní budou zkoumány rozdíly v podpoře stran v různých regionech, a to pomocí větńího počtu metod umoņňujících komplexnějńí náhled na strukturu volební podpory, a pomocí toho naplnit cíle studie zmíněné v úvodu. Díky relativní shodě vńech regionů v základních parametrech (viz výńe) je moņno učinit určitě generalizační závěry vzhledem k dalńím polským vojvodstvím.

a. Právo a spravedlnost

Na základě poznatků z předchozí kapitoly jiņ lze podporu PiS částečně popsat: od svého zaloņení v roce 2001 tato strana zaznamenala růst podpory, který prozatím kulminoval v roce 2015. Silnějńí byla v Lodņském a zejména Malopolském vojvodství, ačkoli i v Dolním Slezsku nejsou její zisky malé. Vůči ostatním stranám má její volební podpora jednoznačně negativní souvislost, která se spíńe posiluje.

Nyní ovńem budou pouņity dalńí metody analýzy volební podpory, a to ve vzájemném srovnání regionů. Nejprve bude pozornost soustředěna na zobrazení stabilní volební (ne)podpory pomocí kartografického zobrazení. Mapa 4 ukazuje situaci v Dolnoslezském vojvodství. U Práva a spravedlnosti ovńem nastává problém, neboť vzhledem ke změně elektorátu je zde pouze jedna obec (Jawor),

282

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

která spadá do kategorie Území stabilní volební podpory. Z toho důvodu jsou zde (a v obou zbylých mapách) odlińně vyznačeny také USVP od roku 2007. Těch je výrazně více, zejména severněji v hustém pásu táhnoucím se od Lubuńského vojvodství na severozápadě po Opolský region na východě. Neúspěńné oblasti jsou naopak předevńím blízko hranic s Českou republikou.

Mapa 49: Území stabilní volební podpory a nepodpory PiS v Dolnoslezském vojvodství

Zdroj: Vlastní mapa autora.

V Lodņi a jejím okolí je situace v podstatě stejná, jedinou bańtou PiS je Opoczno na východě regionu, od roku 2007 pak lze mluvit o poměrně rozsáhlém území, zejména na východ a jih od hlavního města. Stabilně neúspěńných oblastí je zde pouze několik gmin na jihozápadě a v okolí metropole (viz Mapa 5).

9 Venkovská gmina Lubin spadá jak do USVP od roku 2007, tak do USVN. Tento paradox je způsoben odlińným způsobem výpočtu obou ukazatelů.

283

Matěj Pospíchal

Mapa 5: Území stabilní volební podpory a nepodpory PiS v Lodžském vojvodství

Zdroj: Vlastní mapa autora.

Mapa 6: Území stabilní volební podpory a nepodpory PiS v Malopolském vojvodství

Zdroj: Vlastní mapa autora.

284

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

Pouze Malopolsko nabízí poněkud pestřejńí obrázek. Podle Mapy 6 je na jihu regionu blízko Tater a hranic se Slovenskem je několik obcí spadajících do USVP. Takřka celé území na jih a východ od Krakova je vńak stranickou bańtou od roku 2007. Naopak na západ a na sever (patrná je souvislá oblast u hranic se Svatokříņským vojvodstvím) od centra regionu je nemalý počet samosprávních jednotek, ve kterých se PiS nedaří.

Mapy tedy v zásadě naznačují, ņe změna ve vztahu volebních výsledků PiS a PO je spíńe vlivem obratu u první ze zmíněných stran. Je pochopitelné, ņe s kratńím časovým úsekem je ÚSVP rozsáhlejńí, nicméně tento nárůst je velmi markantní a značí rozsáhlejńí územní bázi, na kterou se strana můņe v posledním desetiletí spolehnout, neņ aby svoji podporu získávala koncentrovaně v několika oblastech.

Tomu nahrávají i dalńí data o prostorových rozdílech ve volební podpoře. Tabulka 7 ukazuje zjińtěné hodnoty variačního a Giniho koeficientu které popisují znatelnou změnu směrem k rovnoměrnějńímu rozprostření volební podpory, a to zejména ve srovnání let 2005 a 2007. Zejména díky Giniho koeficientu je vidět, ņe ńlo o zásadní přesun od podpory koncentrované ve velkých městech k obdobným ziskům napříč spektrem gmin. Ani zde ovńem nelze hovořit o podstatném rozdílu mezi vojvodstvími, vývoj je vńude podobný.

Tabulka 7: Hodnoty variačního a Giniho koeficientu pro PiS ve volbách 2001–2015

Volby

2001

2005

2007

2011

2015

 

VAR

GINI

VAR

GINI

VAR

GINI

VAR

GINI

VAR

GINI

Dolnoslezsko

0,38

0,58

0,26

0,54

0,19

0,35

0,19

0,35

0,18

0,27

Lodžsko

0,66

0,64

0,42

0,64

0,18

0,18

0,21

0,18

0,16

0,16

Malopolsko

0,52

0,52

0,33

0,52

0,22

0,22

0,26

0,25

0,19

0,22

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Vzhledem k výrazné změně je vhodné tento ukazatel doprovodit jeńtě dalńí statistikou: podílem zisku v hlavních městech vojvodství na celkovém zisku PiS v regionech. Jiņ od prvních voleb v roce 2001 jsou pro Právo a spravedlnost tato velkoměsta10 stále méně významná z hlediska celkového výsledku. V tomto případě je ovńem větńí rozdíl jiņ o jedno volební období dříve, mezi roky 2001 a 2005 (viz Graf 9).

10V kaņdém z nich ņije přes 600 tisíc obyvatel, jedná se o tři ze čtyř největńích měst v Polsku.

285

Matěj Pospíchal

Graf 9: Podíl hlavních měst vojvodství na celkovém výsledku Práva a spravedlnosti ve zkoumaných regionech v letech 2001–2015

Zdroj: Vlastní graf autora.

Poslední zkoumaným parametrem je stabilita, resp. korelace výsledků napříč volbami. Ta u PiS v Dolním Slezsku od roku 2005 prudce stoupla a nyní kulminuje téměř dokonalou shodou (viz Tabulka 8). Nelze argumentovat pouze časovou blízkostí prezidentských a parlamentních voleb v roce 2015, neboť při totoņné situaci deset let předtím byla souvislost výsledků podstatně slabńí.

Tabulka 8: Korelační analýza volebních výsledků PiS v Dolnoslezském vojvodství v letech 2001–2015 (S = volby do Sejmu, šedá výplň = hodnoty nad 0,90 vč., N = 169)

Volby

S2001

S2005

S2007

S2011

S2015

EP04

0,27

0,40

-0,16

-0,13

-0,23

EP09

-0,05

0,35

0,78

0,77

0,75

EP14

-0,18

0,11

0,72

0,81

0,87

PREZ05

0,26

0,52

0,66

0,58

0,50

PREZ10

-0,26

0,11

0,87

0,67

0,93

PREZ15

-0,34

0,01

0,78

0,84

0,95

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

286

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

V podstatě stejná situace je také v Lodņském regionu. Tabulka 9 ukazuje, ņe vazby z počátku existence PiS se jednoznačně přeruńily po polovině minulého desetiletí ve prospěch nových a silnějńích vztahů.

Tabulka 9: Korelační analýza volebních výsledků PiS v Lodžském vojvodství v letech 2001–2015 (S = volby do Sejmu šedá výplň = hodnoty nad 0,90 vč., N = 177)

Volby

S2001

S2005

S2007

S2011

S2015

EP04

0,55

0,70

-0,04

-0,17

-0,39

EP09

-0,03

0,02

0,56

0,60

0,61

EP14

-0,22

-0,16

0,60

0,74

0,83

PREZ05

0,48

0,55

0,29

0,19

-0,04

PREZ10

-0,29

-0,23

0,75

0,84

0,88

PREZ15

-0,38

-0,30

0,68

0,83

0,92

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Nejméně je výńe zmíněný jev přítomný v Malopolsku, kde panuje určitá kontinuita i mezi některými starńími volbami, coņ je zejména vidět u prezidentských voleb roce 2005, kde na výsledky Lecha Kaczyńského v prvním kole (posléze vítězných) prezidentských voleb strana do značné míry navazuje do současnosti. V případě voleb do Evropského parlamentu to vńak lze říci aņ od hlasování v roce 2009 (viz Tabulka 10).

Tabulka 10: Korelační analýza volebních výsledků PiS v Malopolském vojvodství v letech 2001–2015 (S = volby do Sejmu šedá výplň = hodnoty nad 0,90 vč., N = 182)

Volby

S2001

S2005

S2007

S2011

S2015

EP04

0,58

0,55

0,07

0,06

-0,03

EP09

0,21

0,41

0,90

0,90

0,91

EP14

0,20

0,31

0,75

0,79

0,81

PREZ05

0,36

0,56

0,81

0,84

0,78

PREZ10

0,03

0,19

0,88

0,91

0,92

PREZ15

-0,02

0,12

0,85

0,87

0,93

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Ze zjińtěných poznatků o volební podpoře Práva a spravedlnosti lze vyvodit závěr, ņe podpora strany nemá z hlediska struktury v podstatě ņádná regionální specifika a vyvíjí se velmi podobným způsobem. Společným jmenovatelem, který je moņno zmínit jako nejpodstatnějńí zjińtění, je přelomové období ohraničené

287

Matěj Pospíchal

volbami 2005 a 2007. Právě tehdy lze pozorovat trendy, které pro podporu PiS platí dosud.

PŘÍČINY ZMĚNY VOLEBNÍ PODPORY PIS V KONTEXTU VÝSLEDKŮ LPR

A SEBEOBRANY

Co bylo důvodem této změny? Pro konkrétnějńí zjińtění, která by vysvětlovala přerod Práva a spravedlnosti ze subjektu s nevyrovnanou podporou v rámci regionů ve stranu, která je schopna uspět prakticky vńude a jejíņ elektorát je prakticky negativem podpory PO (viz kapitola 6) je nutné se vrátit k období 2005– 2007.

Z grafu 1 je zřejmé výrazné posílení PiS a PO a jejich definitivního etablování na pozici hlavních účastníků stranické soutěņe, k čemuņ dońlo právě v této době. Výraznějńí byl nárůst podpory pro Občanskou platformu. U ní vńak, jak bude potvrzeno níņe, nedońlo k významnějńí změně v prostorové struktuře volební podpory, u Práva a spravedlnosti je tomu přesně naopak.

Vysvětlení je nepochybně kombinací více faktorů, pro účely této studie se nabízí zkoumat vliv volebních výsledků ostatních stran, konkrétně dvou, které uspěly ve volbách 2001 a 2005 – Ligy polských rodin a Sebeobrany (podrobněji o obou viz Breindl 2003 a Cabada et al. 2013: 61–67). Tyto subjekty ztratily ve volbách v roce 2007 celkem více neņ 16,5 % hlasů a ukončily své působení v dolní komoře parlamentu. Jejich politická performance v předchozím dvouletém volebním období vykazovala kompatibilitu s PiS – po volbách 2005 nejprve podpořily její menńinovou vládu, do její druhé vlády dokonce přímo vstoupily (Balík et al. 2011: 150–152). Zároveň strany nebyly ideologicky příliń vzdálené, v případě LPR a Sebeobrany byla ovńem patrná profilace na konfliktní linii město- venkov ve prospěch druhé ze jmenovaných oblastí (Fiala, Herbut 2003: 122–123). Nabízí se tedy logický předpoklad, ņe zmíněné jevy spolu souvisí.

Pro potvrzení předpokladu bude provedena nejprve korelační analýza volebních výsledků LPR a Sebeobrany ve zkoumaných regionech z roku 2005 s těmi, kterých dosáhly ostatní strany o dva roky později. Tabulka 11 dokládá, ņe určitá kladná souvislost mezi výsledky existuje, a to zejména ve vztahu volebních zisků Ligy polských rodin a PiS. V menńí míře to platí u Sebeobrany, která vykazuje vyńńí shodu s PSL, coņ není příliń překvapující, neboť navzdory odlińné pozici ve stranické soutěņi ńlo v obou případech o agrárně zaměřené subjekty s jednoznačnou profilací na venkov, lińící se zejména mírou radikality a výrazně populistickým akcentem v případě Sebeobrany (Hlouńek a Kopeček 2010: 117– 123).

288

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

Tabulka 11: Korelační analýza volebních výsledků LPR, Sebeobrany (2005) a ostatních stran (2007) ve zkoumaných regionech

Vojvodství

Strana

PiS 2007

PO 2007

PSL 2007

SLD 2007

Dolnoslezsko

LPR 2005

0,28

-0,24

0,07

-0,12

S 2005

0,25

-0,70

0,59

-0,24

 

Lodžsko

LPR 2005

0,24

0,11

-0,18

-0,07

S 2005

0,23

-0,73

0,49

-0,44

 

Malopolsko

LPR 2005

0,53

-0,32

-0,09

-0,41

S 2005

-0,05

-0,55

0,49

0,06

 

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Aņ na jednu výjimku je tedy moņno pozorovat pozitivní souvislost PiS a obou dříve významných aktérů polské politiky. Tomuto moņnému vztahu tedy bude jeńtě věnována pozornost. Ze samotné korelace pochopitelně nelze vyvozovat kauzalitu, tj. ņe voliči LPR a Sebeobrany přeńli v roce 2007 k Právu a Spravedlnosti, byť se tato hypotéza jeví jako pravděpodobná. Výsledky těchto stran tedy budou podrobeny jeńtě regresní analýze. Jejím cílem je zjińtění, o kolik rostla podpora PiS (ta představuje závislou proměnnou) v oblastech s podporou těchto subjektů (nezávislé proměnné) o dva roky dříve a zda existují významnějńí rozdíly mezi zkoumanými regiony.

Z hodnot indexu determinace je patrné, ņe volební výsledky LPR a Sebeobrany nemohou slouņit jako jednoznačné vysvětlení pro zisky PiS v následujících volbách, neboť naměřené hodnoty jsou poměrně nízké. Zajímavý je ovńem rozdíl mezi Malopolským vojvodstvím a zbylými regiony (viz Tabulka 12). Oblast západní Haliče je ze tří vojvodství jediným, kde LPR ve volbách 2005 nad Sebeobranou zvítězila (NSD 2017).

Tabulka 12: Index determinace regresní analýzy volebních výsledků Ligy polských rodin, Sebeobrany (2005) a Práva a spravedlnosti (2007)

Vojvodství

Hodnota indexu

Dolnoslezsko

0,12

Lodžsko

0,15

Malopolsko

0,28

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Tabulka 13, která ukazuje výsledky analýzy, přináńí potvrzení předchozích dat, se zvyńující se podporou Ligy polských rodin na úrovni gmin se zvyńuje také podpora Práva a spravedlnosti, coņ platí zejména v Malopolsku, kde s kaņdým procentem pro Ligu posílilo PiS o dva roky později téměř totoņně. U Sebeobrany je naopak tento vztah výrazně slabńí.

289

Matěj Pospíchal

Tabulka 13: Výsledky

regresní

analýzy vysvětlujících

volební

podporu

Práva

a spravedlnosti (2007)

 

pomocí

volebních výsledků

Ligy

polských

rodin

a Sebeobrany (2005)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Proměnná

 

 

Vojvodství

 

B

 

Beta

 

 

 

Dolnoslezsko

 

22,31

 

 

 

 

Konstanta

 

 

Lodžsko

 

30,94

 

 

 

 

 

 

 

Malopolsko

 

35,83

 

 

 

 

 

 

Dolnoslezsko

 

0,56

 

0,24

 

LPR 2005

 

 

Lodžsko

 

0,42

 

0,31

 

 

 

 

Malopolsko

 

0,96

 

0,53

 

 

 

Dolnoslezsko

 

0,15

 

0,20

 

Sebeobrana 2005

 

 

Lodžsko

 

0,21

 

0,30

 

 

 

 

Malopolsko

 

0,00

 

0,00

 

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Pomocí zvolených nástrojů lze tedy předpoklad o vlivu propadu dvou do té doby významných článků polského stranického systému potvrdit v případě Ligy polských rodin, kde podle vńech indicií11 skutečně dochází k přesunu významné části voličů. U Sebeobrany korelační a regresní analýza předpoklady nepotvrzuje, a to zejména v oblasti Malopolska.

b. Občanská platforma

Hlavní vládní strana v letech 2007–2015 a největńí soupeř PiS je silnějńí na západě země, byť i v Dolním Slezsku ztratil v posledních volbách pozici nejsilnějńího subjektu. Vztah volební podpory k ostatním stranám není jednoznačně negativní

– s SLD je pozitivní souvislost, a tedy určité sdílení volebních bańt, vcelku časté. U map se částečně opakuje situace se zobrazením podpory PiS, přesto je vńak

o něco rozmanitějńí. V Dolním Slezsku se PO mohla spolehnout na Wrocław (kromě ní jeńtě Brzeg Dolny leņící severozápadně od ní), kde dosahoval vņdy vysokých výsledků. Do oblasti volební nepodpory stabilně spadá nemalá část obcí, tvořící ńiroký pás od Orlických hor na sever a západ od hlavního města vojvodství. Rozlohou menńí gminy, které v něm tvoří bílá místa, jsou větńinou jednotky městského charakteru (podobně jako v ČR např. Brno-město v okrese Brno-venkov). V nich dlouhodobá situace PO není jednoznačná (viz Mapa 7).

11Není bez zajímavosti, ņe do stejného období spadá také určitý posun v polské mediální sféře. Radio Maryja, vlivná klerikálně-konzervativní rozhlasová stanice, do roku 2006 výrazně podporovala LPR (Stenzelová 2016: 25–26), poté se ovńem její přízeň postupně přesunula k PiS (Forward.com 2010).

290

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

Mapa 7: Území stabilní volební podpory a nepodpory PO v Dolnoslezském

vojvodství

Zdroj: Vlastní mapa autora.

Totéņ, dokonce jeńtě výrazněji platí i pro Lodņské vojvodství. Také zde je pro stranu zásadní výsledek v centru regionu, popř. v jeho blízkém okolí. Větńina obcí se naopak stabilně nachází pod průměrným výsledkem (viz Mapa 8).

291

Matěj Pospíchal

Mapa 8: Území stabilní volební podpory a nepodpory PO v Lodžském vojvodství

Zdroj: Vlastní mapa autora.

Mapa 9 ukazuje, ņe Malopolsko, pro platformu nejméně úspěńný ze zkoumaných regionů, je svou prostorovou strukturou stabilní (ne)podpory bliņńí spíńe Dolnímu Slezsku. Tradičně se straně daří v Krakově, dále v sousední obci Zabierzów a zajímavá je také oblast na jihu u slovenských hranic. Jedná se o Szczawnicu, mj. proslulou lázeňskou oblast. Jinak lze hovořit o rozdělení přibliņně na neúspěńný sever a východ a dlouhodobě nevyčnívající jih a západ Malopolska.

Z hlediska vizualizace volební podpory je tedy seznam stabilně úspěńných oblastí podobně krátký, jako v případě PiS. Zde je to ovńem způsobeno jiným profilem strany, která zůstala stabilně fixována zejména do hustěji obydlených oblastí.

292

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

Mapa 9: Území stabilní volební podpory a nepodpory PO v Malopolském vojvodství

Zdroj: Vlastní mapa autora.

Prostorové rozdíly ve volební podpoře nejsou PO extrémní a strana v tomto směru neprońla během své existence výraznou změnou, jako tomu bylo u PiS. Pouze u Dolního Slezska lze také nalézt významnějńí strukturální rozdíl oproti zbylým dvěma regionům, při zohlednění velikosti obcí Giniho koeficientem vńak tato odlińnost mizí (viz Tabulka 14).

Tabulka 14: Hodnoty variačního a Giniho koeficientu pro PO ve volbách 2001– 2015

Volby

2001

2005

2007

2011

2015

 

VAR

GINI

VAR

GINI

VAR

GINI

VAR

GINI

VAR

GINI

Dolnoslezsko

0,43

0,50

0,34

0,54

0,19

0,49

0,18

0,47

0,23

0,51

Lodžsko

0,65

0,66

0,63

0,60

0,47

0,59

0,46

0,59

0,46

0,56

Malopolsko

0,57

0,57

0,49

0,58

0,38

0,53

0,39

0,53

0,45

0,55

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Jak je na tom Občanská platforma se vzájemnými vztahy volební podpory? Tabulka 15 odhaluje, ņe v Dolním Slezsku vazba mezi starńími a novějńími

293