bcl_1165814506.htm

Středoevropské politické studie / Central European Political Studies Review www.journals.muni.cz/cepsr Ročník XIX (2017), Číslo 3–4, s. 264–318/ Volume XIX (2017), Issue 3–4, pp. 264–318

(c)Mezinárodní politologický ústav / International Institute of Political Science DOI: 10.5817/CEPSR.2017.34.264

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných

polských vojvodství

Poland A, B and C? Electoral Geography of Selected Voivodeships in Poland

MATĚJ POSPÍCHAL1

Abstract: The study focuses on spatial analysis of the general election results in Lower Silesia, Lodz and Lesser Poland voivodeships in a period between 2001 and 2015. Primary subjects of the analysis are political parties Law and Justice, Civic Platform, Polish People´s Party and Democratic Left Alliance, but particularly works also with the results of another parties (Self-Defence, League of Polish families, Modern). Standard electoral geography methodological methods, such as cartographic display of election results, correlation analysis and concentration of the election results measurement have been used on the local level and along with Polish and Czech literature review are included in the study. Main goal of the study was to find out if there are structural differences in terms of electoral support for the parties on both regional and voivodeship level. The analysis proved deeper context of the election results in the eastern regions along with a changing spatial structure of the Law and Justice support in the first decade of the 21st century and related deepening differences between voter bases of the Law and Justice and the Civic Platform- strongest parties in Poland. Findings of the analysis might be useful for upcoming research of the analysis of the electoral support in terms of regional differences.

Keywords: Electoral Geography; Spatial Analysis; Elections; Maps; Poland; Sejm; Voivodeships

1.Úvod

Zájem o polskou politiku se poslední dobou opět dostává do popředí zájmu české odborné i laické veřejnosti. Jednou z klasických politologických subdisciplín, kde se tento zájem můņe projevovat, je výzkum volební geografie a prostorového rozloņení volební podpory polských politických stran. Základní územní rozdělení polského státu, od nějņ se odvozuje rozdílné politické, ale i sociální a kulturní chování částí polské společnosti, je vńeobecně známé a získalo uņ několik různých

1 Doktorand, Katedra politologie, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, Jońtova 10, 602 00, Brno, Česká republika / Ph.D. candidate, Department of Political Science, Faculty of Social Studies, Masaryk University, Czech Republic. E-mail: 397656@mail.muni.cz.

264

Matěj Pospíchal

V období nesvobodné Polské lidové republiky pochopitelně nelze hovořit o politické soutěņi, ve které by se mohlo projevit odlińné politické smýńlení občanů.

Dohody, vzeńlé	z tzv.	Kulatého stolu ovńem vedly	ke „kontraktovým“ volbám
v roce 1989 a	plně	svobodným v dalńích letech.	Důsledkem bylo vytvoření

stranického systému, který se s různou dynamikou vyvíjí dodnes. Od počátku tohoto tisíciletí lze hovořit o postupné stabilizaci stranického systému, od roku 2005 pak zejména o soupeření dvou stran, Občanské platformy (Platforma Obywatelska, PO) a Práva a spravedlnosti (Prawo i Sprawiedliwość, PiS). Tyto subjekty a jejich volební podpora vhodně ilustrují současné rozdělení polské společnosti. Volby, ať jiņ parlamentní či jeńtě výrazněji prezidentské, ukazují na jednoznačnou linii zlomu volební podpory těchto stran a jejich reprezentantů, které se přibliņně shodují s historickými hranicemi naznačenými výńe. Kromě toho se pochopitelně projevují také dalńí konfliktní linie (např. město vs. venkov) a vliv menńích stran, jejichņ podpora ovńem není natolik územně jednoznačná, jako je tomu v případě PO a PiS.

Tématem textu bude prostorové rozloņení volební podpory v polských vojvodstvích, které prońly historicky odlińným vývojem. Kromě Dolnoslezského (bývalé německé oblasti) a Lodņského vojvodství (které dříve patřilo Rusku) bude do srovnání zařazeno také vojvodství Malopolské, které bývá z hlediska volebních výsledků povětńinou řazeno do východní části země, ve které dominuje Právo a spravedlnost. Historicky vńak jde o jinou část země, neboť po tzv. Prvním dělení Polska v roce 17722 patřila aņ do konce I. světové války Rakousku, resp. Rakousko-uherské monarchii. Z toho důvodu je lepńí pojmout tuto oblast, tzv. západní Halič (kterou kromě Malopolska tvoří jeńtě sousední Podkarpatské vojvodství), jako samostatnou entitu. Výběr těchto tří vojvodství je postaven na jejich vzájemné kompatibilitě, a to předevńím z hlediska socioekonomického. Právě vzhledem k faktu, ņe regiony tvoří (na polské poměry) kompaktní skupinu,

není pozornost věnována směrem ke zkoumání vztahu	těchto	ukazatelů
s výsledky politických subjektů, neboť nejsou povaņovány za	faktor,	který by

v tomto případě hrál určující roli – studie se bude soustředit na volební výsledky, jejich detailní analýzu a následnou interpretaci zjińtění, která přinesla.

Současné vyńńí územně správní celky (tj. vojvodství) existují v Polsku od roku 1999. Vzhledem k tomu, ņe prvních parlamentních voleb po jejich zřízení v roce 2001 se jiņ zúčastnily PO a PiS, představuje období 2001–2015 a patery volby, které se během této doby odehrály, dostatečně dlouhý časový úsek pro analýzu. Kromě dvou výńe zmíněných stran bude zkoumána také volební podpora Polské strany lidové (Polskie Stronnictwo Ludowe, PSL) a Svazu demokratické levice

2S částečnou výjimkou Krakova a jeho blízkého okolí, které byly k Rakousku připojeny aņ v roce 1846 po zániku Svobodného města Krakova (Řezník 2002: 149). I předtím vńak byl tento útvar pod rakouským vlivem.

266

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

(Sojusz Lewicy Demokratycznej, SLD3) (popř. volební koalice, kterých byla součástí), neboť tyto dva subjekty představovaly stabilní součásti stranického systému. Z důvodů, které budou v textu dále zmíněny, je sekundární pozornost věnována také volebním výsledkům několika dalńích stran, a to v případech, kdy jejich analýza umoņňuje lepńí porozumění významným posunům u PiS a PO – jde konkrétně o Sebeobranu (Samoobrana Rzeczpospolitej Polskiej, S) a Ligu polských rodin (Liga Polskich Rodzin, LPR) v roce 2005, kdy tyto radikálnějńí subjekty naposledy podruhé a naposledy získaly zástupce v Sejmu a v následujících dvou letech měly poměrně významný vliv na polskou politiku, a konečně také stranu Moderní (Nowoczesna, M.), která v prozatím posledních volbách překonala pětiprocentní hranici.

V článku budou vyuņity metodologické nástroje volební geografie, jako je např. Území stabilní volební podpory, korelační analýza, variační a Giniho koeficient. Úrovní, na které budou tyto postupy vyuņity, jsou tzv. gminy, nejniņńí územně správní jednotky v polské samosprávě.

Výzkumné cíle této studie lze rozdělit na dvě části. První se týká rozdílů mezi vybranými vojvodstvími. Samotné volební výsledky stran jsou pochopitelně známé, jejich detailnějńí analýza vńak pomůņe zjistit, zda existují rozdíly mezi vojvodstvími, které, jak jiņ bylo zmíněno, odlińují faktory spíńe historického charakteru. V jiných ohledech jsou podobné a ani jejich geografická vzdálenost není na polské poměry příliń velká. Studie tedy bude hledat odpověď (mimo jiné) na otázky: Byl vývoj podpory hlavních polských stran ve vojvodstvích podobný? Existuje souvislost v rozloņení jejich elektorátů? A jak se mění v čase?

Druhá část cílů se týká jednotlivých, výńe zmíněných stran. Pomocí zvolených metod bude moņné učinit konstatování o jejich voličské základně v delńím časovém období. Díky tomu bude moņno zjistit, zda mají strany podobně koncentrovanou podporu v různých částech země, zda je rozloņení jejich elektorátu stabilní nejen v čase a prostoru, ale i v různých typech voleb (sněmovní, evropské a první kolo prezidentských). Řečeno otázkou – Byla postupná konsolidace stranického systému doprovázena konsolidací struktury volební podpory stran? A je tento vývoj regionálně rozdílný či obdobný?

Skladba textu této studie je následující: Nejprve bude představen současný stav výzkumu volební geografie v polském a českém prostředí. Dále je prostor věnován představení metodologických nástrojů vyuņitých při analýze výsledků, jakoņ i podrobnějńímu vysvětlení výběru zkoumaných celků. Na to navazuje nejdůleņitějńí část textu – nejprve jsou shrnuty volební výsledky zkoumaných subjektů v regionech, následně je zkoumán vztah volební podpory subjektů a poté bude pozornost upřena na analýzu volební podpory samotných stran. Dílčí

3Aņ na výjimky bude v práci pouņíváno označení SLD, a to i v případě, kdy budou popisovány situace, kdy se jednalo o volební koalici. Její ostatní komponenty totiņ prakticky v ņádném případě nepředstavovaly významnou sloņku společné kandidátní listiny.

267

Matěj Pospíchal

poznatky a určité zamyńlení nad hlavními zjińtěními plynoucími ze studie budou poté shrnuty v závěru.

2.Volební geografie Polska v tamní a české literatuře

Prostorové rozloņení volební podpory politických stran (a kandidátů) je pochopitelně v polském odborném prostředí reflektováno a na toto téma zde vzniklo jiņ mnoņství studií, kromě mateřského jazyka autorů jsou velmi často publikovány v angličtině. Historickému pohledu na Polsko a jeho politiku se věnují např. rozsáhlé práce Marka Kotera (Barwiński 2015). Mariusz Kowalski na přelomu tisíciletí analyzoval z volebně-geografického pohledu období 1989–1998 (Kowalski 2000) a rovněņ také období meziválečné či volby v roce 1957 (Kowalski 2014, 2015).

Velice známé jsou předevńím výzkumy Tomasze Zaryckého. Tento sociolog se věnoval také ńirńímu politickému areálu střední a východní Evropy (mj. i ČR), kde se snaņil analyzovat vliv historických, geografických a dalńích okolností na volební výsledky (Zarycki 1999). Některé jeho práce jsou vńak zaměřeny přímo na Polsko. Jiņ v roce 1997 vydal rozsáhlý text zaměřený na analýzu volebních výsledků parlamentních a prezidentských voleb od roku 1989. I zde je historický kontext velmi přítomný, autor zde také rozděluje „německá“ území současného Polska na bývalý pruský zábor4 a na regiony, které Polsko získalo na úkor Německa po druhé světové válce. Pozornost také věnuje specifickým oblastem Polska, mj. Kańubsku či Podhalsku (Zarycki 1997). Zarycki se tématu polské volební geografie věnuje i v současnosti (Zarycki 2015).

Roli historických hranic uvnitř Polska v rámci výzkumu volební geografie reflektují i dalńí autoři. Marek Barwiński v jejich kontextu analyzoval volební výsledky druhého kola prezidentských voleb 1995 a 2005, jakoņ i referenda o vstupu do Evropské unie v roce 2003 (Barwiński 2006).

Z dalńích autorů lze jmenovat také Jarosława Jańczaka, který zasazuje rozdíly ve volebním chování Poláků v různých částech země do kontextu tzv. phantom borders5. Práce je kromě své aktuálnosti zajímavá také zaměřením na lokální úroveň dvou vojvodství (Velkopolského a Pomořského), které jsou protnuty hranicemi mezi Polskem A a B (Jańczak 2015).

V českém odborném prostředí existuje řada výzkumů věnovaných jednotlivým aspektům polské politiky (např. Kubát 2005, 2006, Kopeček 2004, Koubek 2016 a mnohé dalńí), volební geografie Polska není v České republice v centru zájmu, byť je moņno nalézt několik textů, které se jí věnují. Hraje

4 Z bývalých „pruských“ oblastí ovńem ņádné vojvodství není vhodné pro zařazení do analýzy, mj. z důvodu nejednoznačné územní přísluńnosti (viz Mapa 3), ale také nekompatibilních socioekonomických statistik.

5Podrobněji k tomuto termínu a jeho uņití při výzkumu střední a východní Evropy viz Löwis (2015)

268

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

podstatnou roli v práci výńe zmíněného Jiřího Koubka, která se ovńem týká předevńím voleb 2007 a menńí míře předchozího politického měření sil v letech 2005 a 2001 (Koubek 2007). Určitý prostor je jí věnován také v práci Petra Sokola, která se věnuje volební geografii v postkomunistických zemích střední a východní Evropy (Sokol 2014). Za ucelený a rozsáhlý text zabývající se tímto tématem lze povaņovat diplomovou práci Jana Ńulce, která zkoumá volební geografii v Polsku po roce 1989. Autor zde shrnuje výsledky voleb hlavy státu a členů dolní komory do roku 2010 a aplikuje na ně některé volebněgeografické postupy (např. sousedský efekt). Kromě toho věnuje významnou pozornost proměnám stranického systému nebo chování národnostních menńin. Stejně jako polńtí autoři i Ńulc potvrzuje významný vliv územních změn Polska, přísluńnosti částí jeho současného území k různě fungujícím státním celkům a s tím spojeným důsledkům na volební chování polských voličů (Ńulc 2011).

Jeho text se vńak zabývá celým územím Polska (byť se nevyhýbá ani popisu některých regionálních odlińností a specifik). Tento text poskytne důkladnějńí analýzu konkrétních územních celků v kratńím časovém období, a to za pomoci větńího mnoņství kvantitativních nástrojů.

3.Použité výzkumné nástroje a data

Přestoņe postupy této studie svým charakterem nijak nevybočují z těch, které jsou v českém prostředí pouņívány běņně, jejich krátké představení je jistě vhodné.

Metody je moņno rozdělit do několika skupin. První z nich je měření prostorové variability volebních výsledků, které ukáņe, jak moc jsou hlasy pro daný subjekt rozprostřeny na zkoumaném prostoru. Zde budou vyuņity dva způsoby, variační a tzv. Giniho koeficient. První z nich, variační koeficient, se počítá pomocí standardních matematických funkcí dostupných např. v softwaru excelového typu. Minimální hodnota koeficientu je nula, která by značila zcela rovnoměrně rozloņení podpory na zkoumaném území. Maximum stanoveno není, obvykle vńak zjińtěné hodnoty nepřekračují číslo jedna. Tyto větńí hodnoty značí vysoké rozdíly mezi jednotkami. Jelikoņ horní hranice chybí, je lepńí hodnoty interpretovat na základě vzájemného srovnání výsledků, nikoli samu o sobě.

Variační koeficient vńak počítá s procentuálními zisky subjektů, a tudíņ nebere v potaz rozdíly mezi velikostmi obcí (Kabeláčová 2014: 22). I z tohoto důvodu je vhodné tento výpočet doplnit Giniho koeficientem, který se běņně pouņívá mj. při určování příjmové či důchodové nerovnosti. Jeho výpočet umoņňuje zachytit velikostní rozdíly zkoumaných jednotek. Interpretace jeho hodnot je podobná, jako u variačního koeficientu, pouze hodnota 1, která značí absolutní nevyrovnanost výsledků, je jeho maximem. Samotný koeficient byl po nezbytné úpravě dat (podrobněji viz Voda 2015: 64) vygenerován pomocí online statistického softwaru Wessa.net.

269

Matěj Pospíchal

Dále můņeme u volebních výsledků měřit jejich souvislost s jinými daty, např. socioekonomickými údaji, nebo výsledky jiných stran či stejné strany v jiných volebních arénách. Souvislost se měří zjińtěním tzv. korelačního koeficientu, který lze získat např. pouņitím statistického softwaru SPSS. Těchto koeficientů existuje více, zde bude pouņit Pearsonův korelační koeficient, který patří mezi nejčastěji vyuņívané. Koeficient můņe nabývat hodnot od 1 do -1, přičemņ krajní hodnoty značí dokonalou souvislost (1), popř. nesouvislost (-1) zkoumaných jevů.

Zde bude koeficient pouņit na získání míry souvislosti mezi volebními výsledky stran ve volbách do dolní komory a jejich zisky hlasů ve volbách do Evropského parlamentu a prvního kola prezidentských voleb, do kterých (aņ na jednu výjimku u SLD) vņdy vyslaly své zástupce. Tabulka 1 popisuje časové určení jednotlivých voleb.

Tabulka 1: Volby v Polsku zařazené do korelační analýzy v letech 2001–2015

Typ voleb				Měsíc a rok konání
Parlamentní volby	9/01		9/05	10/07			10/11		10/15
Volby do EP		6/04			6/09			5/14
Prezidentské volby6			10/05			6/10			5/15

Zdroj: Vlastní tabulka

V několika případech bude vyuņita také regresní analýza, přesněji řečeno její lineární podoba. Ta se pouņívá pro změření vztahu mezi závislou proměnnou a jednou či více nezávislými proměnnými (Pink et al. 2012: 12). Zde půjde v obou případech, jejichņ výběr bude vysvětlen později, o analýzu vztahu volebních výsledků stran. Klíčovými údaji jsou zde hodnoty koeficientů B a Beta, které popisují sílu vztahu proměnných. Pokud jsou kladné, značí zvýńení hodnoty závislé proměnné při současném růstu nezávislé proměnné (proměnných), záporné hodnoty značí opačný efekt. Zmíněny budou také hodnoty konstanty (hodnoty závislé proměnné při nulové hodnoty nezávislých) a indexu determinace, které ukazují míru variability závislé proměnné, které lze vysvětlit proměnnými nezávislými (Hendl 2009: 281).

Logickou součástí textů, které se věnují volební geografii a prostorovému rozloņení volební podpory stran, je také kartografické zobrazení volebních výsledků. Jelikoņ jde v tomto případě o delńí časový úsek zahrnující více voleb, bude nejvhodnějńí pouņít koncept území stabilní volební podpory od Petra Jehličky a Luďka Sýkory, který byl vytvořen jiņ na počátku devadesátých let a umoņňuje identifikovat prostor s kontinuální vysokou podporou jednotlivých subjektů (Jehlička a Sýkora 1991). Výpočet ÚSVP vyņaduje data o volebním výsledku subjektu jak v absolutních (hlasech), tak relativních (procentech)

6Jako měsíc konání je uveden ten, ve kterém proběhlo první kolo voleb. V roce 2010 bylo druhé kolo aņ v červenci.

270

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

hodnotách a je následující: výsledky strany v (tomto případě) obcích jsou seřazeny dle procentuálních zisků od nejvyńńích po nejniņńích. V takto seřazeném datovém souboru je poté nutno vybrat tolik území, dokud jeho hodnota v součtu nepřesáhne 50% vńech nasbíraných hlasů strany (ve vojvodství). Pouze ty obce, které do této skupiny patří ve vńech zkoumaných volbách, je moņné zařadit do ÚSVP (Voda 2015: 65).

Velmi podobným způsobem lze zkoumat také oblasti, ve kterých daný politický subjekt stabilně dosahuje nízkých volebních zisků. Zde se v průběhu let vyskytlo několik různých označení takových území, a rovněņ také odlińné způsoby jejich stanovení. V této práci bude pouņíván termín Území stabilní volební nepodpory a do něj budou řazeny gminy, ve kterých strana nezískala vyńńí nebo stejnou procentuální podporu jako v celém vojvodství ve vńech pěti volbách do dolní komory. Toto ÚSVN bude zobrazeno ve stejné mapě, jako ÚSVP, a barevně od něj odlińeno. Mapy v této práci byly vytvořeny v programu QGIS, coņ je software na tvorbu, analýzu a vizualizaci geoprostorových informací (QGIS 2017). Mapové podklady byly získány z Centrálního registru geografických a kartografických dokumentů (CODGIK 2017) a jednotlivá vojvodství vytvořena autorem textu filtrací gmin spadajících do zvolených regionů z těchto dat. Do takto získaných vrstev byla následně zanesena zjińtěná data ohledně USVP a USVN a z nich byly vytvořeny mapy.

Stěņejní pro tuto práci bylo získání kompletních volebních výsledků, coņ bylo moņné z oficiálních internetových stránek polské volební komise www.pkw.gow a jejich mutací pro jednotlivé volby. Ve větńině případů bylo moņno získat data v kompletní podobě a jednom datovém souboru, ze kterého bylo nutné pouze filtrování výsledků pro zkoumané subjekty a vojvodství, resp. gminy v něm leņící. Pouze v případě voleb do Sejmu v roce 2001 takovýto způsob získání dat nebyl moņný a volební výsledky byly přepsány manuálně autorem.

4.Výběr zkoumaných územních celků

Jeńtě před samotnou analýzou volební podpory je vhodné trochu ńířeji vysvětlit výběr výńe zmíněných územních celků. Ty vznikly na základě reformy polské územní samosprávy, která proběhla v roce 1998. Sloņitě hledané kompromisy mezi koalicí, opozicí, prezidentem a jinými zájmovými skupinami nakonec daly vzniknout ńestnácti vojvodstvím (viz Mapa 2), výrazně se od sebe lińícími velikostí, počtem obyvatel, původem názvů a dalńími parametry (více Chwalba 2009: 61–63 a Kubát 2005: 85–86). Od počátku roku 1999, kdy vojvodství oficiálně vznikla, doznaly pouze drobných změn v řádu jednotek gmin, které byly z některých VÚSC odebrány a připojeny k jiným, popř. změnily svůj název. Polskou samosprávu lze v tomto ohledu prozatím povaņovat za stabilní.

271

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

Tabulka 2: Vybrané statistiky zkoumaných vojvodství Polska7

	Rozloha		Počet	Počet			HDP/	HDP/
		Počet			Nezam.	Nezam.	obyva-	obyva-
	(2015,		obyvatel	obyvatel
		gmin			(2004,	(2015,	tel	tel
	v tis.		(2000,	(2015,
		(20158)			v %)	v %)	(2001,	(2015,
	km²)		v mil.)	v mil.)
Vojvodství							zl)	zl)

Dolnoslezské	19 946	169	2,91	2,90	22,4	8,5	20 617	50 031
Lodžské	18 218	177	2,63	2,49	19,5	10,3	18 238	41 839
Malopolské	15 182	182	3,22	3,37	15,0	8,3	17 880	39 834

Zdroj: Vlastní tabulka autora dle Główny Urząd Statystyczny 2015: 3, 2017b, 2017c, 2017d, 2017e, Komisja Standaryzacji Nazw Geograficznych 2015.

Mapa 3: Vojvodství vybraná k analýze v rámci administrativního rozdělení Polska

Zdroj: Vlastní mapa

7Data k rozloze a počtu obyvatel vojvodství jsou uvedena k 31. 12. daného roku, u počtu gmin je uveden stav k 1. 1., u nezaměstnanosti a HDP na obyvatele nejsou rozhodná data na internetovém portálu polského statistického úřadu uvedena.

8Počet gmin zůstal po celé sledované období stejný, pouze v r. 2002 bylo v Malopolsku o jednu méně.

273

Matěj Pospíchal

5.Výsledky voleb ve zkoumaném období

Jak jiņ bylo řečeno, v období 2001–2015 se v Polsku konaly volby do dolní komory celkem pětkrát, konkrétně v letech 2001, 2005, 2007 (předčasné), 2011 a 2015. Ačkoli zkoumané strany působily v Sejmu po celou dobu (SLD vypadl aņ po posledních volbách), jejich pozice a význam ve stranickém systému se za danou dobu s výjimkou PSL poměrně radikálně proměnil (viz Graf 1). SLD na počátku tisíciletí dokázala jednoznačně zvítězit, od té doby se vńak jedná o menńí subjekt. Naopak Právo a spravedlnost a Občanská platforma se staly hlavními póly stranického systému. Ņádné dalńí strany (Liga polských rodin, Sebeobrana, Palikotovo hnutí, Kukiz’15, Moderní) ve zkoumaném období nepřekročily pětiprocentní hranici nutnou pro zisk poslaneckých mandátů více neņ dvakrát po sobě, byť v případě posledních dvou je tato moņnost jeńtě otevřená, neboť poprvé kandidovaly aņ v posledních volbách v roce 2015.

Graf 1: Výsledky zkoumaných stran ve volbách do Sejmu v letech 2001–2015

Zdroj: Vlastní graf autora dle NSD 2017, PKW 2015.

Vojvodství vybraná k analýze v této době do značné míry kopírovala celostátní trendy, byť s některými odlińnostmi. Dolnoslezské vojvodství, které sousedí s Českou republikou a Německem, se postupem let stalo jednoznačnou volební bańtou Občanské platformy a zůstalo jí aņ do posledních voleb. Vzrůst podpory Práva a spravedlnosti ovńem zapříčinil změnu v pořadí stran (viz Graf 2).

274

Matěj Pospíchal

Vzhledem k významu Práva a spravedlnosti a Občanské platformy v polském stranickém systému je vhodné se podívat nejdříve na jejich vzájemný vztah volební podpory. Tabulka 3 ukazuje, ņe hodnota koeficientu se v průběhu sledovaného období zásadně změnila – v roce 2001 platilo, ņe v oblastech s podporou PiS se často vyskytovala podpora PO, byť tento vztah nebyl ve vńech případech silný. Ve volbách 2007 nastal zásadní zlom, který se v následujících letech prohluboval a který naznačuje zásadní rozchod volební podpory obou stran. Nyní vcelku jednoznačně platí, ņe v místech podpory PiS se Občanské platformě nedaří a naopak. Lze rovněņ říci, ņe tento vývoj koresponduje se situací na polské politické scéně, kde spor mezi oběma subjekty nabírá na intenzitě právě od období 2005–2007, tj. období nejprve menńinové a posléze koaliční vlády Práva a spravedlnosti se Sebeobranou a Ligou polských rodin, vůči níņ stála Občanská platforma v jednoznačné opozici. Zda je změna způsobena tímto či jinými faktory na straně Práva a spravedlnosti, nebo zda dońlo ke změně struktury volební podpory Občanské platformy, bude předmětem analýzy v dalńí kapitole. Mezi jednotlivými regiony významnějńí změny pozorovat nelze.

Tabulka 3: Korelační analýza volebních výsledků PiS a PO ve zkoumaných

vojvodstvích v letech 2001–2015 (N: Dolnoslezsko = 169, Lodžsko = 177,

Malopolsko = 182)

Vojvodství/volby	2001	2005	2007	2011	2015
Dolnoslezsko	0,30	0,08	-0,51	-0,60	-0,76
Lodžsko	0,41	0,62	-0,33	-0,52	-0,75
Malopolsko	0,27	0,15	-0,51	-0,59	-0,68

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Dalńí vztahy subjektů jiņ budou zmíněny podle jednotlivých vojvodství. V Dolním Slezsku se nejedná o hodnoty, které by ukazovaly na silný vztah mezi subjekty, a to s výjimkou u podstatné souvislosti volební podpory PO a PSL, která je záporná (viz Tabulka 4). Tyto subjekty, které spolu tvořily 8 let vládní koalici a spolupracují také na regionální úrovni, mají tedy z územního hlediska výrazně rozdílné zdroje volební podpory, coņ je ovńem poměrně logické vzhledem k odlińné ideové profilaci subjektů.

278

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

Tabulka 4: Korelační analýza výsledků zkoumaných subjektů v Dolnoslezském vojvodství v letech 2001–2015 (N= 169)

Strany/volby	2001	2005	2007	2011	2015
PiS x SLD	0,04	-0,03	-0,33	-0,04	-0,26
PiS x PSL	-0,42	-0,41	-0,07	0,02	0,14
PO x PSL	-0,40	-0,47	-0,66	-0,57	-0,51
PO x SLD	-0,15	0,06	0,05	-0,30	0,08
PSL x SLD	-0,57	-0,34	-0,38	-0,30	-0,30

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Podobně lze hovořit o „ruském“ Lodņském vojvodství, kde se vztahy mezi volební podporou stran příliń nelińí, větńinou jsou ovńem o něco intenzivnějńí (opět zejména v případě Občanské platformy a Polské lidové strany, viz Tabulka 5).

Tabulka 5: Korelační analýza výsledků zkoumaných subjektů v Lodžském vojvodství v letech 2001–2015 (N= 177)

Strany/volby	2001	2005	2007	2011	2015
PiS x SLD	0,25	0,13	-0,37	-0,28	-0,48
PiS x PSL	-0,43	-0,68	-0,20	-0,06	0,16
PO x PSL	-0,63	-0,59	-0,77	-0,76	-0,62
PO x SLD	0,47	0,21	0,58	0,18	0,33
PSL x SLD	-0,73	-0,38	-0,61	-0,32	-0,33

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

V Malopolsku je situace obdobná, je ovńem vhodné vidět kompletně negativní vztah podpory Práva a spravedlnosti s menńími stranami. V kombinaci s jiņ zmíněnou výrazně negativní souvislostí jejích výsledků s PO a současnou dominancí PiS v tomto regionu to dotváří určitou představu vymezení tohoto konzervativního subjektu proti ostatním tradičním účastníkům polské stranické soutěņe, která se kromě jeho nynějńí jednobarevné vlády projevuje i významně územně odloučeným elektorátem strany (viz Tabulka 6).

279

Matěj Pospíchal

Tabulka 6: Korelační analýza výsledků zkoumaných subjektů v Malopolském vojvodství v letech 2001–2015 (N= 182)

Strany/volby	2001	2005	2007	2011	2015
PiS x SLD	-0,12	-0,16	-0,63	-0,57	-0,71
PiS x PSL	-0,52	-0,67	-0,22	-0,20	-0,23
PO x PSL	-0,47	-0,53	-0,66	-0,60	-0,47
PO x SLD	-0,20	0,02	0,42	0,29	0,62
PSL x SLD	-0,38	-0,20	-0,23	-0,09	-0,17

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Graf 6 porovnává sílu vztahů ve vojvodstvích v absolutních hodnotách, tj. bez ohledu na pozitivní/negativní zaměření, lze pozorovat o něco častějńí silnějńí vztahy v Lodņském a Malopolském regionu, tj. východních částech Polska. Rozdíly ovńem nejsou příliń velké. Negativní vztahy výrazně převaņují, a to ve vńech vojvodstvích bez větńích odlińností (viz Graf 7).

Graf 6: Hodnoty korelačního koeficientu dle de Vausovy stupnice ve zkoumaných vojvodstvích

Zdroj: Vlastní graf a výpočty autora.

280

Matěj Pospíchal

Graf 8: Souvislosti volebních výsledků stran ve zkoumaných vojvodstvích dle voleb

Zdroj: Vlastní graf a výpočty autora.

7.Jednota v rozmanitosti? Analýza volební podpory stran v různých regionech

Nyní budou zkoumány rozdíly v podpoře stran v různých regionech, a to pomocí větńího počtu metod umoņňujících komplexnějńí náhled na strukturu volební podpory, a pomocí toho naplnit cíle studie zmíněné v úvodu. Díky relativní shodě vńech regionů v základních parametrech (viz výńe) je moņno učinit určitě generalizační závěry vzhledem k dalńím polským vojvodstvím.

a. Právo a spravedlnost

Na základě poznatků z předchozí kapitoly jiņ lze podporu PiS částečně popsat: od svého zaloņení v roce 2001 tato strana zaznamenala růst podpory, který prozatím kulminoval v roce 2015. Silnějńí byla v Lodņském a zejména Malopolském vojvodství, ačkoli i v Dolním Slezsku nejsou její zisky malé. Vůči ostatním stranám má její volební podpora jednoznačně negativní souvislost, která se spíńe posiluje.

Nyní ovńem budou pouņity dalńí metody analýzy volební podpory, a to ve vzájemném srovnání regionů. Nejprve bude pozornost soustředěna na zobrazení stabilní volební (ne)podpory pomocí kartografického zobrazení. Mapa 4 ukazuje situaci v Dolnoslezském vojvodství. U Práva a spravedlnosti ovńem nastává problém, neboť vzhledem ke změně elektorátu je zde pouze jedna obec (Jawor),

282

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

Pouze Malopolsko nabízí poněkud pestřejńí obrázek. Podle Mapy 6 je na jihu regionu blízko Tater a hranic se Slovenskem je několik obcí spadajících do USVP. Takřka celé území na jih a východ od Krakova je vńak stranickou bańtou od roku 2007. Naopak na západ a na sever (patrná je souvislá oblast u hranic se Svatokříņským vojvodstvím) od centra regionu je nemalý počet samosprávních jednotek, ve kterých se PiS nedaří.

Mapy tedy v zásadě naznačují, ņe změna ve vztahu volebních výsledků PiS a PO je spíńe vlivem obratu u první ze zmíněných stran. Je pochopitelné, ņe s kratńím časovým úsekem je ÚSVP rozsáhlejńí, nicméně tento nárůst je velmi markantní a značí rozsáhlejńí územní bázi, na kterou se strana můņe v posledním desetiletí spolehnout, neņ aby svoji podporu získávala koncentrovaně v několika oblastech.

Tomu nahrávají i dalńí data o prostorových rozdílech ve volební podpoře. Tabulka 7 ukazuje zjińtěné hodnoty variačního a Giniho koeficientu které popisují znatelnou změnu směrem k rovnoměrnějńímu rozprostření volební podpory, a to zejména ve srovnání let 2005 a 2007. Zejména díky Giniho koeficientu je vidět, ņe ńlo o zásadní přesun od podpory koncentrované ve velkých městech k obdobným ziskům napříč spektrem gmin. Ani zde ovńem nelze hovořit o podstatném rozdílu mezi vojvodstvími, vývoj je vńude podobný.

Tabulka 7: Hodnoty variačního a Giniho koeficientu pro PiS ve volbách 2001–2015

Volby	2001		2005		2007		2011		2015
	VAR	GINI	VAR	GINI	VAR	GINI	VAR	GINI	VAR	GINI
Dolnoslezsko	0,38	0,58	0,26	0,54	0,19	0,35	0,19	0,35	0,18	0,27
Lodžsko	0,66	0,64	0,42	0,64	0,18	0,18	0,21	0,18	0,16	0,16
Malopolsko	0,52	0,52	0,33	0,52	0,22	0,22	0,26	0,25	0,19	0,22

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Vzhledem k výrazné změně je vhodné tento ukazatel doprovodit jeńtě dalńí statistikou: podílem zisku v hlavních městech vojvodství na celkovém zisku PiS v regionech. Jiņ od prvních voleb v roce 2001 jsou pro Právo a spravedlnost tato velkoměsta10 stále méně významná z hlediska celkového výsledku. V tomto případě je ovńem větńí rozdíl jiņ o jedno volební období dříve, mezi roky 2001 a 2005 (viz Graf 9).

10V kaņdém z nich ņije přes 600 tisíc obyvatel, jedná se o tři ze čtyř největńích měst v Polsku.

285

Matěj Pospíchal

Graf 9: Podíl hlavních měst vojvodství na celkovém výsledku Práva a spravedlnosti ve zkoumaných regionech v letech 2001–2015

Zdroj: Vlastní graf autora.

Poslední zkoumaným parametrem je stabilita, resp. korelace výsledků napříč volbami. Ta u PiS v Dolním Slezsku od roku 2005 prudce stoupla a nyní kulminuje téměř dokonalou shodou (viz Tabulka 8). Nelze argumentovat pouze časovou blízkostí prezidentských a parlamentních voleb v roce 2015, neboť při totoņné situaci deset let předtím byla souvislost výsledků podstatně slabńí.

Tabulka 8: Korelační analýza volebních výsledků PiS v Dolnoslezském vojvodství v letech 2001–2015 (S = volby do Sejmu, šedá výplň = hodnoty nad 0,90 vč., N = 169)

Volby	S2001	S2005	S2007	S2011	S2015
EP04	0,27	0,40	-0,16	-0,13	-0,23
EP09	-0,05	0,35	0,78	0,77	0,75
EP14	-0,18	0,11	0,72	0,81	0,87
PREZ05	0,26	0,52	0,66	0,58	0,50
PREZ10	-0,26	0,11	0,87	0,67	0,93
PREZ15	-0,34	0,01	0,78	0,84	0,95

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

286

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

V podstatě stejná situace je také v Lodņském regionu. Tabulka 9 ukazuje, ņe vazby z počátku existence PiS se jednoznačně přeruńily po polovině minulého desetiletí ve prospěch nových a silnějńích vztahů.

Tabulka 9: Korelační analýza volebních výsledků PiS v Lodžském vojvodství v letech 2001–2015 (S = volby do Sejmu šedá výplň = hodnoty nad 0,90 vč., N = 177)

Volby	S2001	S2005	S2007	S2011	S2015
EP04	0,55	0,70	-0,04	-0,17	-0,39
EP09	-0,03	0,02	0,56	0,60	0,61
EP14	-0,22	-0,16	0,60	0,74	0,83
PREZ05	0,48	0,55	0,29	0,19	-0,04
PREZ10	-0,29	-0,23	0,75	0,84	0,88
PREZ15	-0,38	-0,30	0,68	0,83	0,92

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Nejméně je výńe zmíněný jev přítomný v Malopolsku, kde panuje určitá kontinuita i mezi některými starńími volbami, coņ je zejména vidět u prezidentských voleb roce 2005, kde na výsledky Lecha Kaczyńského v prvním kole (posléze vítězných) prezidentských voleb strana do značné míry navazuje do současnosti. V případě voleb do Evropského parlamentu to vńak lze říci aņ od hlasování v roce 2009 (viz Tabulka 10).

Tabulka 10: Korelační analýza volebních výsledků PiS v Malopolském vojvodství v letech 2001–2015 (S = volby do Sejmu šedá výplň = hodnoty nad 0,90 vč., N = 182)

Volby	S2001	S2005	S2007	S2011	S2015
EP04	0,58	0,55	0,07	0,06	-0,03
EP09	0,21	0,41	0,90	0,90	0,91
EP14	0,20	0,31	0,75	0,79	0,81
PREZ05	0,36	0,56	0,81	0,84	0,78
PREZ10	0,03	0,19	0,88	0,91	0,92
PREZ15	-0,02	0,12	0,85	0,87	0,93

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Ze zjińtěných poznatků o volební podpoře Práva a spravedlnosti lze vyvodit závěr, ņe podpora strany nemá z hlediska struktury v podstatě ņádná regionální specifika a vyvíjí se velmi podobným způsobem. Společným jmenovatelem, který je moņno zmínit jako nejpodstatnějńí zjińtění, je přelomové období ohraničené

287

Matěj Pospíchal

volbami 2005 a 2007. Právě tehdy lze pozorovat trendy, které pro podporu PiS platí dosud.

PŘÍČINY ZMĚNY VOLEBNÍ PODPORY PIS V KONTEXTU VÝSLEDKŮ LPR

A SEBEOBRANY

Co bylo důvodem této změny? Pro konkrétnějńí zjińtění, která by vysvětlovala přerod Práva a spravedlnosti ze subjektu s nevyrovnanou podporou v rámci regionů ve stranu, která je schopna uspět prakticky vńude a jejíņ elektorát je prakticky negativem podpory PO (viz kapitola 6) je nutné se vrátit k období 2005– 2007.

Z grafu 1 je zřejmé výrazné posílení PiS a PO a jejich definitivního etablování na pozici hlavních účastníků stranické soutěņe, k čemuņ dońlo právě v této době. Výraznějńí byl nárůst podpory pro Občanskou platformu. U ní vńak, jak bude potvrzeno níņe, nedońlo k významnějńí změně v prostorové struktuře volební podpory, u Práva a spravedlnosti je tomu přesně naopak.

Vysvětlení je nepochybně kombinací více faktorů, pro účely této studie se nabízí zkoumat vliv volebních výsledků ostatních stran, konkrétně dvou, které uspěly ve volbách 2001 a 2005 – Ligy polských rodin a Sebeobrany (podrobněji o obou viz Breindl 2003 a Cabada et al. 2013: 61–67). Tyto subjekty ztratily ve volbách v roce 2007 celkem více neņ 16,5 % hlasů a ukončily své působení v dolní komoře parlamentu. Jejich politická performance v předchozím dvouletém volebním období vykazovala kompatibilitu s PiS – po volbách 2005 nejprve podpořily její menńinovou vládu, do její druhé vlády dokonce přímo vstoupily (Balík et al. 2011: 150–152). Zároveň strany nebyly ideologicky příliń vzdálené, v případě LPR a Sebeobrany byla ovńem patrná profilace na konfliktní linii město- venkov ve prospěch druhé ze jmenovaných oblastí (Fiala, Herbut 2003: 122–123). Nabízí se tedy logický předpoklad, ņe zmíněné jevy spolu souvisí.

Pro potvrzení předpokladu bude provedena nejprve korelační analýza volebních výsledků LPR a Sebeobrany ve zkoumaných regionech z roku 2005 s těmi, kterých dosáhly ostatní strany o dva roky později. Tabulka 11 dokládá, ņe určitá kladná souvislost mezi výsledky existuje, a to zejména ve vztahu volebních zisků Ligy polských rodin a PiS. V menńí míře to platí u Sebeobrany, která vykazuje vyńńí shodu s PSL, coņ není příliń překvapující, neboť navzdory odlińné pozici ve stranické soutěņi ńlo v obou případech o agrárně zaměřené subjekty s jednoznačnou profilací na venkov, lińící se zejména mírou radikality a výrazně populistickým akcentem v případě Sebeobrany (Hlouńek a Kopeček 2010: 117– 123).

288

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

Tabulka 11: Korelační analýza volebních výsledků LPR, Sebeobrany (2005) a ostatních stran (2007) ve zkoumaných regionech

Vojvodství	Strana	PiS 2007	PO 2007	PSL 2007	SLD 2007
Dolnoslezsko	LPR 2005	0,28	-0,24	0,07	-0,12
	S 2005	0,25	-0,70	0,59	-0,24

Lodžsko	LPR 2005	0,24	0,11	-0,18	-0,07
	S 2005	0,23	-0,73	0,49	-0,44

Malopolsko	LPR 2005	0,53	-0,32	-0,09	-0,41
	S 2005	-0,05	-0,55	0,49	0,06

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Aņ na jednu výjimku je tedy moņno pozorovat pozitivní souvislost PiS a obou dříve významných aktérů polské politiky. Tomuto moņnému vztahu tedy bude jeńtě věnována pozornost. Ze samotné korelace pochopitelně nelze vyvozovat kauzalitu, tj. ņe voliči LPR a Sebeobrany přeńli v roce 2007 k Právu a Spravedlnosti, byť se tato hypotéza jeví jako pravděpodobná. Výsledky těchto stran tedy budou podrobeny jeńtě regresní analýze. Jejím cílem je zjińtění, o kolik rostla podpora PiS (ta představuje závislou proměnnou) v oblastech s podporou těchto subjektů (nezávislé proměnné) o dva roky dříve a zda existují významnějńí rozdíly mezi zkoumanými regiony.

Z hodnot indexu determinace je patrné, ņe volební výsledky LPR a Sebeobrany nemohou slouņit jako jednoznačné vysvětlení pro zisky PiS v následujících volbách, neboť naměřené hodnoty jsou poměrně nízké. Zajímavý je ovńem rozdíl mezi Malopolským vojvodstvím a zbylými regiony (viz Tabulka 12). Oblast západní Haliče je ze tří vojvodství jediným, kde LPR ve volbách 2005 nad Sebeobranou zvítězila (NSD 2017).

Tabulka 12: Index determinace regresní analýzy volebních výsledků Ligy polských rodin, Sebeobrany (2005) a Práva a spravedlnosti (2007)

Vojvodství	Hodnota indexu
Dolnoslezsko	0,12
Lodžsko	0,15
Malopolsko	0,28

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Tabulka 13, která ukazuje výsledky analýzy, přináńí potvrzení předchozích dat, se zvyńující se podporou Ligy polských rodin na úrovni gmin se zvyńuje také podpora Práva a spravedlnosti, coņ platí zejména v Malopolsku, kde s kaņdým procentem pro Ligu posílilo PiS o dva roky později téměř totoņně. U Sebeobrany je naopak tento vztah výrazně slabńí.

289

Matěj Pospíchal

Tabulka 13: Výsledky	regresní		analýzy vysvětlujících	volební	podporu		Práva
a spravedlnosti (2007)		pomocí	volebních výsledků	Ligy	polských		rodin
a Sebeobrany (2005)

Proměnná			Vojvodství	B		Beta
		Dolnoslezsko		22,31
Konstanta			Lodžsko	30,94
			Malopolsko	35,83
		Dolnoslezsko		0,56		0,24
LPR 2005			Lodžsko	0,42		0,31
			Malopolsko	0,96		0,53
		Dolnoslezsko		0,15		0,20
Sebeobrana 2005			Lodžsko	0,21		0,30
			Malopolsko	0,00		0,00

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Pomocí zvolených nástrojů lze tedy předpoklad o vlivu propadu dvou do té doby významných článků polského stranického systému potvrdit v případě Ligy polských rodin, kde podle vńech indicií11 skutečně dochází k přesunu významné části voličů. U Sebeobrany korelační a regresní analýza předpoklady nepotvrzuje, a to zejména v oblasti Malopolska.

b. Občanská platforma

Hlavní vládní strana v letech 2007–2015 a největńí soupeř PiS je silnějńí na západě země, byť i v Dolním Slezsku ztratil v posledních volbách pozici nejsilnějńího subjektu. Vztah volební podpory k ostatním stranám není jednoznačně negativní

– s SLD je pozitivní souvislost, a tedy určité sdílení volebních bańt, vcelku časté. U map se částečně opakuje situace se zobrazením podpory PiS, přesto je vńak

o něco rozmanitějńí. V Dolním Slezsku se PO mohla spolehnout na Wrocław (kromě ní jeńtě Brzeg Dolny leņící severozápadně od ní), kde dosahoval vņdy vysokých výsledků. Do oblasti volební nepodpory stabilně spadá nemalá část obcí, tvořící ńiroký pás od Orlických hor na sever a západ od hlavního města vojvodství. Rozlohou menńí gminy, které v něm tvoří bílá místa, jsou větńinou jednotky městského charakteru (podobně jako v ČR např. Brno-město v okrese Brno-venkov). V nich dlouhodobá situace PO není jednoznačná (viz Mapa 7).

11Není bez zajímavosti, ņe do stejného období spadá také určitý posun v polské mediální sféře. Radio Maryja, vlivná klerikálně-konzervativní rozhlasová stanice, do roku 2006 výrazně podporovala LPR (Stenzelová 2016: 25–26), poté se ovńem její přízeň postupně přesunula k PiS (Forward.com 2010).

290

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

Mapa 9: Území stabilní volební podpory a nepodpory PO v Malopolském vojvodství

Zdroj: Vlastní mapa autora.

Prostorové rozdíly ve volební podpoře nejsou PO extrémní a strana v tomto směru neprońla během své existence výraznou změnou, jako tomu bylo u PiS. Pouze u Dolního Slezska lze také nalézt významnějńí strukturální rozdíl oproti zbylým dvěma regionům, při zohlednění velikosti obcí Giniho koeficientem vńak tato odlińnost mizí (viz Tabulka 14).

Tabulka 14: Hodnoty variačního a Giniho koeficientu pro PO ve volbách 2001– 2015

Volby	2001		2005		2007		2011		2015
	VAR	GINI	VAR	GINI	VAR	GINI	VAR	GINI	VAR	GINI
Dolnoslezsko	0,43	0,50	0,34	0,54	0,19	0,49	0,18	0,47	0,23	0,51
Lodžsko	0,65	0,66	0,63	0,60	0,47	0,59	0,46	0,59	0,46	0,56
Malopolsko	0,57	0,57	0,49	0,58	0,38	0,53	0,39	0,53	0,45	0,55

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Jak je na tom Občanská platforma se vzájemnými vztahy volební podpory? Tabulka 15 odhaluje, ņe v Dolním Slezsku vazba mezi starńími a novějńími

293

Matěj Pospíchal

výsledky stále zůstává podstatná, a to u obou typů voleb. Je zde tedy opět vidět absence zásadního zlomu, jako u Práva a spravedlnosti (byť mírné vńeobecné posílení korelace mezi volbami 2005 a 2007 je viditelné), a přirozenějńí vývoj aspektů volební podpory.

Tabulka 15: Korelační analýza volebních výsledků PO v Dolnoslezském vojvodství v letech 2001–2015 (S = volby do Sejmu, šedá výplň = hodnoty nad 0,90 vč., N = 169)

Volby	S2001	S2005	S2007	S2011	S2015
EP04	0,62	0,70	0,73	0,64	0,47
EP09	0,51	0,67	0,80	0,69	0,58
EP14	0,54	0,62	0,84	0,84	0,77
PREZ05	0,51	0,67	0,85	0,75	0,65
PREZ10	0,34	0,48	0,83	0,81	0,80
PREZ15	0,24	0,35	0,67	0,72	0,81

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

V Lodņském vojvodství je stabilita z hlediska času jeńtě výraznějńí, vrcholem byl rok 2007, k jejíņ volební podpoře v tomto hlasování měla strana silný vztah v podstatě ve vńech ostatních volbách a v mnoha případech se přiblíņila téměř perfektní shodě (viz Tabulka 16).

Tabulka 16: Korelační analýza volebních výsledků PO v Lodžském vojvodství v letech 2001–2015 (S = volby do Sejmu, šedá výplň = hodnoty nad 0,90 vč., N = 177)

Volby	S2001	S2005	S2007		S2011	S2015
EP04	0,78	0,89	0,90	0,83		0,79
EP09	0,72	0,84	0,94		0,92	0,89
EP14	0,66	0,82
EP14	0,66	0,82	0,90		0,92	0,91
PREZ05	0,75	0,89				0,86
PREZ05	0,75	0,89	0,94		0,90	0,86
PREZ10	0,67	0,81	0,92		0,92	0,93
PREZ15	0,47	0,63	0,75	0,80		0,87

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Nejméně úspěńný region PO vykazuje velmi výraznou změnu mezi parlamentními volbami 2001 a 2005. Tento poznatek je moņné dát do souvislosti s faktem, ņe v roce 2001 zde Občanská platforma jeńtě porazila PiS, později jiņ byla v regionu „aņ“ druhou nejsilnějńí stranou. K určitému upevnění a stabilizaci volební podpory zde tedy dońlo přibliņně v tomto období (viz Tabulka 17).

294

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

Tabulka 17: Korelační analýza volebních výsledků PO v Malopolském vojvodství v letech 2001–2015 (S = volby do Sejmu, šedá výplň = hodnoty nad 0,90 vč., N = 182)

Volby	S2001	S2005	S2007	S2011	S2015
EP04	0,40	0,66	0,66	0,65	0,65
EP09	0,21	0,57	0,90	0,87	0,89
EP14	0,11	0,51	0,85	0,88	0,93
PREZ05	0,35	0,65	0,87	0,86	0,86
PREZ10	0,14	0,53	0,87	0,89	0,94
PREZ15	0,04	0,44	0,79	0,83	0,90

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

V zásadě tedy lze říci, ņe volební podpora Občanské platformy, mezi jejíņ hlavní aspekty patří stabilní podpora v největńích městech, umírněná územní koncentrace hlasů a poměrně silná vazba mezi výsledky strany v různých arénách, je podobná v regionech nezávisle na jejich historickému dědictví a příliń se nezměnila, snad s určitou výhradou u Malopolska, za celých čtrnáct let existence subjektu mezi roky 2001–2015.

KAM ZMIZELY HLASY? ZISKY STRANY MODERNÍ V KONTEXTU VOLEBNÍ PODPORY OBČANSKÉ PLATFORMY

Příčin propadu Občanské platformy ve volbách 2015, kdy oproti roku 2011 ztratila v celostátním měřítku více neņ 15 % hlasů a téměř sedm desítek mandátů v Sejmu, je nepochybně mnoho. Z hlediska zkoumání volební podpory a tématu tohoto textu se jako vhodné nabízí zaměření na vliv nového aktéra na polské politické scéně, kterým se stala strana Moderní. Tento subjekt byl zaloņen na konci května 2015, tedy nedlouho před volbami (Bankier.pl 2015). Přesto dokázala v říjnu téhoņ roku získat 7,6 % hlasů (PKW 2015). Od počátku deklarovaný liberalismus, a to zejména v hospodářské oblasti, z Moderních činí potenciálního spojence v parlamentu, ale rovněņ konkurenta PO v souboji o voličskou přízeň. Nabízí se tedy logická hypotéza, ņe část propadu PO v posledních volbách byla způsobena přesunem jejích voličů k této nové straně. Na úrovni vojvodství je rozloņení podpory obou subjektů podobné (viz Tabulka 18).

295

Matěj Pospíchal

Tabulka 18: Volební výsledky Občanské platformy (2011 a 2015) a Moderních (2015) v %

Vojvodství/strana	PO2011	PO2015	M.2015	PO + M. 2015
Dolnoslezsko	45,95	29,65	8,69	38,34
Lodžsko	35,84	23,15	6,70	29,85
Malopolsko	36,26	19,43	5,20	24,63

Zdroj: Vlastní tabulka dle NSD 2017, PKW 2015.

Nyní bude postup podobný, jako v případě analýzy volebních výsledků LPR a Sebeobrany. Nejprve bude provedena korelační analýza volebních výsledků Moderních v jejich prvních a (prozatím) posledních volbách s ostatními stranami z roku 2011.

Zjińtěné výsledky poměrně přesně zapadají do kontextu předchozích korelačních analýz a potvrzují významnou souvislost elektorátů Moderních a Občanské platformy z hlediska prostorového rozloņení (viz Tabulka 19).

Tabulka 19: Korelační analýza volebních výsledků Moderních (2015) a ostatních stran (2011) ve zkoumaných vojvodstvích

Vojvodství	Strana	PiS 2011	PO 2011	PSL 2011	SLD 2011
Dolnoslezsko	N. 2015	-0,35	0,58	-0,41	-0,09
Lodžsko	N. 2015	-0,41	0,80	-0,64	0,32
Malopolsko	N. 2015	-0,52	0,76	-0,41	0,19

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Stejně jako v předchozí kapitole bude regresní analýza jiņ zaměřena pouze na vztah voličské podpory dvou stran. Tabulka 20 a hodnoty indexu determinace v ní zapsané ukazují, ņe zisky PO (nezávislá proměnná) jsou poměrně dobrým indikátorem pro výsledky Moderních (závislá proměnná) o 4 roky později, přesto je mezi regiony velmi výrazný rozdíl – V Dolním Slezsku, kde je PO (i M.) úspěńnějńí neņ v ostatních regionech, je index na přibliņně poloviční hodnotě.

Tabulka 20: Index determinace regresní analýzy volebních výsledků Občanské platformy (2011) a Moderních (2015)

Vojvodství	Hodnota indexu
Dolnoslezsko	0,33
Lodžsko	0,64
Malopolsko	0,57

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

296

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

Také dalńí hodnoty potvrzují pozitivní vztah obou elektorátů. Regresní koeficient není příliń vysoký, coņ je ovńem pochopitelné vzhledem k velkým rozdílům mezi zisky stran. Ve vńech vojvodstvích nicméně platí, ņe se zvyńujícím se ziskem PO v roce 2011 se v následujících volbách zvyńoval i podíl hlasů pro M (viz Tabulka 21).

Tabulka 21: Výsledky regresní analýzy vysvětlujících volební podporu Moderních (2015) pomocí volebních výsledků Občanské platformy (2011)

Proměnná	Vojvodství	B	Beta
	Dolnoslezsko	-1,65
Konstanta	Lodžsko	0,33
	Malopolsko	-0,83
	Dolnoslezsko	0,20	0,58
PO 2011	Lodžsko	0,18	0,80
	Malopolsko	0,18	0,76

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Jaký je tedy závěr z těchto zjińtění? Návaznost výsledků Moderních na Občanskou platformu existuje a je silnějńí zejména v obou východnějńích regionech Polska B (a C). Souboj o podobnou část voličské obce si uvědomují i oba subjekty, které v současnosti vyjednávají o společné kandidatuře ve volbách do samosprávy, které se uskuteční na podzim 2018.

c. Polská lidová strana

Tento subjekt, zástupce jiņ téměř neexistující rodiny agrárních stran, je tradičním účastníkem polského politického ņivota. Nedosahuje jiņ sice takových úspěchů, jako tomu bylo v devadesátých letech, přesto vńak volební podpora prozatím vņdy postačila na překonání pětiprocentní klauzule. PSL není tak jednoznačně spojena jen s jednou geografických částí země, jako je tomu u PiS či PO, je tedy otázkou, zda se to nějak projeví ve sledovaných parametrech.

Mapa 10 zobrazuje nadprůměrnou podporu má strana v obcích po celém dolnoslezském regionu, zpravidla jde o samosprávy venkovského charakteru. Neúspěńná je mj. v hlavním městě Wrocławi a v některých dalńích větńích městech.

297

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

Tabulka 22: Hodnoty variačního a Giniho koeficientu pro PSL ve volbách 2001– 2015

Volby	2001		2005		2007		2011		2015
	VAR	GINI	VAR	GINI	VAR	GINI	VAR	GINI	VAR	GINI
Dolnoslezsko	0,65	0,26	0,87	0,30	0,63	0,25	0,66	0,26	0,80	0,28
Lodžsko	0,55	0,30	0,64	0,31	0,51	0,24	0,51	0,28	0,56	0,25
Malopolsko	0,73	0,33	1,05	0,38	0,71	0,29	0,84	0,30	1,01	0,33

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

U hodnot korelačního koeficientu je viditelné, ņe jde o tradiční subjekt, který má poměrně stabilní oblasti volební podpory v různých arénách, byť v Dolním Slezsku nikde nedosahuje extrémních hodnot. Trochu překvapivé je to u prezidentských voleb, neboť zde kandidáti strany získávají významně menńí podporu, neņ v parlamentních a evropských volbách. Souvislost je ovńem stále poměrně silná (viz Tabulka 23).

Tabulka 23: Korelační analýza volebních výsledků PSL v Dolnoslezském vojvodství v letech 2001–2015 (S = volby do Sejmu, šedá výplň = hodnoty nad 0,90 vč., N = 169)

Volby	S2001	S2005	S2007	S2011	S2015
EP04	0,77	0,66	0,64	0,49	0,59
EP09	0,54	0,58	0,78	0,71	0,58
EP14	0,60	0,50	0,65	0,62	0,76
PREZ05	0,69	0,58	0,69	0,61	0,62
PREZ10	0,70	0,60	0,74	0,76	0,66
PREZ15	0,57	0,55	0,70	0,58	0,72

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Tabulka 24 dokazuje, ņe výńe zmíněné platí jeńtě ve větńí míře pro Lodņ a její okolí, i zde je souvztaņnost tradiční, silná a kontinuální napříč celým patnáctiletým obdobím.

301

Matěj Pospíchal

Tabulka 24: Korelační analýza volebních výsledků PSL v Lodžském vojvodství v letech 2001–2015 (S = volby do Sejmu, šedá výplň = hodnoty nad 0,90 vč. N = 177)

Volby	S2001	S2005	S2007	S2011	S2015
EP04	0,79	0,65	0,69	0,71	0,64
EP09	0,72	0,75	0,73	0,79	0,73
EP14	0,70	0,73	0,75	0,85	0,80
PREZ05	0,85	0,74	0,79	0,82	0,75
PREZ10	0,74	0,62	0,74	0,77	0,69
PREZ15	0,73	0,59	0,79	0,83	0,79

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Největńí je stabilita výsledků Polské strany lidové v obcích a různých volbách v Malopolsku, kde se straně, jak jiņ bylo ukázáno, příliń nedaří. Zejména v posledních volbách, kdy se stran dostala do Sejmu jen těsně, ukazují hodnoty velmi vysokou souvztaņnost (viz Tabulka 25).

Tabulka 25: Korelační analýza volebních výsledků PSL v Malopolském vojvodství v letech 2001–2015 (S = volby do Sejmu, šedá výplň = hodnoty nad 0,90 vč., N = 182)

Volby	S2001	S2005	S2007	S2011	S2015
EP04	0,64	0,61	0,62	0,65	0,66
EP09	0,75	0,73	0,83	0,79	0,83
EP14	0,74	0,72	0,81	0,84	0,89
PREZ05	0,80	0,72	0,76	0,78	0,86
PREZ10	0,75	0,66	0,77	0,84	0,89
PREZ15	0,72	0,64	0,69	0,77	0,87

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Polská lidová strana je tedy poměrně jednoznačně úspěńná v menńích sídlech, v nichņ se můņe spolehnout na poměrně pravidelnou podporu značné části z nich. To je vzhledem k ideové profilaci subjektu poměrně logické, stejně jako velmi malá úspěńnost ve městech. Tento profil, odlińný od větńiny ostatních stran, jí spolu s dlouhou historií a disciplinovanými voliči vytváří situaci, kdy jsou volební výsledky větńinou podobně strukturovány. Tato tvrzení platí v podstatě stejnou měrou pro vńechny tři zkoumaná vojvodství.

302

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

d. Svaz demokratické levice

Tento levicový subjekt prońel v uplynulé půldruhé dekádě významnou transformací a sníņením relevance – z klíčového aktéra polského stranického systému se v průběhu let 2001–2005 propadl do pozice menńí strany, která navíc trvale působila v opozici. Tento stav byl víceméně nezávislý na tom, zda SLD kandidoval samostatně, či jako hlavní součást ńirńího spojenectví (středo)levicových sil. Tyto dva faktory (výrazný propad podpory a různé formy kandidatury) by teoreticky mohly mít vliv na prostorové rozloņení podpory.

V Dolním Slezsku je navzdory výńe řečenému poměrně velké mnoņství gmin, ve kterých má tento subjekt jasnou pozici (ať jiņ dobrou či spíńe slabńí). Volební bańty jsou přítomny v západní polovině regionu, na východě a ve Wrocławi se Svazu dlouhodobě příliń nedaří (viz Mapa 13).

Mapa 13: Území stabilní volební podpory a nepodpory SLD v Dolnoslezském vojvodství

Zdroj: Vlastní mapa autora.

V Lodņském vojvodství je na tom strana v podstatě totoņně, jako Občanská platforma – pravidelně se jí daří v hlavním městě regionu, jinde jsou výsledky nejednoznačné či dlouhodobě slabńí, coņ platí i pro okolí Lodņe (viz Mapa 14).

303

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

Mapa 15: Území stabilní volební podpory a nepodpory SLD v Malopolském vojvodství

Zdroj: Vlastní mapa autora.

SLD vykazuje velké rozdíly i v případě prostorového rozloņení volební podpory. U Malopolska odpovídá interpretace hodnot obou koeficientů zjińtěním, která byla zmíněna u PSL – nízká procentuální podpora ve větńích gminách. Dolnoslezský a Lodņský region jsou strukturovány opačným způsobem, byť ne natolik výrazně – větńí obce (zejména ve druhém ze zmiňovaných případů) jsou pro obec zdrojem jak procentuálně, tak absolutně vyńńích zisků (viz Tabulka 26). SLD má tedy regionálně nejrozmanitějńí podporu, coņ jiņ bylo naznačeno kartografickým způsobem zobrazení volební podpory.

Tabulka 26: Hodnoty variačního a Giniho koeficientu pro SLD ve volbách 2001– 2015

Volby	2001		2005		2007		2011		2015
	VAR	GINI	VAR	GINI	VAR	GINI	VAR	GINI	VAR	GINI
Dolnoslezsko	0,18	0,33	0,39	0,49	0,30	0,37	0,40	0,32	0,33	0,39
Lodžsko	0,32	0,53	0,60	0,63	0,41	0,61	0,37	0,56	0,43	0,58
Malopolsko	0,49	0,19	0,87	0,15	0,62	0,17	0,61	0,22	0,70	0,13

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

305

Matěj Pospíchal

U SLD, popř. jejich koalic je měření korelace mezi volebními výsledky omezeno pouze na dvoje prezidentské volby12. Voleb do evropského parlamentu se strana zúčastnila, stejně jako ostatní subjekty, celkem třikrát.

Přes toto omezení poskytuje analýza určitou představu o souvislosti volebních výsledků. Vztah mezi výsledky je v Dolním Slezsku ve větńině případů podstatný, byť nedosahuje extrémně vysokých hodnot. Nelze ani vysledovat vzorec změn, který by byl způsoben samostatnou či naopak koaliční kandidaturou ve sněmovních volbách (viz Tabulka 27).

Tabulka 27: Korelační analýza volebních výsledků SLD v Dolnoslezském vojvodství v letech 2001–2015 (S = volby do Sejmu, šedá výplň = hodnoty nad 0,90 vč., N = 169)

Volby	S2001	S2005	S2007	S2011	S2015
EP04	0,51	0,56	0,46	0,30	0,43
EP09	0,49	0,50	0,49	0,25	0,56
EP14	0,60	0,51	0,51	0,39	0,59
PREZ10	0,43	0,26	0,48	0,52	0,40
PREZ15	0,42	0,28	0,36	0,27	0,47

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

Totéņ můņeme říct o výsledcích SLD v Lodņi. Tabulka 28 dokládá, ņe ztráta dvou třetin hlasů mezi roky 2001 a 2005 se na změně struktury podpory strany příliń neprojevil a oslabování, ke kterému obvykle vlivem času logicky dochází, je zde poměrně slabé.

Tabulka 28: Korelační analýza volebních výsledků SLD v Lodžském vojvodství v letech 2001–2015 (S = volby do Sejmu, šedá výplň = hodnoty nad 0,90 vč., N = 177)

Volby	S2001	S2005	S2007	S2011	S2015
EP04	0,67	0,57	0,64	0,48	0,48
EP09	0,73	0,67	0,62	0,55	0,55
EP14	0,65	0,54	0,58	0,59	0,56
PREZ10	0,62	0,43	0,49	0,48	0,39
PREZ15	0,17	0,36	0,18	0,39	0,43

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

12 Kandidát strany v roce 2005, Włodzimierz Cimoszewicz, necelé dva měsíce před volbami odstoupil kvůli tzv. kauze Orlen.

306

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

Nejvyńńích hodnot ovńem dosahuje koeficient v Malopolsku, v některých případech je shoda téměř perfektní, zejména u posledních voleb do Sejmu. Zde je také přítomen, byť v poměrně malé míře, vńeobecný trend oslabování souvislosti mezi výsledky ve volbách 2005 a 2011 s prezidentskými a evropskými volbami (viz Tabulka 29), coņ je poněkud paradoxní, neboť v těchto vńech volbách SLD kandidovala samostatně, coņ by na první pohled mělo souvislost spíńe posilovat.

Tabulka 29: Korelační analýza volebních výsledků SLD v Malopolském vojvodství v letech 2001–2015 (S = volby do Sejmu, šedá výplň = hodnoty nad 0,90 vč.)

Volby	S2001	S2005	S2007	S2011	S2015
EP04	0,85	0,74	0,88	0,80	0,83
EP09	0,90	0,76	0,94	0,78	0,91
EP14	0,87	0,75	0,90	0,82	0,94
PREZ10	0,79	0,59	0,79	0,78	0,82
PREZ15	0,69	0,62	0,74	0,72	0,72

Zdroj: Vlastní tabulka a výpočty autora.

SLD vykazuje ze zkoumaných subjektů největńí rozdíly v různých aspektech prostorové analýzy volební podpory. Snad jen míra souvislosti v různých volebních arénách vykazuje poměrně určitou míru shody (byť ani zde ne takovou, jako u PSL či PO), jinak ovńem o podpoře strany na základě zvolených metod nelze říci v podstatě ņádná generalizující tvrzení. Naopak rozdílné formy kandidatury nejsou příčinou jednoznačného trendu.

8.Závěr

Jaké jsou tedy hlavní zjińtěné poznatky? Ze studie je zřejmé, ņe relativní stabilita polského stranického systému v tomto tisíciletí se projevila i z hlediska volební geografie, kde lze u větńiny zkoumaných jevů hovořit o dlouhodobých trendech se spíńe menńím počtem zásadních změn. Je nutno vzít v potaz, ņe tento text byl zaloņen na výsledcích pouze ze tří vojvodství z celkových ńestnácti, a situace v kaņdém regionu je pochopitelně ovlivňována i dalńími vlivy např. lokálního charakteru. Analýza Dolnoslezského, Lodņského a Malopolského vojvodství jakoņto nejpodobnějńích ze vńech regionů ovńem nepochybně umoņňuje vyslovit určité závěry, týkající se volební geografie a prostorového rozloņení podpory.

Z hlediska porovnání prostorové analýzy voleb jednotlivých vojvodství je poměrně jednoznačně vidět trend u vzájemné souvislosti volebních výsledků. Vojvodství Lodņské a Malopolské dlouhodobě vykazují větńí souvislost volebních výsledků, neņ je tomu v Dolnoslezském regionu. V menńí míře je toto tvrzení platné i pro hledání souvislostí mezi jednotlivými výsledky jednoho subjektu, kde zejména u PO a PiS existují výjimky.

307

Matěj Pospíchal

Jako poměrně přirozené vysvětlení tohoto jevu se nabízí právě historický vývoj, neboť v Dolnoslezském vojvodství proběhla po druhé světové válce kompletní výměna obyvatelstva v důsledku exodu původního německého osídlení na západ (podrobněji Řezník 2002: 193, Davies 2003: 28–29, 96), jejich místo zaujali nově příchozí Poláci z východu, zejména z oblasti ukrajinského Lvova (Paczkowski 2000: 92). Vliv těchto faktorů bývá obecně dlouhodobý, coņ je výrazně vidět i například v České republice v „sudetských“ oblastech, které z politického hlediska stále vykazují odlińnosti od zbytku země, např. v síle pozice KSČM či niņńí volební účasti (coņ je ostatně i případ Dolnoslezského vojvodství, kde je podíl občanů hlasujících ve volbách do dolní komory dlouhodobě podprůměrný, viz přílohy, Tabulka 34). Je nicméně zajímavé, ņe zatímco v Polsku jsou tyto přibliņně sedm desítek let osídlené oblasti zdrojem podpory pro Občanskou platformu coby stranu liberálně-konzervativní a jednoznačně proevropsky zaměřenou (Platforma Obywatelska 2016: 18–19), v případě České republiky jde naopak o regiony, kde se daří opačně orientovaným subjektům (dlouhodobě komunisté, v současnosti také SPD). Tato odlińnost by nepochybně mohla být východiskem pro výzkum odlińností voličského chování v regionech s poválečným dosídlením.

Největńí zlom ve vývoji polského stranického systému ve sledovaném období do roku 2015 přińel ve volbách roku 2007. Významné posílení dvou hlavních subjektů a (dočasné) redukce počtu stranických aktérů na čtyři byly doprovázeny také asi největńími změnami z hlediska prostorového rozloņení podpory. O Právu a spravedlnosti, nejmarkantnějńím případě změny profilu voličů strany z územního hlediska, jiņ byla řeč. Strana mezi těmito volbami sice příliń neposílila z hlediska podílu hlasů, to je vńak třeba vidět v kontextu výrazného nárůstu volební účasti mezi roky 2005 a 2007, jak je popsáno v Tabulce 34. V absolutních počtech hlasů strana posílila o více neņ polovinu, na čemņ měli významný podíl bývalí voliči Sebeobrany a (zejména) LPR. I díky tomu si PiS i při poráņkách na celostátní úrovni v letech 2007 a 2011 udrņel v Malopolsku vedoucí pozici a v posledních volbách se stal nezpochybnitelným hegemonem tohoto regionu (kterým je i ve zbylé části „Polska C“, Podkarpatském vojvodství). Přestoņe v roce 2015 strana překročila pomyslnou linii oddělující Polsko A od Polska B a C a premiérově zvítězila mj. v oblasti Dolního Slezska, bývalý ruský, a předevńím rakouský zábor, jádro podpory bývalé Solidarity (Dudek 2013: 42), je pro stranu stále tím místem, kde je její síla nejvyńńí.

Z výńe popsaných důvodů byl právě straně Jaroslawa Kaczyńského věnován v textu největńí prostor, díky čemuņ je moņno mít o volební podpoře a jejích souvislostech s dalńími faktory poměrně ucelenou představu.

Celkově je patrné, ņe si strany (s částečnou výjimkou SLD) na regionální úrovni drņí podobnou strukturu svých voličských bank. Na otázku, zda vývoj prostorového rozloņení volební podpory hlavních stran kopíroval ve stabilizaci

308

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

vývoj samotného stranického systému, lze tedy (nejpozději od roku 2007) odpovědět kladně.

Je rovněņ evidentní, ņe i strany s velmi odlińnými zdroji volební podpory spolu dokáņí účinně kooperovat (jiņ zmiňovaný případ PO a PSL) a tento fakt tedy není sám o sobě příliń určující pro interakce ve stranickém systému, byť nepochybně hraje podstatnou roli v programech stran a při případném vyjednávání o spolupráci na vládní úrovni.

V případě dvou nejsilnějńích subjektů, PiS a PO, ovńem obrat směrem k výrazné odlińnosti voličských obcí proběhl v období zostřujícího se vztahu těchto konkurentů, které spojuje pravicová profilace, podobný čas vzniku a „postsolidaritní“ tábor, ze kterého obě strany vzeńly. Osobní animozity, programové rozdíly a ideový rozkol způsobily vznik rivality (a později vyloņeného nepřátelství), který byl jiņ v roce 2005 popisován přímými aktéry jako souboj Polska solidárního s Polskem liberálním (Ńaradín, Bradová et al. 2007: 73). Historik a bývalý mluvčí hnutí Solidarita Karol Modzelewski hovoří ve své biografii o tom, ņe se Polsko potýká „…s přeruńením společenských vazeb a rozbitím polské společnosti na dvě části, které jsou si navzájem cizí, a dokonce nepřátelské…“ (Modzelewski 2015: 329–330). Pokud by toto konstatování bylo vztaņeno pouze na souboj dvou hlavních polských stran, je moņno říci, ņe studie přináńí výsledky, které je z pohledu kvantitativních metod doplňují. Fakt, ņe výrazné rozdíly neexistují pouze na (vńeobecně známé) linii západ-východ, ale i v jednotlivých vojvodstvích, je bezesporu také vhodným námětem pro dalńí práce věnující se specifické situaci v konkrétních regionech, a to nejen z pohledu volební geografie.

Pokračování trendů vyplývajících z tohoto textu se prozatím jeví jako pravděpodobné, neboť ani po necelých třech letech u vlády podpora vládnoucího Práva a spravedlnosti zůstává vysoký, coņ v jejím případě nahrává předpokladu o kontinuitě se stavem z posledního volebního měření sil. Změnu by mohla způsobit strategie dalńích politických subjektů, zda přistoupí k (částečné) integraci se snahou vytvořit konkurenceschopnou alternativu pro dalńí volby, které by měly proběhnout na podzim 2019, nebo zda budou postupovat samostatně. V prvním případě by kromě výhody při přepočtu hlasů na mandáty dané poměrně disproporčním volebním systémem mohlo dojít ke změně dosavadních vzorců volební podpory.

Ať uņ se rozhodnou jakkoli, případná poráņka vládnoucího Práva a spravedlnosti nemusí znamenat sníņení napětí v polské politice, ale naopak její dalńí posílení. Dlouhodobý výzkum prostorového rozloņení zisků voličských hlasů polských stran je jednou z moņností, jak tento jev v rámci kvantitativního výzkumu dobře pozorovat.

309

Matěj Pospíchal

Literatura a prameny

Balík, Stanislav a Vlastimil Havlík (eds.) (2011): Koaliční vládnutí ve střední Evropě: (1990- 2010). Brno: Mezinárodní politologický ústav.

Bankier.pl (2015): „NowoczesnaPL: uwolnić gospodarkę, zmienić system ubezpieczeń Społecznych“, online (http://www.bankier.pl/wiadomosc/NowoczesnaPL-uwolnic-

gospodarke-zmienic-systemubezpieczen-spolecznych-3352426.html).

Barwiński, Marek (2006): „Influence of Former Political Borders on Election Results in

Poland.“ Online (http://web.unitn.it/archive/events/borderscapes/download/ abstract/barwinski_paper.pdf).

Barwiński, Marek (2015): Geografia historyczna i polityczna w badaniach Marka Kotera. Łódź: Wydawnictwo Uniwersytetu Łódzkiego.

Breindl, Jan (2003): „Sebeobrana a Liga polských rodin – protestní strany v polském

parlamentu.“ Středoevropské politické studie 5(4), online (https://journals.muni.cz/cepsr/article/view/4025/5307).

CODGIK (2017). „1. zbiory danych państwowego rejestru granic i powierzchni jednostek podziałów terytorialnych kraju.“ Centralny Ośrodek Dokumentacji Geodezyjnej i Kartograficznej

–CODGiK, online (http://www.codgik.gov.pl/index.php/darmowe-dane/prg.html). Cabada, Ladislav (2013): Strany jednoho tématu ve střední Evropě. Brno: Václav Klemm.

Davies, Norman (2003): Polsko: dějiny národa ve střední Evropě. Praha: Prostor.

De Vaus, David (2002): Analyzing social science data. Thousand Oaks, Calif.: SAGE.

Dudek, Antoni (2013): Historia polityczna Polski 1989-2012. Kraków: Wydawnictwo Znak.

Fiala, Petr a Ryszard Herbut (eds.) (2003): Středoevropské systémy politických stran: Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Brno: Mezinárodní politologický ústav.

Forward (2010): „Poland’s Radio Maryja Known For Its Bigotry, and Its Influence“,

online (https://forward.com/news/125079/poland-s-radio-maryja-known-for-its- bigotry-and/).

GUS (2015): „Podstawowe informacje o rozwoju demograficznym Polski do 2014 roku.“, online (http://stat.gov.pl/files/gfx/portalinformacyjny/pl/defaultaktualnosci/5468/ 12/5/1/podstawowe_informacje_o_rozwoju_demograficznym_polski_do_2014.pdf).

GUS (2017a): „Nomenklatura NTS.“ Główny Urząd Statystyczny: online (https://stat.gov.pl/statystyka-regionalna/jednostki-terytorialne/system- kts/nomenklatura-nts/).

GUS (2017b): „Powierzchnia według województw.“ Główny Urząd Statystyczny: online (https://stat.gov.pl/statystyka-regionalna/rankingi-statystyczne/powierzchnia-wedlug- wojewodztw/).

GUS (2017c): „Ludność według województw.“ Główny Urząd Statystyczny: online (http://stat.gov.pl/statystyka-regionalna/rankingi-statystyczne/ludnosc-wedlug- wojewodztw/).

GUS (2017d): „Registered unemployment rate.“ Główny Urząd Statystyczny: online (https://bdl.stat.gov.pl/BDL/metadane/cechy/2392?back=True).

GUS (2017e): „Gross domestic product per capita.“ Główny Urząd Statystyczny: online (https://bdl.stat.gov.pl/BDL/metadane/cechy/3501?back=True).

Hendl, Jan (2009): Přehled statistických metod: analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál.

Hlouńek, Vít a Lubomír Kopeček (2010): Politické strany: původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě. Praha: Grada.

310

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

Chwalba, Andrzej (2009): Polsko 1989-2008: dějiny současnosti. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.

Jańczak, Jarosław (2015): „Phantom borders and electoral behaviour in Poland. Historical legacies, political culture and their influence on contemporary politics.“ Erdkunde 69(2): 125–137. DOI: 10.3112/erdkunde.2015.02.03

Jehlička, Petr a Luděk Sýkora (1991): „Stabilita regionální podpory tradičních politických stran v českých zemích (1920–1990).“ Sborník České geografické společnosti. 1991(2)“ 81–95.

Kabeláčová, Pavla (2014): Vzorce volebního chování ve Zlínském kraji. Brno: Diplomová práce. Masarykova univerzita.

Kopeček, Lubomír (2004): „Konfliktní linie polské společnosti a politiky v éře transformace.“ Mezinárodní politika 28 (6): 4–6.

Koubek, Jiří (2007): „Analýza polských parlamentních voleb 2007 a jejich konsekvencí

pro stranický systém“ Člověk 2(9): online (http://clovek.ff.cuni.cz/ view.php?cisloclanku=2008121601#4).

Koubek, Jiří (2016): Polský stranický systém 1989-2016: ve znamení polarizace. Praha: Dizertační práce. Univerzita Karlova.

KSNG (2015): „Podział administracyjny Polski.“, online (http://ksng.gugik.gov.pl/pliki/ podzial_administracyjny_polski_2015.pdf).

Kowalski, Mariusz (2000): „Geografia wyborcza Polski – przestrzenne zróżnicowanie zachowań wyborczych Polaków w latach 1989-1998.“ Warszawa: IGiPZ PAN: online (http://rcin.org.pl/igipz/dlibra/docmetadata?id=30322&from=publication).

Kowalski, Mariusz (2014): „Czy Wielkopolska była prawicowa? Przestrzenne zróżnicowanie zachowań wyborczych w Polsce w latach dwudziestych XX wieku.“ Prace i Studia Geograficzne 2014(54), 89–105.

Kowalski, Mariusz (2015): „Przestrzenne zróżnicowanie wyników wyborów do Sejmu z 1957 roku.“ Acta Universitatis Lodziensis Folia Geographica Socio-Oeconomica 2015(21): 73–84.

Kubát, Michal (2005): Demokracie v Polsku: politický systém Polské republiky (1989-2005). Praha: Slon. Politické systémy.

Kubát, Michal (2006): Vývoj a proměny státního zřízení Polska ve 20. století: institucionálně politická studie. Praha: Dokořán. Bod (Dokořán).

Modzelewski, Karol (2015): Zaženem dějin klisny!: vyznání potlučeného jezdce. Ostrava: Občanské sdruņení PANT. Moderní dějiny (Občanské sdruņení PANT).

NSD (2017): „Poland.“ NSD – Norwegian Centre for Research Data: European Election Database: online (http://www.nsd.uib.no/european_election_database/about/).

Paczkowski, Andrzej (2000): Půl století Polska: 1939-1989. Praha: Academia.

Pink, Michal (2012): Volební mapy České a Slovenské republiky po roce 1993: vzorce, trendy, proměny. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK).

PKW (2015): „Wyniki wyborów do Sejmu RP.“ Państwowa Komisja Wyborcza: online (http://parlament2015.pkw.gov.pl/349_Wyniki_Sejm).

Platforma Obywatelska (2017): „Deklaracja programowa Platformy Obywatelskiej #PolskaObywatelska 2.0“ Platforma Obywatelska: online (http://www.platforma.org/ aktualnosc/45494/deklaracja-programowa-platformy-obywatelskiej-polskaobywatelska- 2-0).

QGIS (2017): A Free and Open Source Geographic Information System: online (http://www.qgis.org/en/site/).

Řezník, Miloń (2002): Polsko. Praha: Libri. Stručná historie států.

311

Matěj Pospíchal

Sokol, Petr (2014): Volební geografie postkomunistických zemí střední a východní Evropy. Praha: Disertační práce. Univerzita Karlova.

Stenzelová, Michaela (2016): Postoj polské římskokatolické církve k otázce evropské integrace Polska. Brno: Bakalářské práce. Masarykova univerzita.

Ńaradín, Pavel a Eva Bradová (2007): Visegrad voters: Parliamentary Elections 2005-2006. Olomouc: Palacký University.

Ńulc, Jan (2011): Volební geografie Polska po roce 1989. Praha: Diplomová práce. Univerzita Karlova.

Voda, Petr (2015): Jaká je role postkomunismu? volební geografie České a Rakouské republiky v letech 1990-2013. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Politologická řada.

Löwis, Sabine von (2015): „Phantom borders in the political geography of East Central Europe.“ Erdkunde 59(2): 99–106.

WESSA.NET (2017): Free Statistics and Forecasting Software: online (http://wessa.net/).

Zarycki, Tomasz (1997): Nowa przestrzeń społeczno-polityczna Polski. Warszawa: EUROREG UW.

Zarycki, Tomasz (1999): The New Electoral Geography of Central Europe: online (http://193.0.101.165/zarycki/teczka/pdf/RSS2.pdf).

Zarycki, Tomasz (2015): „The electoral geography of Poland: between stable spatial structures and their changing interpretations.“ Erdkunde 69(2): 107–124. DOI: 10.3112/erdkunde.2015.02.02

Poland A, B and C? Electoral Geography of Selected

Voivodeships in Poland

SUMMARY

Since 1989 it’s possible to see a development in free political competition in Poland. One of the main components, party system, is from the beginning of 21th century more stable than before and it’s based on four political subjects – Law and Justice (PiS), Civic Platform (PO), Polish People’s Party (PSL) and Democratic Left Alliance (SLD). These parties since elections in 2001 to nowadays hold majority seats in lower chamber (Sejm) of the Polish parliament.

Also, in the turn of the millennium a new administrative division of Poland was established and led to create 16 areas (voivodeships). These regions have a different past, when (since Partition of Poland in 18th century until 1918 and 1945) they were parts in other countries – Prussia (later Germany), Austria and Russia. Between these territories we can see the differences not only in the electoral results, but in the cultural and society spheres as well (known as a Poland A vs. Poland B, sometimes Poland C). For this reason, one voivodeship from each of three areas (Lower Silesian, Łódź and Lesser Poland) with the most similarities in basic elements and socioeconomic statistic was

312

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

picked and used as subjects for a spatial analyse of electoral support of four parties mentioned above.

Basic level of this analysis was a gminas, principal unit of Polish public administration. Main goal of study was a detection, if the development of the electoral support of parties in Sejm elections in this century shows similarities or differences and whether there are some connections among their electorates. Also important was a research about structure of voting support resources and consistence among various voting areas (parliamentary, presidential and EP elections during 2001-2015). Study used standard approaches in electoral geography – cartographical views on main electoral support bases, coefficient of variation and Gini coefficient, correlation coefficient and in several cases a linear regression analysis. Part of text is also dedicated to summary of literature about topic in Czech Republic and Poland, description of methods and mode of selection of voivodeships to research.

In general level on results, PiS and PO two right-wing subjects, are since 2005 main political powers in Poland, but in last elections conservative Law and Justice achieved a decisive victory against liberal Civic Platform. On the contrary, the leftist SLD after victory in 2001 with more than 40% support fell to 11% in 2005, and around this number stayed until 2015, when (in a coalition with another subjects) it was declined from Sejm. Agrarian PSL operated in whole period between 5-10%. Situation in examined region was similar, but PO was in a long term strongest in Lower Silesian, while PiS had a leadership position in Lesser Poland. Situation in Łódź voivodeship wasn’t clearly for one of parties.

Correlation analysis of electoral results shows dynamic process especially between PiS and PO – in first two elections was positive, since 2007 is turned into a strong negative, with means the electorate of these two parties is separate from each other and this trend is progressive after every election. In an overall situation, relationships among the electoral bases in all four parties are lowest in a Lower Silesia, i.e. area with complete population change after WWII. In other two regions, where Polish citizens were before war, is electorate more structured.

Analysis of individual political parties brought data’s and significant statements about their voter’s structure. Law and Justice can be described as a subject with the support in a smaller towns and villages, balanced distribution of voters and high stable supporter bases between diverse types of elections. These statements are valid more after 2007. For explanation of changes in party electorate before was chosen a regression analysis of relationship within PiS, LPR (League of Polish Families) and Self-Defence – two radical right-wing subjects, which participated on PiS governments during 2005-2007. According to analysis it’s possible to say that in this period Law and Justice particularly took their supporters (more from LPR) and acquired new voters.

Situation of the Civic Platform is different, this party has stable sources of electoral support since 2001. Core of it is in bigger cities and metropoles (Wrocław, Łódź and Kraków), this statement is confirmed also on values of variance and Gini coefficients, which showed a stronger concentration of voter’s favour. With partial exception of Lesser Poland is results stable through years. Significant decrease of support during 2011- 2015 (from 39,2% to 24,1%) could be from a relevant part caused (according on results of regression analysis) by success of M. (Modern), new centre-right oriented subject.

313

Matěj Pospíchal

Polish People’s Party is highly oriented to rural areas and without relevant support in regional centres. For this reason, there is a distinct difference between values on methods focused on support uniformity and inequality (Variation and Gini coefficient). Because PSL is the party with long history and stable political position, it’s no surprising that it’s party support is without bigger changes in structure.

Last party, SLD, candidate in 2001, 2007 and 2015 as a main component of wide coalitions of left and centre-left subjects. It’s a one of reasons that SLD shows the largest differences between voivodeships – in Łódź region is its support higher in a capital city, but in other two areas is stronger in parts with lower population. In terms of support concentration there is a same situation like with PSL, but extraordinary is stability measured by correlation coefficient – its values are relatively strong in whole period, although SLD passed a fundamental change of relevance during 2001-2015 and had various types of candidature (mentioned above).

As a conclusion: Due to picked regions with lots of similarities and diverse mostly from historical circumstances, it’s possible to make some generalization about Polish voivodeships: Regions from Poland B (and possible say Poland C) on east and southeast is in a long term shows more stable and stronger structure of electoral results than Poland A zone in west. Main parties are in most of cases very consistent with their support basis, with exception of PiS during 2001-2007. And finally, two leading subjects and biggest rivals in party system, PiS and PO, has a supporter bases in different areas, but not only in state level, but also within individual regions. This “splitting of the country” between them in growing in every next election and confirmed a tense situation in contemporary Polish politics.

314

Polska A, B i C? Volební geografie vybraných polských vojvodství

Mapa 18: Malopolské vojvodství dle gmin

Zdroj: Vlastní mapa autora.

Tabulka 30: Výsledky zkoumaných stran ve volbách do Sejmu v letech 2001–2015

Strana/volby	2001	2005	2007	2011	2015

PiS	9,50%	26,99%	32,11%	29,89%	37,58%

PO	12,68%	24,14%	41,51%	39,18%	24,09%

SLD	41,04%	11,31%	13,15%	8,24%	7,55%

PSL	8,98%	6,96%	8,91%	8,36%	5,13%

Zdroj: Vlastní tabulka autora.

317

Matěj Pospíchal

Tabulka 31: Výsledky zkoumaných stran ve volbách do Sejmu v letech 2001–2015 v Dolnoslezském vojvodství

Strana/volby	2001	2005	2007	2011	2015
PiS	7,84%	24,61%	28,11%	25,97%	32,63%
PO	13,92%	28,31%	48,34%	45,95%	29,65%
SLD	47,25%	12,59%	14,03%	8,70%	8,05%
PSL	5,27%	4,09%	6,06%	5,04%	3,14%

Zdroj: Vlastní tabulka autora.

Tabulka 32: Výsledky zkoumaných stran ve volbách do Sejmu v letech 2001–2015 v Lodžském vojvodství

Strana/volby	2001	2005	2007	2011	2015
PiS	7,41%	23,09%	34,00%	31,48%	38,35%
PO	9,52%	18,51%	35,65%	35,84%	23,15%
SLD	44,75%	13,57%	15,02%	9,24%	8,79%
PSL	9,95%	8,14%	9,94%	9,05%	5,93%

Zdroj: Vlastní tabulka autora.

Tabulka 33: Výsledky zkoumaných stran ve volbách do Sejmu v letech 2001–2015 v Malopolském vojvodství

Strana	2001	2005	2007	2011	2015
PiS	12,63%	36,13%	41,38%	39,33%	48,18%
PO	16,70%	24,90%	38,32%	36,26%	19,43%
SLD	29,99%	7,21%	8,70%	5,42%	4,73%
PSL	9,68%	6,05%	7,80%	6,38%	4,19%

Zdroj: Vlastní tabulka autora.

Tabulka 34: Volební účast ve zkoumaných vojvodstvích a Polsku ve volbách do Sejmu v letech 2001–2015

Vojvodství	2001	2005	2007	2011	2015
Dolnoslezsko	44,85%	38,49%	53,52%	47,69%	49,42%
Lodžsko	46,67%	40,24%	53,91%	49,07%	51,63%
Malopolsko	48,54%	44,76%	55,99%	51,19%	54,90%
Polsko	46,18%	40,51%	53,82%	48,92%	50,92%

Zdroj: Vlastní tabulka autora.

318