Léta mého dětství v Tišnově: 1930–1946
č.3(2016)
Abstrakt
Moje nejdelší prázdniny
Zima 1944–1945 byla mimořádně tvrdá. Mrzlo a mrzlo, sníh padal a padal, závěje se vršily a stále méně bylo čím topit. Uhlí bylo na lístky a asi si neumíte představit, jaké byly příděly na konci války. Nebylo tedy vůbec divu, že když ministerstvo školství muselo vzít na vědomí, že když už ani dráhy nemají čím topit v lokomotivách, aby mohly jezdit vlaky, nemohou topit ani školy – a navázalo tedy na dva týdny vánočních prázdnin na konci roku 1944 prázdniny uhelné, s časovým vymezením na neurčitou dobu, podle toho, jak skončí zima.
Copyright © 2016 Universitas - revue Masarykovy univerzity