Je tomu pár let, co Facebook zřídil svou dozorčí radu jako nový kvazi-soudní a regulační orgán jednoho z nejdůležitějších současných kyberprostorů. Je již dlouho známo, že platformy sociálních médií, jako je Facebook, představují pro demokracie určité výzvy, protože mimo jiné umožňují šíření falešných zpráv a nenávistných projevů, mění naše vnímání reality nebo vytvářejí echo komory. V reakci na rozhovory o regulaci podobných platforem se zdá, že samoregulační pokus Facebooku zřídit Dozorčí radu řeší problém moderování obsahu samotnou platformou. Vzhledem k tomu, že moderování obsahu je jedním z hlavních zdrojů problematické pověsti Facebooku (stahování příspěvků, stránek různých více či méně známých osob), je rada potenciálně významná. Článek analyzuje mandát rady, strukturu řízení a postupy. Podíváme se na standardní prvky nezávislosti rozhodovacích orgánů (jako jsou soudy), abychom zjistili, zda je Dozorčí rada strukturována způsobem napomáhajícím nezávislému rozhodování. Dospěli jsme k závěru, že tato struktura Dozorčí rady splňuje některé prvky de jure nezávislosti soudů, nicméně je zde prostor pro zlepšení. Nezávislost Dozorčí rady na Facebooku je zásadním prvkem instituce, nicméně zjišťujeme propojení a závislosti na Facebooku (Facebook musí souhlasit se změnami charty i stanov, Facebook byl hluboce zapojen do počátečního výběru členů , atd.). Celá struktura Dozorčí rady je silně ovlivněna soukromoprávními instituty – svěřenský fond, společnost, smlouvy – které nemusí být schopny plně zajistit všechny potřeby nezávislého kvazi-soudního orgánu.