Universitas - revue Masarykovy univerzity

Střípky z padesátiletého života Universitas

Universitas - revue Masarykovy univerzity — 2017-05-05

Za prof. PhDr. Danuší Kšicovou, DrSc.

Universitas - revue Masarykovy univerzity — 2017-05-05

Nadšená badatelka, energií sršící učitelka, vášnivá fotografka a neúnavná cestovatelka prof. PhDr. Danuše Kšicová, DrSc., se 31. ledna 2017, jen krátce před svým „půljubileem“, v nedožitých 85 letech vydala na poslední a nejdelší cestu.

Rozhovor s prof. PhDr. Alešem Sekotem, CSc.

Universitas - revue Masarykovy univerzity — 2017-05-05

Jeden z prvních absolventů znovuobnoveného studijního oboru sociologie v šedesátých letech prof. PhDr. Aleš Sekot, CSc., pedagog a vědecký pracovník Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity, se počátkem letošního jara dožívá završení sedmé dekády života.

Ekonomicko-správní fakulta MU oslavila 25 let od zahájení výuky

Mirka Wildmannová — 2017-05-05

Upraveno z projevu profesora Antonína Slaného, děkana Ekonomicko-správní fakulty MU, předneseného na slavnostním zasedání Vědecké rady dne 19. října 2016.

Dvacet pět let je věk, kdy se člověk ocitá na prahu dospělosti a nejinak je tomu
v případě Ekonomicko-správní fakulty. Můžeme si ji představit jako „hotového“
dospělého člověka, třeba jako absolventa či absolventku této nebo jiné fakulty
Masarykovy univerzity.

Padesát let výtvarné podoby revue Universitas

Jaroslav Sedlář — 2017-05-05

Při bilancování padesátileté činnosti redakčních rad revue Universitas si připomínáme také program a náplň tohoto periodika, které se těší již takovou dobu přízni určitého vzorku publika, věrného, trvalého a vděčného. Revue Universitas se vždy věnovala publikování odborných statí, informacím o vědeckých výzkumech na jednotlivých fakultách a oborech.

Editorial

Ivana Holzbachová — 2017-05-05

Vážení a milí čtenáři,
takhle měla začít má slova připomínající významné výročí časopisu Universitas. Jenomže věci se mění. Po dlouhém váhání jsem však text zachovala, ale – bohužel – musím přidat zcela nový závěr. Tak tedy znovu:

K programu universitní vědecké revue - Universitas 1/1968

Universitas - revue Masarykovy univerzity — 2017-05-05

Radim Bělohrad: Lidské identity, lidské hodnoty

Universitas - revue Masarykovy univerzity — 2017-05-05

Ve své knize se Radim Bělohrad pohybuje na pomezí dvou velkých fi lozofi ckých disciplín, metafyziky a praktické fi - lozofi e (etiky). Jde mu o to, zda pro řešení etických otázek potřebujeme mít defi nici (lidské) identity. K otázkám tohoto typu řadí Bělohrad egoistický zájem, zodpovědnost, kompenzaci, přežití, anticipaci, víru v posmrtný život, pýchu, stud a lítost a sebeidentifi kaci i identifi kaci druhých osob.

Vzpomínka na Františka Lýska 2. 5. 1904 – 16. 1. 1977

Universitas - revue Masarykovy univerzity — 2017-05-05

Životní dráha prof. PhDr. Františka Lýska, DrSc., se uzavřela před 40 lety. Toto zaokrouhlené datum bylo podnětem pro odhalení jeho pamětní busty v hlaholně Filharmonie Brno dne 19. 9. 2016.

Doc. PhDr. Ivan Seidl, CSc. * 1. 4. 1947 – † 15. 2. 2000

Universitas - revue Masarykovy univerzity — 2017-05-05

Docent Ivan Seidl patří ke generačním osobnostem české romanistiky a italianistiky. Takřka celá jeho životní dráha se pojila k brněnské fi lozofi cké fakultě. Sem přichází roku 1965 studovat, zde absolvuje obor francouzština–čeština (1971), rozšířený později o italštinu (1977), zde získává titul PhDr. (1972) a sem se vrací po ročním působení na gymnáziu v Bučovicích jako asistent (1972), odborný asistent (1975) a docent (1987). Roku 1990 se stává vedoucím Ústavu románských jazyků a literatur, od 1. 1. 1997 je proděkanem fi lozofi cké fakulty pro vědu a výzkum, od 1. 11. 1998 děkanem – až do své náhlé a nečekané smrti. Tolik jeho cursus honorum.

Jarní vzpomínka na archeoložku Janu Vignatiovou

Universitas - revue Masarykovy univerzity — 2017-05-05

Dne 24. dubna 2017 si připomeneme nedožité 80. narozeniny PhDr. Jany Vignatiové, CSc.

Pojďme si opět aspoň na chvíli zavzpomínat na tuto jedinečnou ženu.

GMO-šlechtěné hospodářské rostliny v Evropě na prahu roku 2017

Jan Šmarda — 2017-05-05

Ve 2. čísle Universitas z roku 2016 jsem se podrobně rozepsal o genetických manipulacích rostlin obecně a v závěrečné části tohoto textu jsem si posteskl, že Evropská unie této moderní formě šlechtění v našem zemědělství nepřeje. Určitou naději připustila závěrečná věta tohoto textu: „Teď už je jen otázkou, jakou míru rozhodnosti má v EU slovo její ombudsmanky“. Uběhl rok – a tak se podívejme řečí čísel na rozdíly mezi situací na konci roku 2015 a situací na konci roku 2016 a srovnejme, kolik geneticky manipulovaných odrůd zemědělských druhů bylo orgány Evropské unie tolerováno v průběhu uplynulého roku. Předkládám čísla z ofi ciálních údajů Ministerstva životního prostředí České republiky.

Nová figurace

Jaroslav Sedlář — 2017-05-05

Pojem se objevil v době poválečného rozvoje abstraktního umění, jakým bylo např. action-painting, informel, konstruktivismus, kinetismus, v Evropě i v USA, v knize, kterou vydal roku1959 v Mnichově malíř Hans Platschek, pod názvem Neue Figurationen, Aus der Werkstatt der heutigen Malerei. Autor byl přesvědčen, že za viditelnou realitou existuje mnoho předmětných prvků, a proto fi gurace je šifra, kterou nacházíme v abstraktních obrazech Jacksona Polloka nebo Willema de Kooninga, ve kterých se tyto prvky „fi gurují“, přibližují se nám, ale realitu nijak blíže neoznačují. Slovo fi gurace se však začalo brzy používat paradoxně k označení předmětného a fi gurálního umění, obecně poválečného a specifi cky rozvíjeného v 60. letech 20. století.

Alternativní medicína jako evergreen

Vojtěch Morstein — 2017-05-05

Tento text pojednává o alternativní medicíně (AM) jako celku, tedy o jejích obecných rysech, a o některých u nás běžných metodách. Autoři se soustřeďují častěji na přírodovědnou argumentaci. Z důvodů zjevných budeme také věnovat pozornost spíše tuzemským specifi kám než globální situaci.

Lidská paměť

Karel Zeman — 2017-05-05

Paměti vděčí lidstvo za minulost i budoucnost, spoluvytváří podstatu lidského tělesného i duševního života.

Podstatou paměti je obecná vlastnost centrálního nervového systému, lidského mozku, vštípit si odraz okamžité skutečnosti, uchovávat současné informace a vybavovat si minulé prožitky duševní i tělesné. Paměť je dnes chápána jako složitý modulární nervový systém lidského mozku schopný vnímat a uchovávat nejrůznější informace zrakové, čichové, emoční, mechanické a další, s nimiž se lidská bytost setkává.