Vol 9, No 2

Děti


Dětství jako sociální instituce, stejně jako děti a mladí lidé, jsou dlouhodobým předmětem zájmu sociálních věd. V uplynulém čtvrtstoletí se však napříč různými sociálně vědními obory (sociologie, antropologie, geografie, sociální politika a práce, kulturní studia, pedagogika atp.) začínají prosazovat takové přístupy ve výzkumu, které tematizují děti, jejich pozici ve společnosti a potažmo ve výzkumu výrazně novým způsobem. Tato nová „studia dětství“ vycházejí z koncepce dítěte jako samostatně reflektujícího aktéra a dětství jako instituce nezávislé na ostatních. Vymezují se tak vůči dříve převládající praxi, kdy byly děti chápány jako neschopné samostatného pohledu na svět a zkoumány jako pasivní objekty (a oběti) širších společenských procesů a kdy byla dětská perspektiva ve výzkumu zprostředkovávána dospělými. Nově se rozvíjející paradigma dětství reflektuje obecnější změny pozice dětí ve společnosti, dané široce rozšířenou individualizací zasahující i sféru rodiny. Snahy zapojit děti do výzkumného procesu jsou tak odrazem jejich nové pozice ve společnosti.

Obsah

Editorial

Nová studia dětství
Lenka Slepičková, Michaela Kvapilová Bartošová, Beatrice Chromková Manea
7–9

Studie

Ondrej Kaščák, Branislav Pupala
13–29
Lucie Jarkovská
31–42
Kateřina Lišková
43–64
Leona Stašová, Hana Serbousková
65–82
Lenka Slepičková
83–102
Miroslav Bocan, Tomáš Machalík
105–120

Recenze

Sue Cox: Children as Decision Makers in Education: Sharing Experiences Across Cultures
Mariana Koutská
123–128
Massimiliano Spotti: Developing Identites: Identity Construction in Multicultural Primary Classroom in the Netherlands and Flanders
Jana Obrovská
129–134