Vol 1, No 1

Rozšířená Evropa: předpoklady, důsledky, problémy


Historický mezník vstupu do EU klade na státy střední a východní Evropy vysoké nároky, a to nejen z hlediska nezbytné vnitřní transformace. Země nevstupují do EU, popř. do NATO, ve fázi relativního klidu, ale naopak v období zásadních změn na mezinárodním poli. Stávají se partnery evropského společenství v momentě, kdy je Evropa poznamenána nejednotností a vznikem opozičních táborů. Formování „staré Evropy“ a „nové Evropy“, patrné v průběhu propuknutí irácké krize, je pro státy střední a východní Evropy výzvou, současně však i rizikem. Pro Českou republiku, která má již pětiletou zkušenost členství v NATO, ale na poli EU je nováčkem, znamená příslušnost k „nové Evropě“ šanci, jak zaujmout silnější pozici na poli mezinárodních vztahů. Má ale Česká republika k využití této možnosti dostatečný potenciál? Je na následky vstupu do EU dostatečně připravena? Využila téměř patnácti let postupného přibližování k finální reintegraci Evropy k profilaci vlastních zájmů a přípravě kapacit? Jsou zmapovány dopady procesu integrace na otázky vnitřní bezpečnosti, politický systém a jeho aktéry, trh práce a další sektory? Předkládaná Sociální studia nabízejí celkem sedm analýz psaných převážně z perspektivy politologie a mezinárodních vztahů. Spektrum témat však neobsahuje pouze rozbor aktuálních politických problémů, ale zahrnuje také výzkum fenoménů oboru sociologie a oblasti sociální práce.

Obsah

Studie

Břetislav Dančák
9–20
Petr Fiala, Markéta Pitrová
75–92
Miroslav Mareš
21–48
Marie Valentová
49–73
Vít Hloušek
93–108
Ondřej Císař
109–120
George Schöpflin
121–128

Recenze

Joseph Stiglitz: Globalization and Its Discontents
Alice Navrátilová
129–132
Marek Jakoubek, Ondřej Poduška: Romské osady v kulturologické perspektivě
Kateřina Sidiropulu Janků
132–136
Nico Stehr: The Fragility of Modern Societies
Dino Numerato
136–139
Geert van der Laan: Otázky legitimace sociální práce
Libor Ždánský
139–141