Sociální studia / Social Studies

Budoucnost jako sociologický problém

2025-05-29T13:42:30+02:00

Příspěvek nabízí krátkou sondu do sociologických přístupů k pojímání budoucnosti, zejména s důrazem na vznikající pole sociologie budoucnosti. Exkurz vede od typu prací předvídajících budoucnost přes studie různých praktik předvídání až po ty, které berou budoucnost jako sociální fakt, uchopitelný i skrz vysvětlující praktiky v přítomnosti. Můj příspěvek přitom navrhuje několik orientačních bodů pro tento exkurz. Předvídání dělí na předzvěsti a předpovědi podle empirické nebo teoretické zasazenosti praktik. Pro studie praktik nabízí dělení mezi studiem etických a emických předzvěstí nebo předpovědí. A nakonec představuje i sociologii budoucnosti, která se nesnaží ani tak o předvídání, jako spíš o vysvětlení role budoucnosti v sociálním jednání a organizaci. Zkoumá představy, aspirace nebo orientace k možným budoucnostem jako motivy ovlivňující současné společnosti. Pro sociologii budoucnosti představuje budoucnost sociologický problém, zatímco pro předvídající sociologii spíš problém sociální.

Maskulinity péče a stárnutí

2025-05-29T13:52:50+02:00

Práce přibližuje prvotní závěry výzkumu mužů poskytujících profesionálně péči. Na základě dvanácti hloubkových rozhovorů s muži, kteří pracují na pozici zdravotní sestry, mapuje propojování témat maskulinity a péče ve vnímání samotných aktérů na pozadí organizačních struktur ve zdravotnictví a sleduje pociťované projevy stárnutí. Výzkum je součástí obsáhlého kvalitativního sociologického výzkumného projektu Instituce stárnoucích mužů (IAM GAČR 2023–2025), zaměřujícího se na průnik a vztahy mezi stárnutím, maskulinitou, péčí a mocí v kontextu České republiky. Feminizovaná profese zdravotní sestry zahrnuje nejen zdravotní úkony, ale také emocionální podporu a poskytování lidské blízkosti, které představují možnosti i náročnost realizování maskulinity v jejím rámci. Participanti popisují vztahování se k intimitě; poskytování úlevy skrze pozornost k aktuálním potřebám druhého, jemnost a pečlivé zacházení. Reflektují způsoby, jak tyto charakteristiky – stereotypně spojované s femininitou – propojují s vlastní zkušeností. Analýza aktů něhy a jejich rámování maskulinní zkušeností umožňuje přispět k teoretické konceptualizaci maskulinity. Ve spojení s mužskými poskytovateli se ukazuje náročnost profese jako možnost skrze tělesné výkony pěstovat maskulinní identitu spojenou s privilegii a statusem. Analýza odhaluje dynamickou souhru popírání stárnutí, křehkosti, kariérního postupu či obdivu k ženským kolegyním.

Etické dilemy v štúdiu pravoslávia v Bielorusku: praktické skúsenosti z terénneho výskumu

2025-05-29T14:04:03+02:00

Štúdium náboženských praktík často prináša etické výzvy, najmä v zložitom historicko-kultúrnom kontexte postkomunistického Bieloruska. Článok analyzuje etické dilemy vznikli počas terénneho výskumu úcty k Panne Márii a ponúka cenné poznatky pre antropológov a sociológov náboženstva. Hlavnou témou je rovnováha medzi akademickou slobodou a očakávaniami cirkevných komunít. Výskumník čelil požiadavkám pravoslávnych duchovných na ochranu povesti cirkvi, pričom sa usiloval o transparentnosť a vedeckú integritu. Diskutuje sa aj vplyv osobnej viery na objektivitu a stratégie zachovania nestrannosti. Práca zdôrazňuje metodologické a etické aspekty prístupu k náboženským komunitám, pričom čerpá zo skúseností iných výskumníkov. Ukazuje, že uvedomelá navigácia etických dilem môže znížiť riziká a zlepšiť kvalitu výskumu. Týmto článkom autor prispieva k širšej diskusii o výzvach štúdia náboženskej oddanosti v meniacom sa sociokultúrnom prostredí.

Folklórny súbor ako sociálno-reprezentačný útvar

2025-05-29T14:20:20+02:00

Folklórne súbory predstavujú unikátne spoločenské útvary, ktoré spájajú reprezentačnú úlohu s dynamikou sociálnych väzieb. Štúdia analyzuje folklórny súbor Váh z Púchovskej doliny ako príklad fúzie reprezentatívneho a komunitného telesa. Na základe teórií Maxa Webera, Emila Durkheima a Byung-Chula Hana sa skúma, ako kolektívne aktivity členov súboru, vrátane tréningov a vystúpení, prispievajú k sociálnej súdržnosti, budovaniu identity a predstavujú alternatívu k individualizmu modernej spoločnosti. Tieto aktivity sú chápané ako rituály, ktoré členom poskytujú stabilitu, emocionálnu podporu a posilňujú pocit spolupatričnosti. Výskum odhaľuje, že folklórne kolektívy slúžia nielen na prezentáciu kultúrnych prvkov, ale najmä ako miesta pre hlbšie sociálne interakcie a obnovu komunitných hodnôt v čoraz viac individualizovanom prostredí.

Dimenzie inštitucionálnej dôvery v krajinách Vyšehradskej skupiny

2025-05-29T14:24:28+02:00

To, zda jednotlivci aktivně rozlišují mezi různými objekty ve svém úsudku o důvěře, je předmětem probíhajících diskusí. Vedle unidimenzionálního přístupu, který se opírá o předpoklad, že důvěra v celou řadu institucí je jen vyjádřením jednoho základního postoje a která se stala ve výzkumu velmi rozšířenou, se stále častěji objevují přístupy založené na předpokladu multidimenzionality, které využívají faktorové modely k identifikaci dimenzí institucionální důvěry. Výsledky analýzy této studie potvrdily rozdíly v konstruktu dimenzí institucionální důvěry mezi zkoumanými zeměmi Visegrádské čtyřky. V případě Česka a Maďarska identifikovala analýza dvoufaktorové řešení, v případě Slovenska a Polska šlo o třífaktorové řešení. Ve většině zemí se potvrdilo rozdělení na politické a veřejné instituce, obsahem se však tyto kategorie mírně odlišovaly. Specifické rozdíly v jednotlivých zemích poukazují na důležitou roli kontextu, místních sociálních a politických podmínek, a potvrzují náš předpoklad, že důvěra v instituce není homogenním pojmem, ale mnohodimenzionálním konstruktem.

Vzdelávacie stratégie na potlačenie konšpiračných teórií: Poznatky zo slovenského kontextu

2025-05-29T14:28:46+02:00

Tato studie se zaměřuje na vzdělávací opatření proti konspiračním teoriím a dezinformacím v kontextu Slovenska, kde se tento problém v posledních letech stále více prohlubuje. V souvislosti s rostoucím vlivem alternativních faktů a dezinformací se vzdělávání stává klíčovým nástrojem pro zmírnění jejich šíření. Doposud bylo vzdělání spíše zkoumáno jako demografický prediktor víry v konspirační teorie a dezinformace, přičemž menší důraz byl kladen na zkoumání kvality samotných vzdělávacích úkonů. Článek má za cíl poskytnout přehled efektivních vzdělávacích přístupů a nástrojů pro edukaci žáků a studentů. Studie identifikuje tři hlavní typy vzdělávacích strategií: proaktivní, které zahrnují zařazení mediální výchovy a podporu kritického myšlení do učebních osnov; reaktivní, zaměřené na vytváření bezpečných prostor pro dialog a reflexi názorů studentů; a strategie zaměřené na učitele, které se soustředí na školení pedagogů v oblasti mediální gramotnosti a podněcování sebereflexe. V rámci slovenského vzdělávacího kontextu jsou k dispozici nástroje a strategie zaměřené na boj proti dezinformacím a konspiračním teoriím, avšak zůstává otázkou, jak efektivně jsou aplikovány a jak dobře jsou známy mezi pedagogy a studenty v praxi. Studie přispívá k porozumění dynamice, která formuje přístup k dezinformacím a konspiračním teoriím, a zdůrazňuje praktické aplikace vzdělávacích přístupů v rámci slovenského školského systému.

Class, Power, and Knowledge: Toward a Broader Framework of Epistemic Justice

2025-05-29T14:32:50+02:00

In examining epistemic injustice as outlined by Fricker, I highlight its conceptual shortcomings and propose a synthesis that includes class-based inequalities. Philosophical ideas and sociological theories share similar notions of power, as found in Foucault’s analysis, Fricker’s concept of epistemic justice, and Marxist critical theories. Yet discourse on epistemic injustice too often neglects the experiences of subordinated social classes, necessitating a framework that acknowledges how they are excluded.

While most research focuses on colonialism, ethnicity, and gender, class remains underexplored. Fricker argues that certain groups face discrimination through the availability of limited conceptual resources, stigmatization, and marginalization. This hinders their understanding of political conditions. If class epistemic injustice is widely condemned, do we also grant credibility to manual workers and those living in precarious circumstances?

Deliberative democracy presupposes rational communication and consensus on discussion rules, but these can exclude subjugated classes lacking the education that transmits dominant communicative skills. Consequently, they remain marginalized. A political-sociological approach would address structural inequalities and highlight the ways dominant classes sustain privilege. By acknowledging and integrating the contributions of all social class, we can build more equitable frameworks that advance our understanding of epistemic injustice across the board.

Suriyah Bi: Bartered Bridegrooms: Transacting Muslim Masculinities as Colonial Legacy

2026-07-01T13:54:48+02:00