Revue pro právo a technologie

Právní limity využití a zpracování dat nástroji umělé inteligence

2026-04-23T14:33:02+02:00

Článek se zabývá právními limity využití osobních údajů a neosobních dat při vývoji a provozu systémů umělé inteligence (AI) v českém právním prostředí. Zaměřuje se na tři klíčové oblasti: ochranu autorských práv, ochranu osobních údajů a ochranu dalších práv třetích stran. V části věnované autorskému právu autoři analyzují, zda využití autorských děl umělou inteligencí představuje užití díla ve smyslu autorského zákona, a zkoumají podmínky pro uplatnění výjimek pro text and data mining (TDM). Zvláštní pozornost věnují nejasnostem ohledně právní povahy automatizovaných výhrad autorů proti užití jejich děl umělou inteligencí a upozorňují na rizika spojená s využitím syntetických dat. Druhá část článku se zaměřuje na právní rámec zpracování osobních údajů umělou inteligencí podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Autoři vymezují možné právní tituly, které mohou legitimovat použití osobních údajů AI systémy, a analyzují podmínky jejich aplikace, včetně tříkrokového testu oprávněného zájmu a testu slučitelnosti účelů zpracování. Dále rozlišují pravidla pro zpracování běžných údajů a zvláštních kategorií údajů a zdůrazňují význam technických a organizačních záruk, zejména v kontextu vědeckého výzkumu. Třetí část článku se zabývá právní režimy, které nejsou běžně spojovány s AI (ochranné známky, obchodní tajemství), ale mohou ovlivnit legálnost jak fáze tréninku, tak následného nasazení systému. Článek poskytuje přehled aktuální právní úpravy, reflektuje relevantní judikaturu a identifikuje klíčové výkladové a praktické problémy, jimž čelí poskytovatelé systémů umělé inteligence v České republice.

Algoritmická moderace obsahu internetových platforem

2026-04-12T12:28:27+02:00

Internetové platformy poskytují prostor ohromnému množství uživatelů, jejich regulace státem je ale poměrně problematická. Diplomová práce rozebírá problematiku moderace obsahu na platformách a její vztah ke svobodě projevu uživatelů i platformy samotné, s ohledem na rozdíly v EU a USA. Dále představuje klíčové koncepty regulace a odpovědnosti platforem, včetně vztahu mezi regulací a cenzurou. Zvláštní část se věnuje moderaci na platformách Mety, včetně podrobnější analýzy regulace nenávistného projevu a souvisejících rozhodnutí odvolacího orgánu Oversight Board.

Aktuální otázky postihování deepfakes

2026-03-09T09:09:40+01:00

Příspěvek se zabývá aktuálně diskutovaným tématem, jímž je tvorba deepfakes ve spojení s vyvozením trestněprávní či správněprávní odpovědnosti. První část příspěvku představuje obecná východiska v oblasti deepfakes, způsoby jejich tvorby a jejich rizikovost pro společnost. Druhá část klasifikuje deepfakes a přibližuje právní kvalifikaci materiálů zobrazující děti, dospělé osoby a známé osobnosti. Závěrečná část příspěvku pojednává o specifických otázkách spojených s odhalováním, prověřováním a dokazováním. Jednotlivé části reflektují a zprostředkovávají poznatky a zkušenosti z aplikační praxe.

Life in the dataspehere: The new always-online self

2026-02-25T02:24:20+01:00

Domestic Partnership of Campos & Munoz: Kdo odpovídá za vyhalucinované precedenty?

2026-05-21T12:47:38+02:00

Přehled aktuální judikatury I/2026

2026-06-30T08:11:54+02:00

YEUNG, K., RANCHORDÁS, S.: AN INTRODUCTION TO LAW AND REGULATION: TEXT AND MATERIALS

2026-06-03T11:59:25+02:00

Van Cleynenbreugel, P., Grozdanovski, L. (eds). The Standards of Fairness in Digital Law: The Normative Foundations of the Data, Data Governance, Digital Services, Digital Markets and Artificial Intelligence Acts.

2026-05-16T19:06:51+02:00

Casarosa, F., Psychogiopoulou, E. (eds.): Social Media, Fundamental Rights and Courts: A European Perspective

2026-03-02T21:02:56+01:00

Recenze závěrečných prací I/2026

2026-06-30T08:24:35+02:00