Dlouhodobý výcvik v DvT: Dramaterapeutický výcvik s arteterapeutickým přesahem

Základním vymezením článku je zaměření se na rozvoj a získávání kompetencí v rámci dlouhodobého dramaterapeutického výcviku s arteterapeutickým přesahem, zaměřeného na metodu Developmental Transformations (DvT). Frekventanti výcviku získávají kompetence jak ve skupinovém, tak individuálním přístupu. Základními stavebními kameny jsou práce s tělem, situace a vlastní jednání „tady a teď“ v hracím prostoru, setkání se - ve smyslu být v kontaktu se sebou i druhými a transformace jako možnost změny. Základní koncept je postaven na tvrzení, že naše zkušenosti a prožívání jsou neustále nové, neopakující se, což samo o sobě způsobuje nejistotou a nestabilitu našeho bytí. Realitu, kterou jsme schopni pojmout, zaměňujeme za skutečnost, čímž vytváříme další koncepty, abychom unikli zmíněné nestabilitě. Cílem DvT je nalézt rovnováhu v prostředí, které je ze své podstaty nestabilní, akceptovat risk a nalézt náhled a kontext vlastního jednání. Tímto vymezením a výše uvedenými základními kameny jsou frekventanti, v rámci výcvikové sebezkušenosti, neustále konfrontováni. Proces učení se je podpořen podáváním zpětné vazby, teoretickým kotvením i praktickým nácvikem dovedností. V neposlední řadě je podpořen supervizí, metodickým vedením a individuální tréninkovou sebezkušeností (zaměřenou na metodu), které následují po sebezkušenostní části výcviku a jsou nedílnou součástí k jeho dokončení.