Psychoterapie

Rané spomienky študentov s ADHD - perspektíva individuálnej psychológie

Annamária Antalová — 2024-10-11

Ciele štúdie: Študenti s poruchou pozornosti predstavujú špecifickú skupinu v rámci vysokoškolskej populácie, ktorá zažíva v akademickom prostredí mnoho výziev. Podľa terapeutickej praxe individuálnej psychológie, pre pochopenie klienta, resp. pre zhodnotenie jeho životného štýlu je kľúčové, aby terapeut spoznal ich rané skúsenosti. Rané spomienky nie sú faktickým opisom minulých dianí, predstavujú skôr projekciu súčasného fungovania jednotlivca. Metóda: V rámci nášho výskumu sme pomocou obsahovej analýzy porovnávali rané spomienky vysokoškolských študentov s ADHD (N = 5) a bez ADHD (N = 6). Výsledky: Ukázalo sa, že študenti s ADHD majú menej spomienok s pozitívnou emóciou a viac takých spomienok, v ktorých nemajú dianie pod kontrolou. Témy jednotlivých spomienok ukázali, že v prípade študentov s ADHD absentujú také rané spomienky, v ktorých zažívajú úspech. Záver: Výsledky upriamujú pozornosť na dôležitosť pozitívnej spätnej väzby v prípade osôb s ADHD počas celého životného cyklu. Prinášame výskumné zistenia a súčasne uvádzame, ako v psychoterapeutickej praxi pracovať s analýzou raných spomienok.

Vývoj nejistoty při stávání se integrativním terapeutem: vícečetná případová studie

Monika Skutková — 2024-10-11

Cíle studie. Tato studie si klade za cíl prozkoumat prožívání nejistoty psychoterapeuty během jejich procesu stávání se integrativními terapeuty. Hlavním záměrem je porozumět vývoji pocitů nejistoty od započetí výcviku v roce 2010 až do roku 2022. Studie zkoumá, jak prožívaná nejistota ovlivňuje terapeutickou identitu, a zaměřuje se na faktory, které mohou vést ke změnám v percepci nejistoty, a na způsob, kterým terapeuti pocity nejistoty zvládají. Metoda. Jedná se o vícečetnou kvalitativní longitudinální případovou studii 4 účastníků Výcviku integrace v psychoterapii. Data byla analyzována prostřednictvím tematické analýzy. Výsledky. Všichni frekventanti si ve zkoumaném období prošli prožíváním nejistoty v souvislosti se svým terapeutickým vývojem. Tři ze čtyř sledovaných frekventantů vypovídají o zvýšení své terapeutické jistoty. Nejvýznamnější aspekty, které ovlivňovaly vývoj nejistoty u zkoumaných frekventantů, představovaly: vnímané obtíže v dovednostech a kompetencích frekventantů, události spojené s osobním životem (mateřství, rozvod, změna práce, covid-19), množství přímé práce s klienty, další vzdělávání, komunikace a sdílení s kolegy, pozitivní zpětné vazby od klientů, osobnostní aspekty klientů a intenzita potíží klientů, supervize, pevný rámec sezení, sebeuvědomění. Závěr. Nejistota může být trvalou součástí profesního života terapeuta. Pokud terapeuti dokážou přijmout určitou míru nejistoty jako přirozený aspekt svojí práce, může být pro ně nápomocná.

Terapie jako „probuzení z Matrixu“

Veronika Florianová — 2024-10-11

Případová studie představuje práci s autenticitou v Gestalt psychoterapii prostřednictvím nástroje case formulation. Předkládaná kazuistika se zabývá oblastí psychoterapeutické práce, která se věnuje autenticitě v rámci prožívání a uvědomování klientky, psychoterapeutky a zkoumá autenticitu jejich vzájemného terapeutického vztahu. Cílem práce je co nejvíce přiblížit psychoterapeutickou práci s autenticitou a její význam pro klientčino vnímání a další fungování.

Rehabilitace láskyplnosti v psychoterapii

Jan Poněšický — 2024-10-11

Merleau-Ponty: klíčový filozof gestalt terapie?

Martin Jára — 2024-10-11

Když se probírají filozofické zdroje gestalt terapie, zpravidla zaznívají jména jako Kierkegaard, Husserl, Buber či Sartre. Poněkud v pozadí zatím zůstával francouzský fenomenolog Maurice Merleau-Ponty (1908–1961), jenž s průpravou v gestalt psychologii uvedl do filozofického diskurzu tělo a s důrazem na lidské vnímání směřoval k originální epistemologické a ontologické koncepci člověka ve světě. Jakkoli se s gestalt terapií přímo nesetkal, jeho myšlenky s ní významně korespondují, jmenovitě v kontextu současné teorie pole. Koncepty jako perceptivní víra, tělesnost a motorická intencionalita jsou toho příkladem. Paralely mezi dílem Merleau-Pontyho a gestalt modalitou je možné najít nejen v teorii, ale i v žité zkušenosti terapeutů. A navíc mohou obohatit arzenál metod, které používají. Spřízněnost tohoto francouzského myslitele s gestalt terapií nabízí otázku, zda by si dnes nezasloužil ocitnout se v popředí jejího zájmu.

Druhy, třídění, výskyt a příčiny negativních zkušeností klientů v psychoterapii

Zbyněk Vybíral — 2024-10-11

Tento teoretický přehled vychází ze studií shromážděných pro předchozí kvalitativní meta-analýzu (QMA) popisující negativní zkušenosti klientů v psychoterapii (Vybíral et al., 2024). Zdroje byly rozšířeny o nejnovější, do QMA nezahrnuté studie a rovněž o poznatky shromažďované například ve statích opřených o stížnosti podávané k etickým komisím. Z přehledu tentokrát nebyly vyloučeny ani diplomové nebo disertační práce. Článek nabízí přehled o klienty uváděných druzích negativních zkušeností; seznamuje s možnými tříděními, zaměřuje se na častost uvádění negativ a klade si otázku po příčinách. Mezi druhy negativních zkušeností zaujímají výrazné místo zkušenosti s narušováním hranic v psychoterapii (včetně hranic intimních či sexuálních), zkušenosti s neadekvátním chováním terapeuta nebo nezvládnutá ukončení terapie. Výskyt negativních zkušeností v psychoterapiích je nejspíš vyšší než tradovaný odhad mezi 5 a 13 procenty a představuje v dnešní době již dobře pojmenovaný a přiznávaný problém. Příčiny negativních účinků lze detekovat jak na straně terapeuta, tak na straně klienta.

Tělo vždy pracuje v náš prospěch, nikoliv proti nám: Recenze knihy "Od fragmentace k integraci. Trauma pohledem biosyntetické psychoterapie" (B. Janečková a kol.)

Pavla Uzlová — 2024-10-11

Editorial

Michal Čevelíček — 2024-10-11