Psychoterapie: Oznámení

Nové číslo časopisu: Párová terapie (tematické číslo)

Psychoterapie — 2024-04-08

Nové číslo časopisu: Psychoanalýza (tematické číslo)

Psychoterapie — 2023-07-31

První číslo v roce 2022 a otevření archivu

Psychoterapie — 2022-09-13

Novinka: Spuštění nové verze redakčního systému

Psychoterapie — 2022-01-19

DŮLEŽITÉ: Přechod na online open access

Psychoterapie — 2022-01-19

Milí čtenáři,

Psychoterapie dosud nabízela jako jeden z mála českých odborných časopisů tištěné i online vydání. Rozhodli jsme, že od prvního čísla vydaného v roce 2022 bude časopis vycházet pouze online a bez předplatného. Tato změna s sebou ponese řadu výhod: Psychoterapie se dostane k většímu okruhu čtenářů, blížící se přechod na novou verzi webu umožní interaktivní práci s obsahem, a dostane se ke čtenářům rychleji.

Nevýhodou je, že dočasně budou nová čísla časopisu přístupná pouze v tištěné verzi, protože kvůli dobíhajícím online předplatným nemůžeme všechny články hned otevřít, a současně již nemůžeme nabízet nové online předplatné. Za tento několikaměsíční nekomfort se omlouváme.

Současně, a to po více než 30 letech vydávání, rušíme od roku 2022 tištěnou verzi, která byla u nevýdělečného odborného časopisu spojena s obtížně udržitelnými finančními a administrativními nároky. Budeme se těšit na další setkávání s Vámi v online prostoru!

Novinka: První číslo Psychoterapie v roce 2021

Psychoterapie — 2021-09-20

Call for papers: Postmoderní, systemické a dialogické přístupy

Psychoterapie — 2021-05-21

Call for papers: Psychoanalýza

Psychoterapie — 2021-05-21

RE: Kompas v moři (nejen) genderové rozmanitosti

Psychoterapie — 2020-12-07

Novinka: Tematické číslo - Gestalt psychoterapie

Psychoterapie — 2020-09-28

Novinka: První číslo Psychoterapie v roce 2020

Psychoterapie — 2020-05-04

Novinka: Spuštění objednávek předplatného

Psychoterapie — 2020-04-21

Novinka: How to Conduct and Write a Case Study

Psychoterapie — 2020-03-25

Call for papers: Tematické číslo časopisu - Gestalt psychoterapie

Psychoterapie — 2019-10-30

Novinka: Zařazení Psychoterapie do databáze SCOPUS

Psychoterapie — 2019-06-25

Diskuse: Zplnomocňování klientů v psychiatrické praxi

Psychoterapie — 2019-03-04

Primář Psychiatrického oddělení Psychiatrické nemocnice v Kroměříži MUDr. Petr Možný reagoval dopisem na článek "Centra duševního zdraví – zplnomocňování klientů v psychiatrické praxi", jímž do posledního čísla časopisu Psychoterapie přispěli Mgr. Martin Novák a Mgr. Lucia Ukropová.

Se svolením všech zúčastněných zveřejňujeme text dopisu a odpověď autorů původního článku.

Těší nás, že časopis Psychoterapie může sloužit k výměně pohledů na poskytování péče lidem s duševními potížemi mezi odborníky s různým profesním zázemím – a možná také vyústit v další užitečnou spolupráci.

Dopis Prim. MUDr. Petra Možného

Vážená paní magistro,
Vážený pane magistře,

se zájmem jsem si přečetl váš článek o Centrech duševního zdraví v časopise Psychoterapie 3/2018.

Váš přístup a Vaše názory jsou mi velmi sympatické a souzním s nimi.

Proto je mi líto, když se v jinak velmi konstruktivně pojatém textu objevila dvě tvrzení, která považuji za nespravedlivá a fakticky nesprávná.

První tvrzení uvádíte jako citát, ale nijak jej nerozporujete - T. Megaloeconomou (napsat to správně je fakt kumšt) popisuje "psychiatrické nemocnice jako místo, kde začal platit 'trvalý výjimečný stav' umožňující personálu takřka neomezené právo rozhodovat o životech pacientů".

Druhá věta zní "Vnímáme například závažné riziko, že některé způsoby praxe zpochybňující lidská a občanská práva osob s diagnózou SMI se pouze přesunou z uzavřeného prostoru velkých psychiatrických nemocnic do otevřeného prostoru komunitní péče."

Oba tyto výroky popisují psychiatrické nemocnice nikoli jako místa, kde jde o pomoc a zlepšení zdravotního stavu duševně nemocných jedinců, ale jako místa, kde jsou těmto jedincům upírána jejich lidská a občanská práva.

Já pracuji ve velké psychiatrické nemocnici v Kroměříži již více než 35 let, a proto mohu sledovat změny, které se zde v tomto období odehrávají. Vím, jaké jsou nedostatky, ale také jaké jsou přednosti poskytované péče lidem s psychickými potížemi v tomto zařízení. Jsem, na základě svých osobních zkušeností, přesvědčen, že přednosti jednoznačně převládají a že drtivá většina pacientů, kteří k nám přicházejí ve špatném psychickém stavu, jsou, díky úsilí pracovníků naší nemocnice, po určité době opět propouštěni ve stavu výrazně lepším a že jsou s úrovní poskytované péče spokojeni. Proto se také mnoho z nich, když se jim jejich potíže opět zhorší, jak tomu u duševních poruch bohužel bývá, opět vracejí a žádají, aby byli znovu přijati a aby se jim u nás dostalo pomoci.

Je mi líto, že všechny zmínky o psychiatrických nemocnicích ve vašem textu vyznívají pouze negativně (pokud jsem nějakou pozitivní zmínku přehlédl, budu rád, když mě na ni upozorníte). Domnívám se, že jak nám, kteří pracujeme v psychiatrické nemocnici v Kroměříži, tak vám, kteří poskytujete pomoc psychicky nemocným v sociálních službách, jde o stejný cíl – pomoci lidem, kteří si nedokáží pomoci sami, aby byl jejich život kvalitnější, důstojnější a pro ně samotné uspokojivější.

Neměli bych se tedy navzájem očerňovat a obviňovat z porušování lidských a občanských práv našich pacientů, zvláště pokud to není podloženo konkrétní znalostí charakteru poskytované péče v té které oblasti.

Ve svém článku doporučujete metodu "Otevřeného dialogu". V jeho duchu si vás oba dovoluji pozvat na návštěvu psychiatrické nemocnice v Kroměříži, kde bychom mohli v duchu vzájemného respektu probrat vaše pohledy na naše zařízení, a dát mi možnost vám vysvětlit, jak toto zařízení funguje (opravdu nikoli v režimu "trvalého výjimečného stavu").

Budu rád, když mé pozvání přijmete, ostatně to nemáte z Brna tak daleko.

S přátelským pozdravem
MUDr. Petr Možný
psychiatrická nemocnice v Kroměříži

Odpověď Mgr. Martina Nováka a Mgr. Lucie Ukropové

Vážený pane primáři,

děkujeme za Vaši reakci na náš text. Ceníme si toho, že jakkoli je kritická, neuzavírá prostor pro další diskusi.

Jak píšete, pracujeme v sociálních, resp. sociálně-zdravotních službách. Teprve nedávno se nám tedy začal otevírat prostor pro intenzivnější spolupráci se zdravotnictvím (nejen s lůžkovými zařízeními). Oproti Vám se tedy na celou věc díváme ze značně odlišné pozice. Přitom ale zároveň nelze říci, že bychom s psychiatrií, včetně velkých lůžkových zařízení, neměli žádnou zkušenost. Už z doby před faktickým začátkem změn spojených s reformou máme zkušenost s tím, jak se nám někdy daří a jindy nedaří konstruktivně spolupracovat ve prospěch lidí s psychiatrickými diagnózami. Nechceme říci, že by vina na případných neúspěších spolupráce ležela jen na jedné straně, i když je v obou pozicích jistě snadné vidět problém na druhé straně. Přestože jsme se snažili svou zkušenost a její oddělenost od zkušenosti lidí zakotvených primárně ve zdravotnických zařízeních při psaní reflektovat, nejspíše se nám nepodařilo napsat neutrální a hodnotově nezatížený text. To ostatně asi ani nebylo naším záměrem. Možná i proto se nám na druhou stranu nepodařilo zahrnout do textu nebo jasně vyjádřit například to, že neodmítáme psychiatrické nemocnice či lůžkovou péči. Naším záměrem ani nebylo znevažovat práci či dobré úmysly kohokoli nebo fungování kterékoli konkrétní instituce. Domníváme se naopak, že problémy, které nastiňujeme primárně ve spojitosti s psychiatrickými nemocnicemi, se mohou týkat stejně tak i sociálních nebo sociálně-zdravotních služeb.

Je pro nás srozumitelné, že se Vy nebo řada jiných čtenářů a čtenářek může cítit dotčena Vámi zmíněnými nebo jinými výroky. Musíme uznat, že náš text je jednostranný v pohledu na psychiatrické nemocnice, což jistě mohlo být jinak. Tím spíše, že pohled, který v textu uplatňujeme je kritický, nebo negativní, chcete-li. Na druhou stranu bychom rádi upozornili na to, že text se nevěnuje primárně psychiatrickým nemocnicím a péči v nich poskytované. Nevěnujeme jim o mnoho více prostoru, než jsou právě věty, které citujete. Nakolik se psychiatrickou nemocnicí zabýváme, pak spíše jako typem uspořádání péče, které srovnáváme s péčí organizovanou zcela odlišným způsobem. Mohli bychom jistě mluvit také o jiných typech pobytových zařízení, nicméně v kontextu péče o duševní zdraví je srovnání s psychiatrickou nemocnicí nejrelevantnější.

Za svými slovy si proto stále stojíme, i když vnímáme jako užitečné je na tomto místě dále objasnit. Tvrzení T. Megaloeconomou o trvalém výjimečném stavu nerozporujeme, protože máme za to, že v návaznosti také na jiné autory odkazuje na určitý rys psychiatrické nemocnice jako specifického uspořádání prostoru a vztahů, které se v něm odehrávají. Troufáme si říct, že toto uspořádání prostoru a vztahů v dnešních psychiatrických nemocnicích stále více či méně přetrvává a bez ohledu na to, že péče poskytnutá v tomto prostoru je jistě pro mnoho lidí prospěšná, považujeme je za problematické. Neznamená to ovšem, že bychom každou psychiatrickou nemocnici považovali za ztělesnění trvalého výjimečného stavu. Jsme si vědomi, že to tak opravdu nemusí být, což platí stejně tak i o obsahu druhého Vámi zmíněného výroku. Nicméně uznáváme, že v našem textu mohla být i tato druhá strana formulována.

Domníváme se také, jakkoli za tím může stát jen naše neznalost či omezená zkušenost, že například jednotlivá oddělení psychiatrických nemocnic, která se snaží tento rys zpochybňovat a fungovat jiným způsobem (a víme, že taková oddělení fungují), jsou spíše výjimkami. Nikoli proto, že by podle nás v psychiatrických nemocnicích pracovali lidé, kterým nejde o dobro pacientů a/nebo opovrhují jejich občanskými či lidskými právy. Naše domněnka spíše je, že musí stát opravdu velké úsilí takové prostory uvnitř nemocnic vytvářet, k čemuž personál nemusí mít dostatek energie či jiných zdrojů. Přestože je nám osobně a profesně bližší péče a podpora nabízená v přirozeném prostředí, aniž by člověk třeba i navzdory krizi musel být hospitalizován, chápeme, že to nemusí být vždy možné nebo dostačující. I proto si také velmi vážíme úsilí o zkvalitňování péče uvnitř psychiatrických nemocnic.

Celkově nám pak jde spíše o nastínění otázky, zda se rozvržení mocenských vztahů mezi nemocnými a pomáhajícími popisované v citátu jako trvalý výjimečný stav nestává v současnosti natolik subtilním a téměř všeprostupujícím, že přestává mít smysl spojovat jej v kontextu péče o duševní zdraví právě s psychiatrickou nemocnicí. V tomto smyslu nám leží na srdci trvalý výjimečný stav spíše jako celospolečenský problém než jako problém toho kterého typu instituce.

Vážíme si Vašeho pozvání a moc rádi se přijmeme podívat za Vámi do Kroměříže.

Srdečně zdraví,

Martin Novák

Lucia Ukropová

Odborná akce: Supervizní workshop s Antonem Polákem

Psychoterapie — 2019-01-23

Novinka: Spuštění online přístupu pro předplatitele

Psychoterapie — 2018-11-20

Novinka: Zprovoznění archivu časopisu

Psychoterapie — 2018-09-24

Call for papers: Tematické číslo časopisu - Případové studie

Psychoterapie — 2018-06-14

Odborná akce: Psychoterapeutické Sympozium 2018

Psychoterapie — 2018-06-01

Centrum pro výzkum psychoterapie při Katedře psychologie FSS MU vás srdečně zve k setkání na tradičním psychoterapeutickém sympoziu pořádaném 25. 5. 2018, které se od letošního ročníku profiluje jako "Sympozium o výzkumu a praxi v psychoterapii".

Záměrem Sympozia je podpořit a propojit komunitu odborníků, kteří se zajímají o výzkum psychoterapie. Chceme navázat na tradici, kterou v tomto směru na mezinárodním poli dlouhodobě rozvíjí Society for Psychotherapy Research (SPR). Jsme rádi, že evropská sekce SPR udělila záštitu nad konáním Sympozia!

Tematicky se letos zaměříme na případové studie

V úvodní části Sympozia zazní zvaná přednáška věnující se výzkumně zpracovaným případovým studiím, kterou přednese profesor Mattias Desmet z Ghent University (ResearchGate). M. Desmet se dlouhodobě zabývá případovými studiemi v psychoterapii. Věnovat se bude tomu, jak je možné případové studie využít jako relevantní vědeckou metodu, která přináší unikátní informace a nabízí bohaté možnosti propojování výzkumu a praxe v psychoterapii.

Zajímat nás bude:
Jak mohou jednotlivé případy posouvat naše chápání psychoterapie?
Jak může případová studie napomáhat spolupráci praktického psychoterapeuta, teoretika, výzkumníka i studenta?

Ve druhé části Sympozia proběhnou panelové diskuze o aktuálně probíhajících výzkumech v ČR. Zde otevřeme prostor (který podle nás zatím v Česku chybí), kde se navzájem seznámíme s tématy, na kterých v oblasti výzkumu psychoterapie pracujeme, které nás dlouhodobě zajímají, na které lze navázat či se k nim připojit.

Sympozium proběhne v pátek 25. 5. 2018 od 10 do 18 hodin, den zakončíme neformálním setkáním v přilehlé restauraci.

HARMONOGRAM Sympozia 2018 najdete zde.

Součástí Sympozia bude také posterová sekce

Jestliže chcete prezentovat výsledky své výzkumné studie či její proces prostřednictvím posteru, napište nám e-mail na info.sympozium@gmail.com.

Praktické informace

Registrace probíhá přes Obchodní centrum MU (kliknutím na částku níže přejdete na "balíček" v Obchodním centru).

Včasnou registraci bude možné zrušit do 30. 4. 2018 zasláním zprávy na naši e-mailovou adresu.

Vstupné: 850 Kč (včasná registrace do 1. 4. 2018)

500 Kč (student Mgr. a Ph.D. studia)

1000 Kč (pozdní registrace a registrace na místě)

Místo konání: Fakulta sociálních studií
Joštova 10, Brno, 602 00

Kontakty: info.sympozium@gmail.com
+420 549 493 604

Sympozium 2018 na Facebooku: PsychoterapeutickeSympozium

Těšíme se na vás v květnu v Brně!

Jan Roubal a Tomáš Řiháček (programový výbor)
Jana Kostínková (organizační výbor)

Novinka: Spustili jsme nový web!

Psychoterapie — 2018-06-01