Gramotnost žáků v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti: Jak se rozvíjí schopnost žáků 1. stupně základní školy identifikovat a vysvětlit rizika?
Bd.34,Nr.1-2(2024)
Aktuální výzvy primárního vzdělávání
Článek se zaměřuje na gramotnost žáků v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti jakožto integrální součásti vzdělávacích cílů v primárním vzdělávání. Respondenty výzkumu byli žáci 1., 3. a 5. ročníků ZŠ (N = 387). Cílem bylo zachytit a analyzovat jejich schopnost identifikovat rizika a určit jejich podstatu ve čtyřech vybraných prostředích (hřiště, park, město a domácnost), jimiž prolínají tři shluky (nebezpečné předměty a zvířata; osoby potenciálně ohrožující děti; lidé v nebezpečí) o nízké nebo střední vzájemné korelaci (r < 0,5). Jako výzkumný evaluační nástroj byl využit soubor pracovních listů o 49 položkách, který vznikl v rámci projektu LAGRIS. Získaná data byla analyzována pomocí deskriptivních statistických metod a korelační analýzy. Žáci všech věkových kategorií věnovali nejmenší pozornost lidem ohrožujícím děti. V rámci dalších položek se věkové skupiny lišily. Zatímco žáci 1. ročníků spatřovali riziko primárně ve zřejmých nebezpečích (pes na hřišti, injekční stříkačky), žáci 5. ročníků považovali za nebezpečné osoby chovající se v rozporu se zvyklostmi (opilý muž konzumující alkohol) nebo méně explicitní situace (chemikálie v dosahu dítěte v domácnosti). Nejmladší žáci téměř zcela ignorovali prostorová rizika (otevřené okno dokořán), čemuž žáci 5. ročníků věnovali až čtyřnásobně větší pozornost.
zdravotní gramotnost; zdravotní a bezpečnostní rizika; primární vzdělávání; žáci 1. stupně základní školy
Benjamin, D. J., Berger, J. O., Johannesson, M., … Johnson, V. E. (2018). Redefine statistical significance. Nature Human Behavior, 2(1), 6–10. https://doi.org/10.1038/s41562-017-0189-z
Bruselius-Jensen, M., Bonde, A. H., & Christensen, J. H. (2017). Promoting health literacy in the classroom. Health Education Journal, 76(2), 156–168. https://doi.org/10.1177/0017896916653429
Çakiroğlu, Ü., & Gökoğlu, S. (2019). Development of fire safety behavioral skills via virtual reality. Computers & Education, 133, 56–68. https://doi.org/10.1016/j.compedu.2019.01.014
Cloutier, M.-S. (2010). Different school environments, different parental attitudes: Knowledge, beliefs and risk perception regarding child pedestrian road safety in an urban setting. Children, Youth and Environments, 20(1), 257–275. https://doi.org/10.7721/chilyoutenvi.20.1.0257.
Coppens, N. (1986, June). Cognitive characteristics as predictors of children’s understanding of safety and prevention. Journal of Pediatric Psychology, 11(2), 189–202. https://doi.org/10.1093/jpepsy/11.2.189
ČŠI (2016). Tematická zpráva – Kontrola bezpečnosti a ochrany zdraví ve školách a školských zařízeních ve školním roce 2014/2015. ČŠIG-1126/16-G2. Česká školní inspekce.
ČŠI (2023). Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy ve školním roce 2021/2022 – výroční zpráva ČŠI. Česká školní inspekce.
European Union. (2021). Council resolution on a strategic framework for European cooperation in education and training towards the European Education Area and beyond (2021-2030) 2021/C 66/01, 1-21 66 (2021). https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex%3A32021G0226%2801%29
Gray, J. (2022). Protecting children: Building effective systems. In S. Deb (Ed.), Child safety, welfare and well-being: Issues and challenges (s. 551–564). Springer Singapore. https://doi.org/10.1007/978-981-16-9820-0_30
Hejlová, H., Opravilová, E., Uhlířová, J., & Bravená, N. (2016). Nahlížení do světa dětí. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.
Helus, Z. (2009). Dítě v osobnostním pojetí: Obrat k dítěti jako výzva a úkol pro učitele i rodiče. Portál.
Hendl, J. (2012). Kvalitativní výzkum: Základní teorie, metody a aplikace. Portál.
Chiang, F. K., Chang, C. H., Hu, D., Zhang, G., & Liu, Y. (2019). Design and development of a safety educational adventure game. International Journal of Emerging Technologies in Learning, 14(3), 201–219. https://doi.org/10.3991/ijet.v14i03.9268
Janík, T., Maňák, J., Knecht, P., & Němec, J. (2010). Proměny kurikula současné české školy: vize a realita. Orbis Scholae, 4(3), 9–35. https://doi.org/10.14712/23363177.2018.109
Jourdan, D. (2011). Health education in schools: The challenge of teacher training. National Institute for Prevention and Health Education.
Kullmann, K. (2022). Educational and training institutions. In R. Heimann & J. Fritzsche (Eds.), Violence prevention in education, school, and club (s. 155–170). Springer Fachmedien Wiesbaden. https://doi.org/10.1007/978-3-658-38551-4_9
Lobachova I. (2017). The practical value of using Wimmelbuch in teaching english to primary schoolchildren. Science and Education, 2017(5), 147–150. https://doi.org/10.24195/2414-4665-2017-5-25
Lee, S. J. (2022). Meta-analysis on the effects of safety education program school age children. Korean Association For Learner-Centered Curriculum And Instruction, 22(21), 197–208. https://doi.org/10.22251/jlcci.2022.22.21.197
Loudová Stralczynská, B., Chroustová, K., Skřehot, P., Chytrý, V., Bílek, M., & Marádová, E. (2022). Childhood injuries and their sustainable prevention from the perspective of parents and grandparents. Sustainability, 14(17), 10592. https://www.mdpi.com/2071-1050/14/17/10592
Loudová Stralczynská, B., Chroustová, K., Skřehot, P., Marádová, E., & Chytrý, V. (2023). Low Age Great Risks – současné trendy a přístupy rodičů a učitelů k vzdělávání dětí a žáků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví: Souhrnná výzkumná zpráva. Praha.
Mareš, J. (2012). Posttraumatický rozvoj člověka. Grada Publishing a.s.
McShane, B. B., Gal, D., Gelman, A., Robert, C., & Tackett, J. L. (2019). Abandon statistical significance. The American Statistician, 73(sup1), 235–245. https://doi.org/10.1080/00031305.2018.1527253
Miková, Š. (2018). Nejsou stejné: Jak díky Teorii typů porozumět dětem i sami sobě. Mea gnosis.
MŠMT. (2020). Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Murakoshi, S. (2006). Characteristics of hazard and risk perception by primary school pupils during outdoor activities. Taiikugaku Kenkyu (Japan Journal Of Physical Education, Health And Sport Sciences, 51(3), 275–285. https://doi.org/10.5432/jjpehss.51.275
Mužíková, L. (2008). Východiska k implementaci výchovy ke zdraví do školních vzdělávacích programů pro základní školy (Disertační práce). Dostupné z https://theses.cz/id/6khxko/18902646
MZČR. (2019). Závěrečné zhodnocení plnění úkolů vyplývajících z Národního akčního plánu prevence dětských úrazů na léta 2007–2017. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. https://www.mzcr.cz/zaverecne-zhodnoceni-plneni-ukolu-vyplyvajicich-z-narodniho-akcniho-planu-prevence-detskych-urazu-na-leta-2007-2017/
MZČR. (2020). „ZDRAVÍ 2030“ analytická studie. https://zdravi2030.mzcr.cz/zdravi-2030-analyticka-studie-stav-obyvatelsva.pdf
Nursyuhada Binti Mohamad, Y., Vivien, H., Ezza Sabrina Binti, A., & Khairuddin Bin, O. (2019). The educator’s perspective: Knowledge, attitude and practices on occupational safety and health at school among primary and secondary school teachers. Malaysian Journal of Public Health Medicine, 19(1), 184–190. https://doi.org/10.37268/mjphm/vol.19/no.1/art.52
Nutbeam, D. (2008). The evolving concept of health literacy. Social science & medicine, 67(12), 2072–2078. https://doi.org/10.1016/j.socscimed.2008.09.050
Okan, O., Paakkari, L., & Dadaczynski, K. (2020). Health literacy in schools: State of the art. https://www.schoolsforhealth.org/sites/default/files/editor/fact-sheets/factsheet-2020-english.pdf
Paakkari, L., & Paakkari, O. (2012). Health literacy as a learning outcome in schools. Health Education, 112(2), 133–152.
Paakkari, L., Okan, O., Aagaard-Hansen, J., Barnekow, V., Weber, M. W., & Sørensen, K. (2020). WHO working group on health literacy in schools. European Journal of Public Health, 30(Supplement_5). https://doi.org/10.1093/eurpub/ckaa165.152.
Peralta, L., Cinelli, R., Marvell, C., & Nash, R. (2022). A teacher professional development programme to enhance students’ critical health literacy through school-based health and physical education programmes. Health Promotion International, 37(6), 1–12.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV). (2023). MŠMT.
Raosoft Incorporated. (2004). Sample size calculator. http://www.raosoft.com/samplesize.html.
Serafin, C., & Depesova, J. (2022). The personal development of teachers and pupils within the context of health and safety in education. In T. Ahram, W. Karwowski, P. Di Bucchianico, R. Taiar, L. Casarotto, & P. Costa (Eds.), Intelligent human systems integration (IHSI 2022): Integrating people and intelligent systems. AHFE International. http://doi.org/10.54941/ahfe1001016
Scheuer, C., & Heck, S. (2022). Physically active and healthy school: Role of primary physical education teacher. In M. A. Peters (Ed.), Encyclopedia of teacher education (s. 1302–1307). Springer Nature Singapore. https://doi.org/10.1007/978-981-16-8679-5_423
Stará, J., & Krčmářová, T. (2014). Užívání nových učebnicových materiálů učiteli 1. stupně ZŠ. Pedagogická orientace, 24(1), 77–110. https://doi.org/10.5817/PedOr2014-1-77
Tam, N. T., Huy, N. T., Thoa, leT. B., Long, N. P., Trang, N. T., Hirayama, K., & Karbwang, J. (2015). Participants’ understanding of informed consent in clinical trials over three decades: systematic review and meta-analysis. Bulletin of the World Health Organization, 93(3), 186–198H. https://doi.org/10.2471/BLT.14.141390
Tureková, I., & Depešová, J. (2019). Significance of teacher education in the field of occupational health and safety. In EDULEARN19 Proceedings: 11th International Conference on Education and New Learning Technologies (pp. 8576–8584). IATED. https://doi.org/10.21125/edulearn.2019.2130
United Nations. (2016). Transforming Our World: The 2030 agenda for sustainable development. https://sdgs.un.org/sites/default/files/publications/21252030%20Agenda%20for%20Sustainable%20Development%20web.pdf.
Vágnerová, M., & Lisá, L. (2021). Vývojová psychologie: dětství a dospívání. Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum.
WHO. (2022). The global health observatory: Distribution of causes of death among children aged < 5 years (%). https://www.who.int/data/gho/data/indicators/indicator-details/GHO/distribution-of-causes-of-death-among-children-aged-5-years-(-)
WHO. (2024). Health Promotion: Track 2: Health literacy and health behaviour. https://www.who.int/teams/health-promotion/enhanced-wellbeing/seventh-global-conference/health-literacy
Zvadová, Z., Janoušek, S., & Roth, Z. (2012) Úrazovost u dětí školního věku – současné směry prevence. Prevence úrazů, otrav a násilí, 8(1), 7–17. http://casopis-zsfju.zsf.jcu.cz/prevence-urazu-otrav-a-nasili/administrace/clankyfile/20120723112748680870.pdf
Dieses Werk steht unter der Lizenz Creative Commons Namensnennung - Nicht-kommerziell - Keine Bearbeitungen 4.0 International.
Copyright (c) 2025 Barbora Loudová Stralczynská, Kateřina Chroustová, Tereza Krčmářová, Vlastimil Chytrý, Martin Bílek