Pedagogická orientace

Nejistota jako fenomén filosofie edukace: pedagogika v nejistotě nebo pedagogika nejistoty?

Michal Černý — 2026-02-03

Diskuse analyzuje fenomén nejistoty, jako ústřední pojem filosofie edukace, mající zásadní dopad na školní prostředí – a to jak v rovině nejistoty obsahové a didaktické, tak také v rovině potřeby jistoty. Popisuje potřeby aktérů vzdělávání přebývat v poli jistoty a současně přístupy, které k tomuto pojetí směřují, a to včetně nezamýšlených dopadů do praktického uspořádání výuky a témata v pedagogické literatuře. Nezamýšlené nebo nevědomé dopady potřeby jistoty studie popisuje jako silnou formu současného pedagogického i školského pole. Ukazuje se, že pokud má být pedagogika aktivitou vedoucí k utváření dynamické identity studujících a směřující k jejich schopnosti bytí ve světě, je nebytné nejistotu do filosofie edukace integrovat a promýšlet ji v kontextu vzdělávacích obsahů, přístupů, metod i forem edukace. Kritická reflexe a integrace nejistoty jako pozitivní kvality do filosofie edukace umožňuje formovat vzdělávací přístup překonávající krizi modernity spojené s tradičnějšími formami edukačních konceptů.

Pedagogické mosty prof. dr hab. Bogusława Śliwerského, dr h.c.mult. Význam jeho osobnosti pro rozvoj česko-polské vzájemnosti v oblasti pedagogických věd

Alena Vališová — 2026-02-03

Fórum konference oborové didaktiky: retrospektivně. O významu a roli jazyka ve vzdělávání (oborovědidaktická konference – jaro 2025 – PdF MU)

Tomáš Janík — 2026-02-03

Vzdělávání v mateřštině v kontextu digitální globalizace a polykrize: proč na něm záleží?

Stanislav Štěpáník — 2026-02-03

Rola písaného jazyka vo vzdelávaní: krátke zamyslenie nad novými (kurikulárnymi) výzvami

Martin Klimovič — 2026-02-03

Výuka cizího (anglického) jazyka v 21.století – mnohovrstevnatý, plurilingvní a dynamický kontext

Eva Skopečková — 2026-02-03

Několik poznámek o potenciálu jazyka

Jasňa Pacovská — 2026-02-03

Bilingvní a multilingvní disciplinární gramotnosti

Jana Zerzová — 2026-02-03

Co dnes opravdu říká kurikulum

Kateřina Hálová — 2026-02-03

Didaktika češtiny perspektivou nenásilné komunikace

Adam Veřmiřovský — 2026-02-03

Specifika, přednosti a rizika kooperativního učení při výuce cizího jazyka

Zuzana Vykoukalová — 2026-02-03

Odborná terminologie ve výuce biologie: hovoříme stejnou řečí?

Martin Jáč — 2026-02-03

Jazyk jako nástroj porozumění: Revize vyjadřování ve fyzice s využitím AI

Tomáš Miléř — 2026-02-03

Kultura jazyka mezi minulostí, přítomností a budoucností

Milan Hes — 2026-02-03

Příspěvek se z didaktické perspektivy zaměřuje na jazyk historie, na komunikaci, jež propojuje minulé se současným a budoucím. Jazyk ve školním dějepisu sehrává ústřední roli. Je rozhodujícím nástrojem k analýze i rozvoji historického vědomí žáků. Minulost prostřednictvím jazykové komunikace ožívá, školní dějepis má (znovu, opět či stále…) význam pro současnost.

Podoby jazyka v učebnicích pro první stupeň ZŠ: vizuální a textové reprezentace učiva o vlasti

Jana Vašíková — 2026-02-03

Vnímání souvislostí a významů frazeologických spojení u studentů oboru učitelství pro 1. stupeň

Věra Vykoukalová — 2026-02-03

Kultivace jazyka a jeho reflexe u studujících v programu Učitelství pro 1. stupeň základní školy

Klára Březinová — 2026-02-03

Zpráva o výstavě věnované školství v baťovském Zlíně

Marcela Janíková — 2026-02-03

O přeprofilování PedOr: reflexe v akci

Tomáš Janík — 2026-02-03

Každodenní život učitelů pod drobnohledem

Vratislav Karpíšek — 2026-02-03

Synchronizace: Rozvoj kognitivních schopností v programu Začít spolu

Radim Šíp — 2026-02-03

Dva výzkumy úspěšnosti programu Začít spolu (v prostředí mateřských škol a na prvním stupni základních škol) nezávisle na sobě dokazují, že existuje vztah mezi rozvojem socio-emočních dovedností a kognitivních schopností. Na základě analýzy teoretických a výzkumných textů (Piaget, Vygotskij, Bronfenbrenner, Damasio, Barrettová a další) vysvětlujeme, proč má rozvoj socio-emoční oblasti důležitý vliv na rozvoj oblasti kognitivní. Tato analýza nám zároveň umožnila artikulovat devět pravidel, která rozvoj kognitivních schopností zefektivňují. Následná aplikace těchto pravidel na předvýzkum v prostředí mateřských škol ukazuje, proč se programu Začít spolu (nejen) v prostředí mateřských škol daří rozvíjet kognitivní schopnosti lépe než ve vzdělávacích programech běžných „tradičních“ zařízení, s nimiž byl srovnáván. Rozhodujícím faktorem je schopnost synchronizovat aplikaci zmíněných pravidel. Na příkladech ukazujeme, že synchronizace je systémově zakódována již v organizační struktuře a ve vzdělávacích procesech programu.

Spravedlnost pohledem vyučujících: Je třeba měřit všem stejným metrem, a nebo počítat některým pomaleji?

Anna Páchová — 2026-02-03

V posledních dekádách přineslo společné vzdělávání výrazné proměny školy a zvýšilo nároky na individualizaci výuky, což mění pojetí spravedlnosti a přináší učitelům nová dilemata. Cílem této studie bylo analyzovat, jak učitelé chápou spravedlnost při hodnocení a podpoře žáků v heterogenních třídách. V rámci širšího výzkumného záměru, zkoumajícího školní neúspěšnost, byly provedeny rozhovory s 12 vyučujícími. Tematická analýza ukázala, že učitelé spravedlnost chápou různě – zatímco někteří zdůrazňují rovnost příležitostí, jiní akcentují férovost ve smyslu zohlednění individuálních potřeb. Nemalá část z nich se pak dostává do dilematu tím, že se snaží dostát nemožnému – naplnit více protichůdných principů spravedlnosti současně. Zjištění poukazují na potřebu větší podpory učitelů při vyvažování těchto principů, aby bylo možné spravedlivě reagovat na rostoucí heterogenitu tříd.