Pedagogická orientace

Pojetí primárního vzdělávání v kontextu revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání

Hana Havlínová — 2025-02-23

Cílem předkládaného textu je představit koncepční východisko osobnostně rozvojového pojetí primárního vzdělávání v kontextu probíhající revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Posláním primárního vzdělávání je od počátku školní docházky poskytnout každému žákovi možnost zažít úspěch v učení, podmínky pro pozitivní přijetí sebe samotného a příležitosti pro partnerskou spolupráci. Od 90. let minulého století probíhá kontinuální proměna pojetí a cílů primárního vzdělávání, která je reflektována především v odborné literatuře, a tak požadavek na kompetenční pojetí nově navrhovaného kurikulárního dokumentu zvýrazňuje potřebu přijetí osobnostně rozvojového pojetí jako východiska nejen pro jeho tvorbu, ale především pro následnou implementaci do každodenní praxe škol. Text představuje navrhované změny v kontextu strategických dokumentů, reflektuje postavení primárního vzdělávání ve vzdělávacím systému a uvádí přínosy a rizika v rámci proměny kurikulárního dokumentu a jeho implementace.

Vzdělávání učitelů primárních škol v historicko-srovnávací a systematické perspektivě

Vladimíra Spilková — 2025-02-23

Přehledová studie analyzuje klíčové trendy ve vývoji vzdělávání této kategorie učitelů u nás od konce 19. století do současnosti na pozadí vývojových trendů v západoevropských zemích. V centru pozornosti jsou proměny po roce 1989 v kontextu měnících se společenských podmínek a transformace školství s cílem identifikovat pozitivní stránky dosavadního vývoje i kritická místa a otevřené otázky v koncepci a realizaci studia učitelství. Je reflektována role primární pedagogiky, v českém kontextu nově konstituovaného oboru, v tvorbě koncepce a inovacích studijních programů učitelství pro primární školu. Retrospektivní pohled je východiskem k úvahám o perspektivách dalšího vývoje.

Reflektivní deníky v profesní přípravě studentek učitelství prvního stupně základních škol

Tereza Kolumber — 2025-02-23

Empirická studie se zaměřuje na reflexi jako klíčovou komponentu profesního rozvoje studentů učitelství. Cílem studie je popsat, vysvětlit a interpretovat, jakým způsobem studentky učitelství reflektují souvislou pedagogickou praxi v reflektivních denících, konkrétně se jedná o spolupráci s fakultní učitelkou, realizaci výuky s důrazem na udržování kázně a o reflexi vztahů studentek s žáky. Pro naplnění zvoleného cíle byla provedena obsahová analýza 32 reflektivních deníků studentek učitelství pro 1. stupeň základní školy. Nejprve jsou představena teoretická východiska definice a modelů reflexe, dále je pojednáno o reflexi v kontextu profesní přípravy studentů učitelství. Následuje představení výsledků empirické studie. Ukázalo se, že se studentky učitelství během souvislé praxe setkávají s řadou výzev zahrnujících oblasti řízení výuky, udržování kázně a rozvoje vztahů se žáky. Klíčovou osobou je pro ně ale fakultní učitelka, kterou uznávají jako autoritu a v případě potřeby se na ni neváhají obrátit pro získání nezbytné podpory a pomoci.

Počátky utváření profesní filozofie začínajících studentů Učitelství pro 1. stupeň základní školy

Petr Najvar — 2025-02-23

Studie nabízí vhled do vynořující se profesní filozofie začínajících studentů v programu Učitelství pro 1. stupeň základní školy realizovaného na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. V rámci širšího výzkumného projektu zaměřeného na charakteristiky populace začínajících studentů tohoto studijního programu byl analyzován soubor krátkých esejí úplného vzorku studentek a studentů prvního ročníku v akademickém roce 2018/19. Eseje byly zpracovávány v návaznosti na vstupní pedagogickou praxi a odpovídají na obecné otázky Jací jsou dnešní žáci nebo Jací jsou dnešní učitelé. Kombinací postupů tematické analýzy a otevřeného kódování byly identifikovány popisné a reflektivní výroky, které jsou prezentovány prostřednictvím obecnějších tematických celků jako aktéři vzdělávání, dnešní výuka, obraz profese, profesní příprava učitelů, aktualizace profesní filozofie či inkluze.

Pohybová aktivita studentů oboru učitelství pro 1. stupeň ZŠ

Antonín Zderčík — 2025-02-23

Pohybová aktivita je účinný prostředek k zachování fyzického, psychického i sociálního zdraví, které je pro učitele a učitelky pro výkon jejich povolání zásadní. Informace o objemu a intenzitě pohybových aktivit se dají shromažďovat pomocí různých metod. Cílem této studie bylo zjistit pomocí dotazníkového šetření množství pohybové aktivity budoucích učitelek 1. stupně základní školy. Výzkumný soubor tvořily studentky programu učitelství pro 1. stupeň ZŠ na vysokých školách v ČR v akademickém roce 2023/2024. Data byla shromažďována pomocí mezinárodního standardizovaného dotazníku k pohybové aktivitě (IPAQ), sledujícího pohybovou aktivitu během posledních 7 dnů. Výsledky ukázaly, že průměrná pohybová aktivita studentek je 7185,53 MET-minut za týden, přičemž největší podíl pohybové aktivity je vyvíjen v oblasti práce (resp. brigád) a studia (3000,15 MET-min/týden).

Strategie učení cizího jazyka u studentů učitelství pro první stupeň ZŠ

Beata Horníčková — 2025-02-23

Tato studie výzkumného charakteru se zaměřuje na využívané strategie učení cizího jazyka u studentů učitelství pro první stupeň základní školy. Cílem výzkumu je zjistit, jaké strategie učení angličtiny jako cizího jazyka (EFL) jsou užívány studenty učitelství pro první stupeň základní školy v prvním a pátém ročníku studia, jaká je jejich frekvence a zda existují rozdíly mezi použitými strategiemi v závislosti na ročníku studia, ovládaném počtu jazyků a jejich motivaci. Respondenty výzkumu je 97 vysokoškolských studentů prvního a pátého ročníku studijního oboru Učitelství pro 1. stupeň základní školy. Výzkumným nástrojem je dotazník Strategy Inventory of Language Learning (SILL). Data jsou podrobena deskriptivní statistice a korelační analýze pomocí programu STATISTICA a JASP. Výsledky výzkumu poukazují na signifikantní rozdíly v používání metakognitivních strategií u prvního a pátého ročníku. Závěr výzkumu se soustřeďuje na předpokládanou závislost mezi používanými učebními strategiemi u studentů učitelství a způsobem výuky cizího jazyka v rámci jejich budoucího pedagogického působení.

Gramotnost žáků v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti: Jak se rozvíjí schopnost žáků 1. stupně základní školy identifikovat a vysvětlit rizika?

Barbora Loudová Stralczynská — 2025-02-23

Článek se zaměřuje na gramotnost žáků v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti jakožto integrální součásti vzdělávacích cílů v primárním vzdělávání. Respondenty výzkumu byli žáci 1., 3. a 5. ročníků ZŠ (N = 387). Cílem bylo zachytit a analyzovat jejich schopnost identifikovat rizika a určit jejich podstatu ve čtyřech vybraných prostředích (hřiště, park, město a domácnost), jimiž prolínají tři shluky (nebezpečné předměty a zvířata; osoby potenciálně ohrožující děti; lidé v nebezpečí) o nízké nebo střední vzájemné korelaci (r < 0,5). Jako výzkumný evaluační nástroj byl využit soubor pracovních listů o 49 položkách, který vznikl v rámci projektu LAGRIS. Získaná data byla analyzována pomocí deskriptivních statistických metod a korelační analýzy. Žáci všech věkových kategorií věnovali nejmenší pozornost lidem ohrožujícím děti. V rámci dalších položek se věkové skupiny lišily. Zatímco žáci 1. ročníků spatřovali riziko primárně ve zřejmých nebezpečích (pes na hřišti, injekční stříkačky), žáci 5. ročníků považovali za nebezpečné osoby chovající se v rozporu se zvyklostmi (opilý muž konzumující alkohol) nebo méně explicitní situace (chemikálie v dosahu dítěte v domácnosti). Nejmladší žáci téměř zcela ignorovali prostorová rizika (otevřené okno dokořán), čemuž žáci 5. ročníků věnovali až čtyřnásobně větší pozornost.

Technická tvořivost na 1. stupni základní školy jako nadstandard

Pavlína Částková — 2025-02-23

Článek řeší technickou tvořivost jako téma pozitivně přispívající ke komplexnímu rozvoji žáka mladšího školního věku. Tvořivost v technické výchově je specifickou oblastí spjatou s životu blízkými situacemi. To umožňuje žákům přímo ve výuce srozumitelně okamžitě aplikovat osvojené teoretické znalosti do vlastních tvořivých činností. Technická tvořivost žáků a její rozvoj je v odborném článku řešena z pohledu učitelů 1. stupně základních škol. Na základě analýzy teoretických pedagogicko-psychologických studií a nově představeného kompetenčního rámce absolventa učitelství prezentujeme kontextuálně pojaté vzdělávací podmínky a příležitosti pro budoucí učitele. Dáváme do souvislostí výsledky strukturovaně pojatého výzkumu reflektujícího jak téma technické tvořivosti žáka a jejího rozvoje na 1. stupni základní školy z hlediska osobnosti žáka a jeho preferencí, tak učitelského pojetí výuky předmětů tvořivě technického charakteru, volby a tvorby učebních úloh, ale i procesu poskytování zpětné vazby a specifikům hodnocení tvůrčí činnosti žáků. Získané výsledky umožnily identifikovat jak kladná, tak negativní hodnocení a názory učitelů. Také se ukázalo, že v pedagogické praxi není dostatečně využit potenciál technické výchovy ani technické tvořivosti žáků. Příležitost ke kvalitativnímu posunu spatřujeme především v cílené podpoře budoucích učitelů v rámci jejich pregraduální přípravy a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Distanční vzdělávání v náhradní rodině během pandemie COVID-19: Zkušenosti, výzvy a spolupráce s učiteli z perspektivy poručníků

Barbora Plisková — 2025-02-23

Tato studie se zaměřuje na výzvy vzdělávání dětí v náhradní rodinné péči během pandemie COVID-19 s cílem hlubšího porozumění spolupráci mezi náhradní rodinou a školou v tomto období z perspektivy náhradních rodičů, poručníků dvou chlapců na 1. stupni základní školy. První část vysvětluje specifické faktory prostředí a pozadí náhradních rodin, které mohou přispívat ke vzdělávacím nevýhodám a komplikacím. Rovněž upozorňuje na významnou pozici školy jako podpůrné instituce pro tento typ rodin. Druhá část se zabývá metodologií výzkumu. Byl zvolen kvalitativní výzkumný design metodou případové studie. Data byla získána z nestrukturovaného interview s manželským párem konaného v roce 2020. Některé kontextové informace však byly doplněny z dalších zdrojů, tj. dalších rozhovorů, pozorování a z poznámek výzkumníka, který sleduje životní cestu této náhradní rodiny a jejích členů od roku 2018. Výsledky výzkumu třetí části studie ukazují, že vzdělávání doma vyvolalo nárůst dalších problémů v rodině v souvislosti s požadavky školy na technologické, materiální a personální zabezpečení k realizaci online výuky. Náhradní rodiče však vnímají tyto požadavky jako nepřiměřené a dokonce nelegální. Situaci pak komplikují další faktory, kdy je rodina zatížena perspektivou učitelek, které vnímají rodinu jako problémovou a péči rodičů jako příliš ochranářskou v důsledku drogové závislosti v rodině, jejích dopadů a kázeňských problémů chlapců, což se pak dále odráží v interakci školy s rodinou během pandemie COVID-19.

Aktuální výzvy primárního vzdělávání

Marcela Janíková — 2025-02-23