Pedagogická orientace

Generické maskulinum v jazyce pedagogického výzkumu: Dinosaurus nebo kulturní poklad?

2024-03-27T15:37:00+01:00

Variabilita témat ve variovém čísle

2024-03-27T15:21:09+01:00

Inovativní pojetí identifikace a rozvoje dětí s nadáním pro matematiku na samém počátku školního vzdělávání. Zpráva o řešení projektu

2024-03-27T15:44:36+01:00

Kostrub, D. (2022). Učiteľ – výskumník. Profesia založená na výskume. Dizajn výskumu a premeny výučby.

2024-03-27T15:40:35+01:00

Janik, T., Dalehefte, I. M., & Zehetmeier, S. (Eds.). Supporting Teachers: Improving Instruction.

2024-03-27T15:42:48+01:00

Hyperspace pro formativní hodnocení a badatelsky orientovanou výuku: Koncepce – vývoj – aplikace

2024-03-27T15:24:12+01:00

Badatelsky orientovaná výuka a formativní hodnocení jsou představiteli moderních metod a postupů ve výuce. Aby mohly být smysluplně a efektivně používány, je nutné vytvořit příležitosti k tomu, aby se s nimi učitelé seznamovali, promýšleli je a propojovali je s cíli a obsahy výuky. Tento text si klade za cíl představit online multimediální vzdělávací prostředí Hyperspace, které formou videozáznamů, textových a obrázkových popisů výuky představuje badatelsky orientovanou výuku a formativní hodnocení, a vede uživatele k jejich reflexi. Cílovou skupinou pro toto prostředí jsou (budoucí) učitelé i vzdělavatelé učitelů. Text nejprve představuje teoretická východiska, na kterých je prostředí postaveno, poté jeho design a vývoj. Detailně jsou popsány jednotlivé komponenty i možnosti práce s Hyperspace pro různé cílové skupiny. Na závěr jsou diskutovány výzvy pro budoucí rozvoj Hyperspace. Text je určen především vzdělavatelům učitelů, kteří chtějí využívat multimediální prostředí pro podporu (budoucích) učitelů.

Spirituální gramotnost na prvním stupni základní školy

2024-03-27T15:30:19+01:00

Studie vnáší do pedagogické rozpravy opomíjené téma kultivace spirituální dimenze lidství, a to již na prvním stupni základní školy. Teoretický rozvrh akceptuje odbornou literaturou zdůvodněné vymezení spirituální gramotnosti v dimenzích vztahu k sobě, k druhým, k přírodě a transcendenci. S ohledem na celostní rozvoj dětí a jejich budoucí seberealizaci se cílem příspěvku stává poukaz na způsoby, jimiž lze rozvíjet spirituální gramotnost v sekulárním prostředí veřejného školství. Na systematický přehled anglicky psaných textů vybraných dle zvolených kritérií z databází Web of Science a Scopus (n = 21) navazuje obsahová analýza specificky zaměřeného vzorku z nich (n = 6) metodou otevřeného kódování, a to s ohledem na techniky a pomůcky uplatňované při rozvoji nenáboženské spirituální gramotnosti u žáků na prvním stupni základních škol. Výsledky představují bohaté významové pole sedmi hlavních kategorií (čerpaných ze 103 kódů), a to zavedení do škol, svobodné prostředí, rituály, pomůcky, obléknout všímavost těla, žáci, plody spirituální gramotnosti. Dosud upozaděné téma by si zasloužilo širší odbornou diskusi, zda by koncept spirituální gramotnosti neměl být více reflektován a jeho obsah zařazován do edukativního působení českých škol.

Filozofie edukace jako reflexe společnosti: analýza krize modernity v románech Murakamiho a Houellebecqa

2024-03-27T15:34:46+01:00

Studie s využitím filozofické interpretace literárních textů dle Petříčka analyzuje románové texty dvou autorů – Murakamiho a Houellebecqa – s ohledem na identifikaci prvků krize modernity. Studie pojmenovává jednotlivá témata, která je třeba novým způsobem v procesu edukace pojmout s ohledem na Latourovu tezi, že společnost, v níž žijeme, je moderní nikoli autenticky, ale pouze vnějškově. Jednotlivé aspekty krize modernity jsou analyzovány v rámci filozofie edukace. Tímto způsobem je analyzováno devět dílčích témat – magie, jídlo, pobyt, přiměřenost, tělesnost, krize jistoty, krize technizované společnosti, krize štěstí a krize spirituality. Studie ukazuje, že pokud má vzdělávání sloužit jako hermeneutická výbava pro život ve světě, je třeba některé jeho přístupy nebo koncepty znovu promyslet či nově reflektovat.