Pedagogická orientace

Rozmanitost a kreativita

2024-12-16T18:59:09+01:00

Systémy vnitřního zajišťování kvality v režimu institucionální akreditace na vybraných vysokých školách

2024-12-16T19:02:26+01:00

Na čtyřech českých veřejných vysokých školách, které získaly v letech 2018–2019 v různém rozsahu institucionální akreditaci, bylo sledováno, jak hodnotí a zajišťují kvalitu uskutečňovaných studijních programů. Byly prostudovány dokumenty týkající se uvedené problematiky, které dané vysoké školy zveřejnily na svých webových stránkách, a bylo provedeno dotazníkové šetření mezi členy rad pro vnitřní hodnocení těchto škol. Na základě těchto informací byly identifikovány prostupy při hodnocení kvality studijních programů a při udělování oprávnění k jejich uskutečňování, různá organizační opatření sloužící k zajišťování kvality těchto programů, zapojení externistů do těchto procesů a organizace studentských hodnocení a využívání jejich výsledků. Bylo zjištěno, že všechny sledované vysoké školy postupují při zajišťování kvality své vzdělávací činnosti velmi zodpovědně, v souladu se svou strategií a posláním, a že svůj systém vnitřního zajišťování kvality přizpůsobují specifickým podmínkám svého vzdělávacího systému.

Stimulácia reči na základe aktuálnych výskumov a princípov Montessori pedagogiky

2024-12-16T19:06:55+01:00

Súčasné poznatky o detskej reči sa len pomaly dostávajú k učiteľom mateřských škôl a do výchovno-vzdelávacej praxe. Pedagogická prax vyžaduje, aby sa hľadali možnosti a stratégie aplikácie týchto poznatkov do vzdelávania. Cieľom predkladanej štúdie je predstaviť (1) dizajn pedagogického výskumu stimulácie reči na základe súčasných výskumov o detskej reči s využitím princípov Montessori pedagogiky a (2) výsledky prvej fázy daného pedagogického výskumu. Štruktúra: V prvej časti štúdie opisujeme výskumy v oblasti Montessori pedagogiky súvisiace s detskou rečou a súčasné poznatky o reči slovensky hovoriacich detí, ktoré neboli doteraz súčasťou Montessori pedagogiky, ani didaktiky slovenského jazyka v predprimárnom vzdelávaní. Ďalej opisujeme dizajn pedagogického výskumu, ktorý je súčasťou dizertačnej práce Rozvoj reči v predškolskom veku v kontexte Montessori pedagogiky a súčasného výskumu rečového vývinu na Slovensku1 . V druhej časti sa venujeme prvej fáze výskumu, ktorá predchádza pedagogickej intervencii. Predmetom nášho pozorovania je úroveň reči detí predškolského veku s nenarušeným rečovým vývinom. Zamerali sme sa na vybrané jazykovo-komunikačné javy, ktoré sa budeme snažiť v ďalších etapách pedagogického výskumu stimulovať princípmi Montessori pedagogiky. V centre našej pozornosti sú slovná zásoba (kategorizácia pojmov) a pravidlá jazyka (flexia a slovotvorba). Pozorovanie sme realizovali s ôsmimi deťmi vo veku 3,10–6,00 rokov na základe dostupného výberu. Metódy: Každé dieťa absolvovalo diagnostikovanie reči prostredníctvom verbálno-vizuálnych a verbálno-manipulačných metód. Závery: Na základe analýzy získaných dát a ich interpretácie sa ukazuje úroveň reči a spôsob osvojovania si vybraných jazykovo-komunikačných javov vzhľadom na vek, z čoho budeme vychádzať pri návrhu didaktického materiálu a aktivít stimulácie vybraných javov.

Tvorba učebních úloh založených na kreativních postupech s akcentem na interdisciplinární potenciál výtvarné edukace na 1. stupni základní školy

2024-12-16T19:10:45+01:00

Předkládaná stať reaguje na aktuální pojetí výtvarné výchovy v prostředí základní školy a na základě teoretické opory stanovuje kritéria pro tvorbu učebních úloh, které směřují k rozvíjení kulturní kompetence, studentkami oboru Učitelství prvního stupně základní školy. Cílem této výzkumné studie je objasnit proces tvorby učebních úloh založených na kreativních postupech studentkami Učitelství pro první stupeň ZŠ. Zaměřujeme se na přípravu a realizaci výuky založené na propojování vzdělávacích obsahů, konkrétně prostřednictvím jedné didaktické disciplíny (výtvarné výchovy) do neuměleckých předmětů. Ve výzkumu je uplatněn kvalitativní design. Studie je rozdělena na část teoretickou, kde je popsán normativní metodický rámec práce, a část empirickou. Výzkumná data měla podobu příprav (n = 33) studentek na výuku výtvarné výchovy na 1. stupni ZŠ a byla shromážděna v rámci výuky Didaktiky výtvarné výchovy na vysoké škole. Následně byly vedeny nestrukturované rozhovory se studentkami oboru Učitelství pro 1. stupeň základní školy také v počtu 33. Z výsledků šetření vyplývá, že i přes neviditelnou náročnost přípravy a realizace expresivních úloh studentky vytvářely učební úlohy, které směřovaly ke skutečnému obsahu výtvarné výchovy. Klíčovou teoretickou oporou při zpracování tématu byla didaktická znalost obsahu. Následně také teoretické konstrukty (symetrická korelace, kognitivní integrace, expresivní experimentace) a jejich aplikace do praktické roviny. Po aplikaci kognitivní integrace, expresivní experimentace a za využití reflektivního dialogu se učební úlohy posouvají v pomyslném evaluačním poli směrem k inovaci. Poznatky z výzkumu jsou využitelné pro koncipování kurikula v didaktické přípravě budoucích učitelů.

Genderově inkluzivní vyjadřování jako prostředek jazykového zviditelňování genderových identit v pedagogickém výzkumu a praxi. Reakce na článek M. Janíka z lingvistického pohledu.

2024-12-16T19:16:30+01:00

Vzpomínka na prof. Stanislavu Kučerovou

2024-12-16T19:18:03+01:00