Pedagogická orientace

Nejistota jako fenomén filosofie edukace: pedagogika v nejistotě nebo pedagogika nejistoty?

2025-08-22T14:50:27+02:00

Diskuse analyzuje fenomén nejistoty, jako ústřední pojem filosofie edukace, mající zásadní dopad na školní prostředí – a to jak v rovině nejistoty obsahové a didaktické, tak také v rovině potřeby jistoty. Popisuje potřeby aktérů vzdělávání přebývat v poli jistoty a současně přístupy, které k tomuto pojetí směřují, a to včetně nezamýšlených dopadů do praktického uspořádání výuky a témata v pedagogické literatuře. Nezamýšlené nebo nevědomé dopady potřeby jistoty studie popisuje jako silnou formu současného pedagogického i školského pole. Ukazuje se, že pokud má být pedagogika aktivitou vedoucí k utváření dynamické identity studujících a směřující k jejich schopnosti bytí ve světě, je nebytné nejistotu do filosofie edukace integrovat a promýšlet ji v kontextu vzdělávacích obsahů, přístupů, metod i forem edukace. Kritická reflexe a integrace nejistoty jako pozitivní kvality do filosofie edukace umožňuje formovat vzdělávací přístup překonávající krizi modernity spojené s tradičnějšími formami edukačních konceptů.

Pedagogické mosty prof. dr hab. Bogusława Śliwerského, dr h.c.mult. Význam jeho osobnosti pro rozvoj česko-polské vzájemnosti v oblasti pedagogických věd

2026-01-06T15:14:44+01:00

Fórum konference oborové didaktiky: retrospektivně. O významu a roli jazyka ve vzdělávání (oborovědidaktická konference – jaro 2025 – PdF MU)

2026-01-15T20:30:33+01:00

Vzdělávání v mateřštině v kontextu digitální globalizace a polykrize: proč na něm záleží?

2025-12-03T11:23:19+01:00

Rola písaného jazyka vo vzdelávaní: krátke zamyslenie nad novými (kurikulárnymi) výzvami

2025-11-27T08:55:29+01:00

Výuka cizího (anglického) jazyka v 21.století – mnohovrstevnatý, plurilingvní a dynamický kontext

2025-12-03T11:35:01+01:00

Několik poznámek o potenciálu jazyka

2025-12-08T11:44:09+01:00

Bilingvní a multilingvní disciplinární gramotnosti

2025-12-04T08:49:06+01:00

Co dnes opravdu říká kurikulum

2025-12-03T11:40:50+01:00

Didaktika češtiny perspektivou nenásilné komunikace

2025-12-05T12:34:18+01:00

Specifika, přednosti a rizika kooperativního učení při výuce cizího jazyka

2025-12-10T14:24:34+01:00

Odborná terminologie ve výuce biologie: hovoříme stejnou řečí?

2025-11-30T17:39:23+01:00

Jazyk jako nástroj porozumění: Revize vyjadřování ve fyzice s využitím AI

2025-12-17T17:22:32+01:00

Kultura jazyka mezi minulostí, přítomností a budoucností

2025-08-29T13:13:43+02:00

Příspěvek se z didaktické perspektivy zaměřuje na jazyk historie, na komunikaci, jež propojuje minulé se současným a budoucím. Jazyk ve školním dějepisu sehrává ústřední roli. Je rozhodujícím nástrojem k analýze i rozvoji historického vědomí žáků. Minulost prostřednictvím jazykové komunikace ožívá, školní dějepis má (znovu, opět či stále…) význam pro současnost.

Podoby jazyka v učebnicích pro první stupeň ZŠ: vizuální a textové reprezentace učiva o vlasti

2025-12-17T17:15:41+01:00

Vnímání souvislostí a významů frazeologických spojení u studentů oboru učitelství pro 1. stupeň

2025-12-10T14:34:16+01:00

Kultivace jazyka a jeho reflexe u studujících v programu Učitelství pro 1. stupeň základní školy

2025-12-03T11:51:24+01:00

Zpráva o výstavě věnované školství v baťovském Zlíně

2025-11-22T18:32:54+01:00

O přeprofilování PedOr: reflexe v akci

2026-01-15T20:21:23+01:00

Každodenní život učitelů pod drobnohledem

2025-08-30T13:27:24+02:00

Synchronizace: Rozvoj kognitivních schopností v programu Začít spolu

2025-08-29T11:56:36+02:00

Dva výzkumy úspěšnosti programu Začít spolu (v prostředí mateřských škol a na prvním stupni základních škol) nezávisle na sobě dokazují, že existuje vztah mezi rozvojem socio-emočních dovedností a kognitivních schopností. Na základě analýzy teoretických a výzkumných textů (Piaget, Vygotskij, Bronfenbrenner, Damasio, Barrettová a další) vysvětlujeme, proč má rozvoj socio-emoční oblasti důležitý vliv na rozvoj oblasti kognitivní. Tato analýza nám zároveň umožnila artikulovat devět pravidel, která rozvoj kognitivních schopností zefektivňují. Následná aplikace těchto pravidel na předvýzkum v prostředí mateřských škol ukazuje, proč se programu Začít spolu (nejen) v prostředí mateřských škol daří rozvíjet kognitivní schopnosti lépe než ve vzdělávacích programech běžných „tradičních“ zařízení, s nimiž byl srovnáván. Rozhodujícím faktorem je schopnost synchronizovat aplikaci zmíněných pravidel. Na příkladech ukazujeme, že synchronizace je systémově zakódována již v organizační struktuře a ve vzdělávacích procesech programu.

Spravedlnost pohledem vyučujících: Je třeba měřit všem stejným metrem, a nebo počítat některým pomaleji?

2025-09-25T14:07:35+02:00

V posledních dekádách přineslo společné vzdělávání výrazné proměny školy a zvýšilo nároky na individualizaci výuky, což mění pojetí spravedlnosti a přináší učitelům nová dilemata. Cílem této studie bylo analyzovat, jak učitelé chápou spravedlnost při hodnocení a podpoře žáků v heterogenních třídách. V rámci širšího výzkumného záměru, zkoumajícího školní neúspěšnost, byly provedeny rozhovory s 12 vyučujícími. Tematická analýza ukázala, že učitelé spravedlnost chápou různě – zatímco někteří zdůrazňují rovnost příležitostí, jiní akcentují férovost ve smyslu zohlednění individuálních potřeb. Nemalá část z nich se pak dostává do dilematu tím, že se snaží dostát nemožnému – naplnit více protichůdných principů spravedlnosti současně. Zjištění poukazují na potřebu větší podpory učitelů při vyvažování těchto principů, aby bylo možné spravedlivě reagovat na rostoucí heterogenitu tříd.