VÝZNAM VALOUNOVÝCH ANALÝZ LEDOVCOVÝCH SEDIMENTŮ PRO PALEOGEOGRAFICKÉ REKONSTRUKCE PLEISTOCENNÍHO KONTINENTÁLNÍHO ZALEDNĚNÍ JESENICKA

Martin Hanáček

Abstrakt

Sediments of Middle Pleistocene continental glaciation at the northern foothill of Rychleby Mts. and Zlaté Hory Highland contain clasts of local to Nordic provenance. Local clasts originating from crystalline units of the above-mentioned mountains prevail. These clasts have palaeogeographical importance for a local reconstruction of ice sheet advance directions. General advance direction from NW to SE has been reconstructed basing on local clasts in earlier studies (mainly Gába 1981a, b; Gába – Pek 1999). This interpretation has been based on the fact that the shares of clasts of rocks cropping primarily in NW part of the Rychleby Mts. decrease towards the SE. New, in this contribution presented, interpretation reconstructs the ice sheet advance generally from the North to the South, with variations conditioned by local landscape. Glacial sediments have at each site in the NW–SE direction petrological composition, which corresponds to the lithology of a mountain part south of the site of concern. Gierałtow orthogneiss clasts predominate in glacial deposits of the NW part of the main ridge forefield of Rychleby Mts. The share of amphibolites rises significantly in the forefield of the central part of the Rychleby Mts. main ridge. Feldspar and muscovite quartzites dominate in the area of Sokol Ridge and Zlaté Hory Highlands. The new interpretation presumes the colluvial, alluvial and fluvial transport of the debris towards the northern and north-eastern mountain forefi eld before the ice sheet advance. Ice sheet advancing from the North eroded and transported this debris towards the South. Preglacial sediments corresponded petrologically to the mountain parts, from which they originated. Thus, glacial sediments have petrological composition, which corresponds to the lithology of those mountain parts, which lies south of the sediment occurrence. Part of the debris has been transported by Nisa Kłodzka River from the West towards the East already before the glaciation.

The following pattern could be found in the petrological composition of the glacial sediments gravel fraction. Sediments with monotonous composition of local clasts contain low shares of Nordic and Poland clasts (~2–4 %). On the contrary, sediments with polymict composition of local clasts contain relatively high shares of Nordic and Poland clasts (up to 27 %). Monotonous and distant provenance poor sediments originated at places, where the source preglacial deposits must have been petrologically monotonous considering the lithology of source areas. Concurrently, morphologically conditioned preglacial accumulation of vast lithologically monotonous deposits took place at some places (proximal parts of mountain ridges and saddles foothill). Rather polymict and distant provenance clast rich sediments originated during the later phase of ice sheet decay. Debris from the whole ice sheet body, not only from the glacier base or its front, released to the depositional system at that time. Sites with these sediments are located beyond the mountain foothill, where mixing of debris originating from alluvial fans or rivers flowing form the mountain range took place. Petrologically by far more monotonous sediments have been deposited closer to the mountain foothill. Quartz clasts are mostly of local origin and have together with other clasts been part of preglacial sediments. Part of quartz clasts has been reworked from fluvial deposits of present Poland or they might originate from the Nordic areas.

Bibliografická citace

Hanáček, M. (2014). VÝZNAM VALOUNOVÝCH ANALÝZ LEDOVCOVÝCH SEDIMENTŮ PRO PALEOGEOGRAFICKÉ REKONSTRUKCE PLEISTOCENNÍHO KONTINENTÁLNÍHO ZALEDNĚNÍ JESENICKA. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 21(1-2), 17-24.  doi:http://dx.doi.org/10.5817/GVMS2014-1-2-17

Klíčová slova

clast petrology and provenance, continental glaciation sediments, advance directions of continental glacier, Pleistocene,

Plný Text:

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Badura, J. – Krzyszkowski, D. – Przybylski, B. (1998): Stratygrafia glin lodowcowych, liczba zlodowaceń i kierunki transportu lodowcowego w południowej części przedgórza sudeckiego (okolice Ząbkowic), Polska południowo-zachodnia. – Biuletyn Państwowego instytutu geologicznego, 385, 29–48.

Černá, B. – Nývlt, D. – Engel, Z. (2012): A buried glaciofluvial channel in the Anděl Col, Northern Bohemia: new evidence for the Middle Pleistocene ice sheets extend in Western Sudetes. – Geografie, 117, 127–151.

Gába, Z. (1972a): Nejzazší výskyty uloženin kontinentálního zalednění na Jesenicku. – Časopis Slezského muzea (A), 21, 135–139.

Gába, Z. (1972b): Souvková hlína ze Skorošic a směr pohybu pevninského ledovce. – Zprávy Vlastivědného ústavu v Olomouci, 155, 23–28.

Gába, Z. (1974): Valounové analýzy ledovcových uloženin na Jesenicku. – Časopis Slezského Muzea Opava (A), 23, 49–56.

Gába, Z. (1976): Valounové analýzy vodně ledovcových uloženin moravskoslezské oblasti. – Časopis Slezského muzea (A), 25, 57–62.

Gába, Z. (1977): Petrografie ledovcových souvků jesenické oblasti ve Slezsku. – Práce odboru přírodních věd Vlastivědného ústavu v Olomouci, 30, 39 s.

Gába, Z. (1981a): Dokumentace a výzkum těžené lokality Písečná – MS, Vlastivědné muzeum v Šumperku, 91 s.

Gába, Z. (1981b): Uloženiny kontinentálního ledovce u Písečné na severní Moravě. – Časopis Slezského Muzea Opava (A), 30, 3, 241–253.

Gába, Z. (1992): Profil ledovcovými uloženinami u Vidnavy ve Slezsku. – Časopis Slezského muzea (A), 41, 167–172.

Gába, Z. – Pek, I. (1999): Ledovcové souvky moravskoslezské oblasti. – Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku.

Gába, Z. – Wójcik, J. (1990): Sudetské porfyry jako vůdčí souvky v ledovcových uloženinách Polska a ČSFR. – Časopis Slezského Muzea (A), 39, 59–65.

Hanáček, M. (2008): Valounové analýzy glacifluviálních sedimentů na lokalitě Stará kaolínová jáma u Vidnavy na Jesenicku. – Časopis Slezského zemského muzea (A), 57, 222–236.

Hanáček, M. (2011): Sedimenty terminoglaciálního kuželu v údolí Javorné na Zlatohorsku. – Acta Musei Moraviae, Scientiae geologicae, 96, 61–86.

Hanáček, M. (2012): Glacifluviální výplavová plošina u Kolnovic a její srovnání s terminoglaciálními kužely mezi Sokolským hřbetem a Zlatohorskou vrchovinou u Jeseníku. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 19, 17–25.

Hanáček, M. – Nývlt, D. (2009): Subglaciální štěrkovité tilly u Jindřichova na Osoblažsku. – Časopis Slezského zemského muzea (A), 58, 193–214.

Hanáček, M. – Nývlt, D. – Nehyba, S. (2013a): Depositional settings of the Pleistocene continental glaciation sediments in the foothills of Rychleby Mountains and Zlate Hory Highlands, Sudetes Mts., Czechia. – In: XX Konferencja Stratygrafia plejstocenu Polski Plejstocen przedpola Sudetów Środkowych Lasocin, 2.–6. 9. 2013 r., 51–55.

Hanáček, M. – Nývlt, D. – Nehyba, S. (2013b): Písečník u Javorníku - drumlin se zachovalou sukcesí subglaciálních a supraglaciálních sedimentů. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 20, 22–29.

Cháb, J. – Čurda, J. – Kočandrle, J. – Manová, M. – Nývlt, D. – Pecina, V. – Skácelová, D. –Večeřa, J. – Žáček, V. (2004): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 14-224 Jeseník s Vysvětlivkami. – Česká geologická služba.

Kodymová, A. (1964): Petrografi cké složení ledovcových sedimentů na Opavsku a Hlučínsku a jeho význam pro stratigrafii. – Antropozoikum, A, 2, 73–83.

Kopečný, V. – Pek, I. (1974): Petrografické složení souvkových hlin na Vidnavsku a Osoblažsku. – Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Rerum Naturalium, 46, 25–50.

Nývlt, D. (2001): Main advance directions and maximum extent of Elsterian ice sheet in the eastern part of the Šluknov Hilly Land, Northern Bohemia, Czechia. – Slovak Geological Magazine, 7, 231–235.

Nývlt, D. – Engel, Z. – Tyráček, J. (2011): Pleistocene glaciations of Czechia. – In: Ehlers, J., Gibbard, P. L., Hughes, P. D. (eds.): Quaternary Glaciations – Extent and Chronology Part IV – a closer look. Developments in Quaternary Science, Elsevier, 37–46.

Nývlt, D. – Hoare, P. G. (2000): Valounové analýzy glacifluviálních sedimentů severních Čech. – Věstník Českého geologického ústavu, 75, 121–126.

Pecina, V. – Čurda, J. – Hanáček, M. – Kočandrle, J. – Nývlt, D. – Opletal, M. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Večeřa, J. – Žáček, V. (2005): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 14-221 Žulová s Vysvětlivkami. – MS, Česká geologická služba.

Pouba, Z. (1996): Geologická mapa ČR. Mapa předčtvrtohorních útvarů 1 : 200 000, list Jeseník. – Český geologický ústav.

Pouba, Z. – Dvořák, J. – Kužvart, M. – Mísař, Z. – Musilová, L. – Prosová, M. – Röhich, P., – Skácel, J. – Unzeitig, M. (1962): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, list M-33-XVIII Jeseník. – Ústřední ústav geologický.

Powers, M. C. (1953): A new roundness scale for sedimentary particles. – Journal of Sedimentary Petrology, 23, 117–119. https://doi.org/10.1306/D4269567-2B26-11D7-8648000102C1865D

Prosová, M. (1981): Oscilační zóna kontinentálního ledovce. Jesenická oblast. – Acta Universitatis Carolinae, Geologica, 3, 265–294.

Růžičková, E. – Růžička, M. – Zeman, A. – Kadlec, J. (2003): Kvartérní klastické sedimenty České republiky. Struktury a textury hlavních genetických typů. – Česká geologická služba, 68 s.

Sawicki, L. (1995): Mapa geologiczna regionu Dolnośląskiego z przyległymi obszarami Czech i Niemiec (bez utworów czwartorzędowych) 1 : 100 000. – Państwowy instytut geologiczny.

Sedláček, J. (2008): Studium sedimentů kontinentálního zalednění ve východní části Opavska. – MS, diplomová práce, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, 75 s. Brno.

Sikorová, J. – Víšek, J. – Nývlt, D. (2006): Texture and petrography of glacial deposits in the northern foothill of the Hrubý Jeseník and Rychlebské Mts., Czechia. – Geological Quarterly, 50, 3, 345–352.

Skácelová, D. (1993): Geologická mapa ČR 1 : 50 000. List 14-21 Travná. – Český geologický ústav.

Skácelová, D. (1994): Geologická mapa ČR 1 : 50 000. List 04-43 Bílý Potok. – Český geologický ústav.

Svoboda, J. (1990): Geologická mapa ČSSR. Mapa předčtvrtohorních útvarů 1 : 200 000. List Náchod. – Ústřední ústav geologický.

Svoboda, J. – Chaloupský, J. – Bernard, J. – Dornič, J. – Kalášek, J. – Klein, V. – Malkovský, M. – Mísař, Z. – Pacovská, E. – Pauk, F. – Řezáč, B. – Skácel, J. – Soukup, J. – Tásler, R. – Vodička, J. – Zrůstek, V. (1961): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1 : 200 000, M-33-XVII Náchod. – Ústřední ústav geologický.

Šimíček, D. (2009) : Studium sedimentů kontinentálního zalednění v Bohušovské pískovně na Osoblažsku. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 16, 42–47.

Štor, T. (2009): Architekturní a litofaciální analýza glacifluviálních sedimentů výplně Václavického subglaciálního koryta na lokalitě Grabštejn. – MS, diplomová práce PřF UK, 66 s. Praha.

Vídeňský, A. – Nývlt, D. – Štěpančíková, P. (2007): Příspěvek k otázce vzniku granitoidních elevací v západní části Černovodské pahorkatiny, žulovský batolit. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 14, 35–39.

Žáček, V. (1995): Geologická mapa ČR 1 : 50 000. List 14-22 Jeseník. – Český geologický ústav.

Žáček, V. – Čurda, J. – Kočandrle, J. – Nekovařík, Č. – Nývlt, D. – Pecina, V. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Večeřa, J. (2004): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 14-222 Vidnava s Vysvětlivkami. – Česká geologická služba.

https://doi.org/10.5817/GVMS2014-1-2-17


Crossref Cited-by (2)

Služba reprezentuje výstupy citací nakladatelů zapojených do systému Cited-by (rozšířená služba Crossref).

1. Increased gully activity induced by short-term human interventions – Dendrogeomorphic research based on exposed tree roots
Radek Tichavský, Olga Kluzová, Michal Břežný, Lenka Ondráčková, Petr Krpec, Radim Tolasz, Karel Šilhán
Applied Geography  ročník: 98,  první strana: 66,  rok: 2018  
https://doi.org/10.1016/j.apgeog.2018.07.008

2. VÝVOJ LEDOVCOVÝCH SEDIMENTŮ NA KONTAKTU S ŽULOVSKÝM MASIVEM VE ŠTACHLOVICÍCH U VIDNAVY
Martin Hanáček, Zbyněk Engel, Barbora Procházková
Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku  ročník: 23,  číslo: 1-2,  rok: 2016  
https://doi.org/10.5817/GVMS2016-1-2-13