Mobilita vybraných stopových prvků vázaných v hnědém uhlí mostecké pánve
Roč.26,č.1-2(2019)
Cílem studia bylo posoudit extrahovatelnost vybraných kovů obsažených ve vzorcích hnědého uhlí při odlišném pH. Na základě těchto údajů pak stanovit prvky, u kterých je nezbytné hodnotit spíše jejich formu výskytu než absolutní koncentraci. Některé prvky vázané v uhlí, jsou potenciálně lehce mobilizovatelné, a představují riziko pro okolní ekosystém. Bylo studováno celkem 10 vzorků uhlí z hlavní sloje mostecké pánve pomocí sekvenční extrakční procedury. Podmínky extrakcí byly nastaveny tak, aby reprezentovaly reálné situace. Pro nejslaběji vázané, a tedy lehce mobilizovatelné prvky byla použita extrakce deionizovanou vodou, množství slabě adsorbovaných iontů na povrchu pevné matrice bylo extrahováno pomocí 1M roztoku octanu amonného při pH = 7. Pro frakci vázanou na uhličitany příp. extrahovatelnou za mírně kyselých podmínek bylo použito téhož činidla při pH = 5. U poloviny hodnocených vzorků se největší množství arsenu extrahovalo v uhličitanové frakci, u druhé poloviny bylo nejvíce arsenu uvolněno již při extrakci deionizovanou vodou. Pozitivní korelace byla zjištěna mezi celkovým množstvím As a Ni. Při korelování dat z jednotlivých extraktů se ovšem vztah nepotvrdil. Množství uvolněného niklu ve všech extrakčních krocích bylo velmi nízké. Významné množství vanadu a chromu bylo extrahováno již za použití deionizované vody u poloviny vzorků. Velmi blízké chování chromu a vanadu potvrzuje i pozitivní korelace během všech kroků extrakce.
Most basin; Sequential Extraction Procedure; trace elements; brown coal
Bradl, H. B. (2005). Heavy Metals in the Environment: Origin, Interaction and Remediation. – Elsevier Academic Press. 269 pp., London.
Crans, D., Amin, S, Keramidas, A. (1998). Chemistry of relevance to vanadium in the environment. – In: Vanadium in the Environment, Part I: Chemistry and Biochemistry. – John Wiley & Sons. New York.
De Cremer, K. (2005). Speciation of Vanadium. – In: Cornelis, R. et al. (eds): Handbook of Elemental Speciation II–Species in the Environment, Food, Medicine and Occupational Health, 464-487. Great Britain. https://doi.org/10.1002/0470856009.ch2u
Dai S., Wang X., Zhao L. (2017). Mineral matter and trace elements in coal. MDPI, Ettler, V. (2008): Aplikace loužících metod a jejich interpretace. – Moderní analytické metody v geologii. Praha.
Feng, X., Hong Y., Hong. B., Ni, J. (2000). Mobility of some potentially toxic trace elements in the coal of Guizhou, China. – Environmental Geology, 39, 3–4, 372–377. https://doi.org/10.1007/s002540050016
Finkelman, R. B. (1995). Modes of occurrence of environmentally-sensitive trace elements in coal. – In: Swaine, D. J., Goodarzi, F., (eds): Environmental Aspect of Trace Elements in Coal, Energy & Environment, vol. 2. Springer, Dordrecht. https://doi.org/10.1007/978-94-015-8496-8_3
Fojtík, S (2018). Chemické složení uhlí bílinské delty. – MS, diplomová práce. Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. Brno.
Fojtík, S., Vöröš, D., Geršlová, E. (2018). Obsah stopových prvků v uhelné hmotě spodní a svrchní lávky hlavní sloje Mostecké pánve. – Geoscience Research Reports, 51, 43–45.
Sia, S.-G., Abdullah, W. H. (2011). Concentration and association of minor and trace elements in Mukah coal from Sarawak, Malaysia, with emphasis on the potentially hazardous trace elements. – International Journal of Coal Geology, 88, 179–193. https://doi.org/10.1016/j.coal.2011.09.011
Speight, J. G. (2016). Th e chemistry and technology of coal, third edition. Taylor & Francis Group, 845 pp.
Suárez-Ruiz, I., Ward, C. R. (2014). Basic Factors Controlling Coal Quality and Technological Behaviour of Coal. – In: Suárez- -Ruiz, I. and Crelling J. (eds), Applied Coal Petrology: Th e role of petrology in coal utilization, 408 pp.
Swaine, D. J. (1990). Trace Elements in Coal. – Butterworth & Heinemann. 292 pp. https://doi.org/10.1016/B978-0-408-03309-1.50007-1
Taylor, G. H., Teichmüller, M., Davis, A., Diessel, C. F. K., Littke, R., Robert, P. (1998): Organic Petrology. – Gebrüder Borntraeger, Berlin-Stuttgart, 704 pp.
Theis, T. L., Richter, R. O. (1979). Chemical speciation of heavy metals in power plant ash pond leachate. .Environ. – Environmental Science and Technology, 13, 2, 219–224. https://doi.org/10.1021/es60150a008
Querol, X., Juan, R., Lopez-Soler, A., Fernandez-Turiel, J. L., Ruiz, C. R. (1996). Mobility of trace elements from coal and combustion wastes. – Fuel, 75, 7, 821–838. https://doi.org/10.1016/0016-2361(96)00027-0
Tessier, A., Campbell, P. G. C., Bisson, M. (1979). Sequential extraction procedure for the speciation of particulate trace metals. – Analytical Chemistry, 51, 844–851. https://doi.org/10.1021/ac50043a017
Vejahati, F., Xu, Z., Gupta, R. (2010). Trace elements in coal: Associations with coal and minerals and their behavior during coal utilization – A review. Fuel, 89, 904–911. https://doi.org/10.1016/j.fuel.2009.06.013
Vöröš, D., Geršlová, E., Nývlt, D., Geršl, M., Kuta, J. (2019). Assessment of geogenic input into Bilina stream sediments (Czech Republic). – Environmental Monitoring and assessment, 191,2, 114–125. https://doi.org/10.1016/j.coal.2018.07.005
