Časopis pro právní vědu a praxi

Nezmary v právním řádu: K neaplikaci podzákonných právních předpisů

2025-10-27T12:55:26+01:00

Článek se věnuje čl. 95 odst. 1 větě za středníkem Ústavy, která obsahuje pravomoc soudce neaplikovat podzákonný právní předpis, dospěje-li k závěru o jeho nezákonnosti. Zaobírá se tedy ve své podstatě přezkumem podzákonných právních předpisů soudy, jehož výsledkem je však „pouhá“ neaplikace, tedy nepoužití takového podzákonného právního předpisu s důsledky inter partes. Diskuse právní nauky je v této oblasti slabá a soustředí se v podstatě pouze na úvahy o pravomoci neaplikovat ze strany správních orgánů. Článek uchopuje institut komplexněji, v důsledku čehož je řešena celá řada právně dogmatických otázek, které se k problematice vztahují. Předmětem bádání je vztah právní jistoty a neaplikace, role neaplikace jako prostředku ochrany subjektivních práv vůči podzákonným právním předpisům, vymezení subjektů s pravomocí neaplikovat s důrazem na soudy a vymezení samotných právních aktů, které mohou být předmětem neaplikace. V rámci toho je kriticky reflektována příslušná judikatura, stejně tak připravované legislativní změny.

Žalobní legitimace veřejného ochránce práv k podání žaloby ve veřejném zájmu

2025-08-14T10:35:57+02:00

Článek se zabývá institutem zvláštní žalobní legitimace veřejného ochránce práv k podání žaloby ve veřejném zájmu podle § 66 soudního řádu správního. Zaměřuje se na historický vývoj, legislativní změny a praktické aspekty aplikace tohoto institutu v České republice. Prostřednictvím analýzy konkrétních případů a relevantní soudní judikatury identifikuje klíčové problémy, zejména související s prokazováním existence závažného veřejného zájmu. Článek závěrem doporučuje úpravu právního rámce za účelem posílení právní jistoty a efektivnější ochrany veřejného zájmu.

Efektivní sněmovna, nebo umlčená opozice?

2025-12-01T13:36:15+01:00

Článek se v návaznosti na dosavadní odbornou literaturu i nejnovější vývoj v soudní a parlamentní praxi věnuje fenoménu parlamentních obstrukcí v České republice. Zaměřuje se zejména na kontext 9. volebního období Poslanecké sněmovny (2021–2025), které se vyznačovalo mimo jiné častým využíváním obstrukčních taktik ze strany opozičních poslanců. Na tento vývoj reagovala také judikatura Ústavního soudu, ve které soud opakovaně vyzval zákonodárce k novelizaci jednacího řádu Poslanecké sněmovny a k naplnění ústavních principů vlády většiny a ochrany menšin podle článku 6 Ústavy. Článek přibližuje relevantní judikaturu Ústavního soudu včetně nejnovějších nálezů a v návaznosti na ni dospívá k závěru, že obstrukce nepředstavují izolovaný jev, ale projev hlubších problémů spojených s fungováním Poslanecké sněmovny. Ty spočívají nejen v nedostatečné schopnosti vládní většiny efektivně prosazovat svoji vůli, ale i v omezených možnostech opozice nastolovat vlastní agendu. Tento závěr je následně podložen srovnáním české úpravy s mezinárodními standardy k právům opozice formulovanými Parlamentním shromážděním Rady Evropy. Tímto prizmatem text analyzuje obsah dvou návrhů novel předložených v reakci na krizi české parlamentní kultury a posuzuje, nakolik se jejich předkladatelům podařilo vyvážit často protichůdné ústavní principy – princip většinového rozhodování a princip ochrany menšin, resp. parlamentní opozice.

Kdo bude soudit Netanjahua? Výběr soudců Mezinárodního trestního soudu - mezi právem a politikou

2025-07-30T15:17:43+02:00

Mezinárodní trestní soud (ICC) rozhoduje nejdůležitější mezinárodní trestněprávní případy. Jeho význam v dnešní době plné válečných konfliktů stále narůstá. Není proto divu, že se čím dál větší pozornost věnuje také složení tohoto mezinárodního tribunálu. Navzdory formálním pravidlům však na výběr soudců ICC působí rovněž řada neformálních vlivů, které mohou mít významný dopad na nezávislost soudu jako celku a nezávislost jeho jednotlivých soudců. Mým cílem v tomto článku je identifikovat tyto vlivy na pozadí formálního nastavení pravidel pro výběr soudců ICC a poukázat na to, která rizika vycházející z tohoto nastavení se objevila v souvislosti s volbami soudců ICC v letech 2020 a 2023. Na základě této analýzy stanovuji doporučení pro budoucí volby soudců ICC. Hlavní doporučení jsou dvě. Za prvé, měla by se zrušit tzv. Listina B, která generuje soudce bez dostatečné trestněprávní kvalifikace a umožňuje politizaci výběru části soudců ICC. Za druhé, po procesní stránce navrhuji postup k větší transparentnosti nominací kandidátů na národní úrovni.

Právní povaha vnitřních předpisů soukromé vysoké školy ve vztahu ke studujícím: statutární předpisy či obchodní podmínky?

2025-05-23T17:00:32+02:00

Novela zákona o vysokých školách ze začátku roku 2025 přiblížila právní úpravu vnitřních předpisů soukromých vysokých škol úpravě vztahující se na veřejné vysoké školy. Tento legislativní vývoj považujeme za nesprávný, jelikož nezohledňuje odlišnou právní povahu studia na soukromé vysoké škole. Zatímco vnitřní předpisy veřejných vysokých škol mají z teoretického pohledu povahu statutárních předpisů, vnitřní předpisy soukromých vysokých škol podle našeho názoru povahu statutárních předpisů mít nemohou. Jedná se o případ obchodních podmínek, jejichž existenci předpokládá zákon a které jsou do smlouvy o studiu silou zákona vtaženy bez potřeby jejich inkorporace dle obecné soukromoprávní úpravy.

Nepřijetí nového člena spolku jako výraz spolkové autonomie nebo nekalá soutěž?

2026-01-09T15:11:33+01:00

Článek se zabývá aktuální otázkou kolize mezi právem na svobodu sdružování a ochranou před nekalou soutěží v případech, kdy spolek (zejména sportovní svaz) odmítne přijmout nového člena. Autorka analyzuje, zda lze odmítnutí uchazeče o členství považovat za nekalosoutěžní jednání podle § 2976 a násl. občanského zákoníku, a dospívá k závěru, že taková interpretace je v rozporu s ústavně chráněnou spolkovou autonomií. Podrobně rozebírá judikaturu českých a zejména německých soudů a upozorňuje na to, že soudní ingerence do rozhodnutí o přijetí člena není bez výslovného zákonného zmocnění přípustná. Článek vymezuje podmínky, za nichž by mohlo dojít k výjimce ze spolkové autonomie při přijetí nového člena, a zdůrazňuje význam testu proporcionality při zásahu do základních práv. Autorka polemizuje s judikaturou, která tento přístup připouští, a přináší argumenty ve prospěch restriktivního výkladu zásahů do spolkové autonomie. Článek nabízí systematické rozlišení mezi vnitřní činností spolku a jednáním v hospodářském styku a obhajuje tezi, že pouhé odmítnutí členství zpravidla nemůže naplňovat skutkovou podstatu nekalé soutěže. Text představuje příspěvek k výkladu hranic spolkové samosprávy a k ochraně svobodného sdružování v kontextu soukromého práva.

Ochrana nabyvatelů dluhopisů před neférovými smluvními (emisními) podmínkami

2025-08-28T14:17:36+02:00

Regulatorní požadavky upravující vydávání dluhopisů slouží k podpoře transparentnosti, důvěry a řádného fungování kapitálového trhu. Snižování informační asymetrie mezi emitenty a investory tak plní roli prostředku k dosažení širšího cíle v podobě zachování integrity a efektivity trhu jako prostoru pro alokaci kapitálu. Předpisy kapitálového práva však nezaručují, že konkrétní smluvní podmínky týkající se nabytí dluhopisů budou srozumitelné, nepřekvapivé či obsahově vyvážené. K dosažení uvedených hodnot je nezbytné obrátit se k prostředkům soukromého (závazkového) práva. Aplikace obecné i spotřebitelské úpravy zaměřené na transparentnost a férovost smluvního obsahu se v tomto ohledu jeví jako prakticky významná, zejména v kontextu rostoucího významu online platforem zprostředkovávajících nákup dluhopisů široké veřejnosti zahrnující i drobné investory.

Obsahuje-li název článku otázku, bývá odpověď na ni záporná?

2026-04-23T14:45:30+02:00

V novinách často nadpisy zakončené otazníkem signalizují, že autor nemá dostatek důkazů pro svá tvrzení, předkládá spekulace či dokonce ví, že tvrzení je nepravdivé a chce jen formulací nadpisu nalákat čtenáře. Kdyby někdo objevil lék na rakovinu, titulky by byly bez otazníků. Tatáž věta s otazníkem znamená, že k tomu velmi pravděpodobně dosud nedošlo.

Profesor Zdeněk Neubauer

2026-04-23T14:56:03+02:00

„Postavou malý, bystré tmavé oči za čočkami brýlí, vždy dobře oblečený … neautoritativní“ a „jistě nejbystřejší a nejnadanější hlava z mladých členů učitelského sboru brněnské právnické fakulty“. Takový byl, a nejen v očích jeho zde citovaného kolegy prof. Václava Chytila, náš první letošní jubilant Zdeněk Neubauer. Od jeho narození brzy uplyne 125 let (*2. srpna 1901).

Radek Černoch (*1986–†2026)

2026-04-23T15:11:40+02:00

Radek Černoch zemřel 6. ledna 2026 ve věku nedožitých čtyřiceti let. Jeho předčasný odchod představuje citelnou ztrátu pro českou i středoevropskou
romanistiku. Radek Černoch zůstane připomínán jako mimořádně erudovaný badatel, znalec klasických i moderních jaz yků a akademik, který dokázal spojit poctivou filologickou práci s hlubokým porozuměním právní tradici.