Časopis pro právní vědu a praxi

Totál Balkán

2025-04-08T13:51:46+02:00

Nadpis je názvem vynikající knihy Blanky Čechové, jejíž dotisk se momentálně připravuje. Kamarádi však toto sousloví na sociálních sítích i v běžné řeči používají také k označení situace, v níž existuje prostor ke zlepšení. Vybavuji si například fotku ze začátku velké vlakové výluky v Brně, která byla pro řadu lidí první příležitostí k objevení stanice Brno dolní nádraží. Ze své služební cesty do makedonského hlavního města Skopje jsem měl proto jistý respekt.
Nakonec jsem však byl velmi příjemně překvapen. Nejvíc mě zaujal silniční provoz. Nikdo nikam nespěchal, netroubil, nenadával. Vše plynulo pohodovým tempem. I na Balkáně bychom se tak mohli lecčemu přiučit. Jistě ne ve všem, třeba kouření v restauracích a školách obnovovat nemusíme. Ale po té lehkosti a volnějším tempu se mi trochu stýská. Zpomalíte-li, můžete získaný čas využít třeba tak, že si přečtete jeden článek našeho časopisu navíc.

Profesor Jaromír Sedláček

2025-04-08T13:54:32+02:00

Na letošní rok připadá hned dvojité kulaté výročí, pojící se k významné a zároveň v kontextu československé civilistiky meziválečného období osobité personě – brněnskému profesoru občanského práva Jaromíru Sedláčkovi. Tento „první normativní theoretik v disciplíně práva občanského“ (Vladimír Kubeš) se totiž narodil před sto čtyřiceti lety ve Slavkově u Brna (2. září 1885) a zahynul v roce 1945 v Brně „kráčeje po Husově třídě pod Špilberkem“, jak ve své vzpomínce na něj v brněnském Časopise pro právní a státní vědu v roce 1946 napsal další jeho žák a pak mladší kolega Hynek Bulín ml.

Využití fyziodetekčního vyšetření v procesu dokazování v trestním řízení

2024-12-18T18:02:57+01:00

Snaha odhalit lež provází lidskou společnost celou její historií. V minulosti byly za tímto účelem využívány různé, mnohdy nevědecky založené, metody. Až období dvou světových válek přineslo objevení přístroje, který dokáže strojově rozeznávat tělesné projevy pojící se s pravdou a lží. Pro tento přístroj se vžil název polygraf. Po jeho objevení bylo jen otázkou času, kdy začnou být zkoumány možnosti využití tohoto přístroje pro účely dokazování v trestním řízení. Postoj k fyziodetekčnímu vyšetření však ve světě není jednotný, přičemž v České republice není výsledek fyziodetekčního vyšetření soudy přijímán jako důkaz, proto slouží pouze jako informace operativního charakteru. Ve svém příspěvku se zabývám mnohými provokativními otázkami, kdy se zamýšlím nad tím, proč není tento přístroj v praxi více využíván a jaké změny by mohly docílit větší objektivizace této metody. Cílem mého článku je především iniciovat diskuzi nad touto problematikou, nikoli vyřešit všechny problémy pojící se k fyziodetekčnímu vyšetření, neboť takovýto cíl by značně překračoval možnosti jednoho článku v odborném časopise.

Automatizácia súdneho rozhodovania ako ochrana nedistributívnych práv

2024-07-25T15:11:49+02:00

Text sa zameriava na nedistributívne práva a možnosť ich ochrany prostredníctvom zavedenia automatizovaného rozhodovania. K tomu najprv obecne predstavuje koncepciu nedistributívnych práv (vychádzajúc z Holländerovej koncepcie), následne sa práca pokúsi identifikovať nedistributívny aspekt, ktorého ochrana by mohla byť zavádzaním automatizácie chránená. Vo vzťahu k tomu sa práca zameria na možnú nedistributívnu zložku práva na spravodlivý proces, ako práva na funkčnú súdnu ochranu, s prihliadnutím k judikatúre ESĽP. Analogicky k tomu bude použitá ochrana pred kveruláciami. V záver bude práca pomeriavať zásah do individuálneho práva na spravodlivý proces voči obecne adresovanej efektívnosti súdnej sústavy, s ohľadom na materiálny spravodlivý proces (včasný prijateľný výsledok) vs. formálny spravodlivý proces (formálne spravodlivý neskorší výsledok). Malo by sa tak jednať o konceptualizáciu, resp. prebranie konceptu nedistributívnosti práv a jej následné použitie na posúdenie možností zavádzanie automatizovaného rozhodovania v súdnych procesoch.

Donald Regan vs. servisní koncepce autority

2024-10-31T14:30:56+01:00

Donald Regan usiloval předložit konkurenční teorii autority k té, jíž navrhl Joseph Raz pod názvem servisní koncepce autority. Regan se od servisní koncepce odchyluje především v otázce, zda autorita poskytuje nové důvody k jednání. Zatímco podle Raze autorita poskytuje nové důvody k jednání, tak podle Regana nikoliv. V tomto článku přepisuji Reganovu teorii autority do pojmosloví robustního poskytování důvodů, které nabídl v několika svých článcích David Enoch. Aplikací Enochova pojmosloví usiluji prokázat, že i Reganova koncepce nakonec předpokládá poskytování nových důvodů autoritou.

Norma a decise. Problém uskutečnění práva a pojmy suverenity a právního řádu v raných a výmarských spisech Carla Schmitta

2024-11-13T14:00:26+01:00

Článek se zaměřuje na uchopení pojmů suverenity a právního řádu v decisionistické právní filosofii Carla Schmitta (1888–1985), jednoho z nejcitovanějších a současně mj. kvůli vstupu do NSDAP v roce 1933 také nejkontroverznějších právních filosofů 20. století, v té podobě, v níž byla představena v jeho raných a výmarských spisech. V předkládané studii argumentuji, že ačkoli Schmitt sám své myšlenky neformuloval jako systém, ale naopak často polemicky a (zdánlivě?) rozporuplně, je pomocí systematického výkladu jeho tezí obsažených zejména v Hodnotě státu a významu jednotlivce (1914), Diktatuře (1921) a Politické theologii (1922) a úvah o problému uskutečnění práva možné (i) rekonstruovat relativně stabilní myšlenkové jádro Schmittovy koncepce a pojmu právního řádu a (ii) ukázat, že jeho filosofie práva je méně radikální, než jak sugeruje řada jeho často přepjatých výroků, pokud je posuzujeme izolovaně. V textu se snažím ukázat, že Schmitt suveréna nechápe jako pouhého držitele moci, ale jako autoritu vztaženou k jí předcházejícímu právu, jejíž rolí je zajistit zprostředkování mezi normativitou a fakticitou a uskutečnění práva v empirické realitě, a to i v Politické theologii, o níž platí, že je považována za radikálnější ze Schmittových publikací a pohlíží se na ni nezřídka jako na zlom v jeho myšlení.

Poker jako sport a z toho plynoucí daňové a právní důsledky

2024-11-29T11:27:09+01:00

Článek se zaobírá problematikou dozoru a danění hazardních her na území České republiky, konkrétně hazardní hry poker, která svými definičními znaky naplňuje zákonné definice jak hazardní hry, tak sportu, přičemž svojí povahou má poker blíže ke sportu, nežli k hazardním hrám. Tato skutečnost je dovozena zejména z podrobné matematické analýzy ostatních kasinových živých hazardních her, které jsou zákonodárcem řazeny, stejně jako poker, pod § 3 odst. 2, písm. f), zákona č. 186/2016 Sb. o hazardních hrách. Změny legislativy a náhledu společnosti na poker by mohly přinést mnohá pozitiva, včetně zjednodušení dozoru ze strany dozorčích orgánů či až 500 000 000 Kč, které by mohly navíc ročně plynout do státního rozpočtu.

Všeobecný dozor prokuratury nad zákonností veřejné správy – pohled retrospektivní a prospektivní

2025-02-11T09:01:15+01:00

Článek pojednává o institutu všeobecného dozoru prokuratury nad zákonností veřejné správy, jenž byl součástí netrestní působnosti prokuratury za dob socialismu a měl do jisté míry sloužit jako náhrada neexistujícího správního soudnictví. Důraz je kladen na význam tohoto institutu jak stran ochrany veřejného zájmu, tak stran ochrany veřejných subjektivních práv adresátů. Článek se však neomezuje pouze na prázdnou deskripci historie, ale obsahuje také polemiku o tom, zda by některé dílčí aspekty tohoto institutu nemohly posloužit jako inspirace pro současnou právní úpravu a posílit tím netrestní působnost státního zastupitelství, případně formuluje úvahy de lege ferenda, které se v těchto souvislostech nabízí. Přitom je vzata v potaz také slovenská právní úprava, ve které má stále institut dozoru prokuratury nad zákonností veřejné správy své místo.