Časopis pro právní vědu a praxi

Sežerou nás stroje?

2025-01-20T15:31:26+01:00

Své o tom může říci paní z Jižní Koreje. Během noci robotický vysavač nasál její vlasy, protože je považoval za prach. Z bolestivého sevření ji museli vyprostit hasiči. Rozvoj nástrojů AI a především jejich snadná dostupnost pro běžné uživatele v posledních letech přináší řadu variant položené otázky. Nemusí jít jen o téma přežití lidstva jako ve filmu Terminátor. Již teď je zřejmé, že mnohá odvětví i profese projdou výraznou proměnou. Na akademické půdě téma rezonuje v kontextu kvalifikačních prací, forem výuky, ale i akademického publikování.

Plnění promlčeného dluhu na základě později zrušeného pravomocného rozsudku

2024-10-31T14:20:25+01:00

Podle judikatury Nejvyššího soudu platí, že plní-li dlužník promlčený dluh na základě pravomocného rozsudku, který je následně zrušen kasačním rozhodnutím Nejvyššího soudu z důvodu nesprávného právního posouzení otázky promlčení, vzniká tím dlužníku právo na vydání toho, co plnil, jako bezdůvodného obohacení. Při bližší analýze této judikatorní linie Nejvyššího soudu však vyjde najevo, že ve skutečnosti postrádá jakoukoli oporu v hmotném právu. Zároveň nesprávně předpokládá přímý dopad procesněprávních institutů do hmotněprávních poměrů, kdy otázku, zda došlo ke splnění dluhu, ve skutečnosti spojuje s existencí pravomocného soudního rozhodnutí. Uvedená judikatura je potom pouze důsledkem nevhodné koncepce dovolání jako mimořádného opravného prostředku směřujícího proti již pravomocným rozhodnutím odvolacích soudů v českém právu. Namístě by proto byla změna pojetí dovolání na řádný opravný prostředek, neboť v takovémto procesněprávním rámci by k situacím, kdy dlužník plní na základě posléze zrušeného pravomocného rozsudku, prakticky nemohlo docházet.

Judicial Review of Safe Countries of Origin Designations in Czechia

2024-08-15T14:28:00+02:00

The article thoroughly assesses one of the approaches towards judicial review of the safe country of origin mechanism. It focuses on the judicial review of safe country of origin designations. As will be shown on a case study of Czechia, there may be deficiencies in specific safe country designations that the courts have to address when considering administrative actions. Based on case-law analysis the article provides several criteria that should be considered during the judicial review and addresses some interpretative issues that may come into play.

Oddělitelnost výroků správních rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany

2024-09-19T11:04:54+02:00

Tento článek se zabývá problematikou oddělitelnosti výroků správních rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany. Poukazuje zprvu na rozdíly obou forem mezinárodní ochrany a popisuje jejich vztah. Následně shrnuje na pozadí několika procesních situací možné oddělení výroků v těchto věcech – především oddělitelnost výroků v případě neudělení žádné z forem mezinárodní ochrany, oddělitelnost výroků v případě udělení doplňkové ochrany a oddělitelnost výroků v případě odnětí azylu či doplňkové ochrany. Tyto procesní situace jsou rozebrány v kontextu dosavadní judikatury správních soudů. Článek se zabývá také důsledky této (ne)dělitelnosti výroků správních rozhodnutí a dopady judikatury správních soudů do správní praxe, především pokud jde o udělení azylu osobě požívající doplňkovou ochranu.

K povaze diskvalifikačních deliktů podle zákona o obchodních korporacích a k důsledkům z toho plynoucím

2024-09-02T15:30:55+02:00

Přestože je institut vyloučení z výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace součástí platného práva již od roku 2014, doposud vesměs opomíjena zůstává otázka povahy diskvalifikační odpovědnosti. Článek se v prvé řadě zamýšlí nad tím, jde-li v případě odpovědnosti za diskvalifikační delikty o odpovědnost soukromoprávní, nebo veřejnoprávní. S ohledem na chráněný zájem, funkci odpovědnosti, subjekty a obsah odpovědnostního vztahu a povahu ukládané sankce se dospívá k závěru, že se jedná o veřejnoprávní institut. V návaznosti na to se článek dále zabývá otázkou, je-li možné zkoumaný institut považovat za „trestní věc“ ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podrobná analýza judikatury Evropského soudu pro lidská práva svědčí pro kladnou odpověď. Na základě těchto závěrů se článek zabývá některými důsledky, jež z nich vyplývají jak v rovině hmotného práva (časová působnost zákonné úpravy, ne/přípustnost analogie), tak v rovině procesní (náležitosti úkonů zahajujících diskvalifikační řízení, presumpce neviny, zákaz nucení k sebeobviňování, zákaz dvojího postihu).

Když pachatel projeví upřímnou lítost: analýza konstrukce lítosti v kontextu soudního řízení

2024-11-01T09:46:13+01:00

S lítostí jsou v právu spojovány nezanedbatelné následky. Je polehčující okolností v trestním právu, její přítomnost nebo absence se posuzuje při rozhodování o přiznání zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu. Cílem následujícího textu je přispět k lepšímu porozumění, co vlastně lítost v kontextu českého soudního řízení znamená a jak s touto emocí právo zachází. Vycházím při tom ze sociálních a konstruktivistických teorií, podle kterých jsou emoce konstruovány na základě sdílených sociálních a kulturních norem. V soudním prostředí jsou vytvářena vlastní pravidla o tom, jak by měla být lítost „správně“ projevována. V textu prezentuji kvalitativní obsahovou analýzu rozhodnutí českých soudů se zaměřením na judikaturu Nejvyššího soudu. Pomocí analýzy odpovídám na otázku, jak je lítost konstruována v kontextu českého soudního řízení. Přestože české soudy explicitně nedefinují pojem lítosti, rozlišují mezi upřímnou a skutečnou lítostí a lítostí „nedostatečnou“ či účelovou. Pro uznání lítosti se vyžadují tzv. důkazy lítosti, mezi které nejčastěji patří doznání viny, časový rámec projevu lítosti, náhrada škody a omluva poškozeným. Z analýzy vyplývá, že klíčová není samotná emoce, ale konkrétní činy, které ji prokazují.

Judikatura ESLP k trestání sexuálního násilí: Dobré úmysly, špatné právo?

2024-11-01T09:32:16+01:00

Článek kriticky diskutuje závěry dvou nedávných významných rozsudků Evropského soudu pro lidská práva (věci M.G. proti Litvě a Vučković proti Chorvatsku), které se týkají trestání sexuálního násilí. V obou případech ESLP shledal, že tresty uložené národními soudy byly nepřiměřené závažnosti spáchaných trestných činů (zejména kritizoval uložení podmíněných trestů odnětí svobody) a kritizoval úroveň odůvodnění trestů. Učinil tak však bez toho, aby dostatečně rozvedl, na základě čeho posoudil přiměřenost trestu a kvalitu jeho odůvodnění. Detailní analýzou principů posuzování přiměřenosti trestu a kvality odůvodnění a empirických výzkumů článek dokumentuje nepromyšlenost závěrů učiněných ESLP. Článek tak vyjmenovává, jaká rozhodnutí vrcholné soudy musí učinit, chtějí-li dojít k závěru, že trest je nepřiměřený či nekvalitně odůvodněný, a jaké důsledky tato jednotlivá rozhodnutí mají pro rozhodování o podobných věcech. Na závěr článek diskutuje možnosti postupu českých soudů v reakci na rozebrané rozsudky ESLP.

Redefinice sexuálních deliktů: vznik, koncepce a (r)evolučnost redefiniční novely

2024-11-01T09:37:02+01:00

V tomto článku popisuji proces, který v České republice vedl ke změně trestněprávní úpravy sexuálních deliktů. Analyzuji hlavní rysy právní úpravy účinné od 1. 1. 2025: trestnost sexuálního jednání proti seznatelné vůli druhého, vyloučení nepenetrativních sexuálních aktivit z trestného činu znásilnění, doplnění zákonné definice bezbrannosti, určení, že děti do dvanácti let jsou vždy bezbranné a koncepční pročištění trestného činu sexuálního nátlaku. Na základě analýzy české a evropské rozhodovací praxe dospívám k závěru, že rozsah kriminalizovaného jednání před redefinicí a po ní nemusí být velký v rovině právních norem, ale může být značný v aplikační praxi.