Historické a ústavní základy akademické samosprávy

Veronika Kudrová

Abstrakt

Více než pátým rokem probíhá na celostátní úrovni diskuze o nově připravovaném zákoně o vysokých škoách, který má zásadním způsobem změnit fungování těchto institucí v České republice.
Úvodní oficiální informaci o podobě nového uspořádání přinesla v roce 2008 Bílá kniha terciárního vzdělávání (dále jen „Bílá kniha), která v kapitole zabývající se řízením vysokých škol a samosprávou označila za hlavní překážky rozvoje celého systému terciárního vzdělávání mimo jiné tendenci k oddělování pravomoci a odpovědnosti mezi různými úrovněmi řízení a také mezi akademickými senáty a akademickými funkcionáři. Prostředkem k odstranění této nerovnováhy mělo být mimo jiné předefinování působností a pravomocí akademických senátů směřující k jejich omezení za současného posílení kompetencí správních rad. Správní rady se měly stát nástrojem pro monitorování a ovlivňování základních strategických kroků instituce, jejich placení členové měli být odpovědní ministrovi školství. Správní rady se dle Bílé knihy měly podílet i na výběru klíčových osob v managementu vysokých škol, tedy zejména rektorů. Akademickým senátům měla zůstat kompetence přijímat vnitřní předpisy.

Bibliografická citace

KUDROVÁ, Veronika. Historické a ústavní základy akademické samosprávy. Časopis pro právní vědu a praxi. [Online]. 2012, č. 1, s. 62-68. [cit. 2019-11-22]. Dostupné z: https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/6100

Plný Text: