Ombudsman jako národní lidskoprávní instituce

Jak sladit rozličné lidskoprávní působnosti a naplnit požadavek plurality?

Roč.31,č.2(2023)

Abstrakt

Národní lidskoprávní instituce jsou v současnosti významným aktérem ochrany a prosazování lidských práv. Přestože byly zřízeny ve 120 zemích světa a většině zemí Evropské unie, v České republice tato instituce dosud chybí. Článek si klade za cíl posoudit možnost zřízení tohoto „hlídacího psa“ lidských práv na půdorysu stávající instituce veřejného ochránce práv (ombudsmana), což je řešení, které se opakovaně objevuje v odborné debatě. Kritické zhodnocení tohoto modelu vyvolává několik zásadních otázek souvisejících s tradiční ombudsmanskou rolí a monokratickým řízením instituce. Lze od úřadu řízeného jediným ombudsmanem očekávat, že naplní požadavek plurality, který je pro funkci národní lidskoprávní instituce charakteristický? A daří se ombudsmanovi sladit svoji tradiční roli „ochránce před úřady“ s množstvím lidskoprávních působností, které již vykonává?


Klíčová slova:
Národní lidskoprávní instituce; Ombudsman; Národní preventivní mechanismus; Pařížské principy; OPCAT

Stránky:
353–379
Biografie autora

Pavel Doubek

Nejvyšší správní soud

asistent soudce; editor Bulletinu lidských práv a Czech Human Rights Review

Reference

AMMER, M. a kol. Study on Equality Bodies set up under Directives 2000/43/EC, 2004/113/EC and 2006/54/EC. 2010. Dostupné z: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/815d7d06-c009-4208-89d7-c6edcdc0cc5b

BOKOVÁ, T. Nelidskoprávní ombudsman? K debatě o lidskoprávním rozměru jedné instituce. Právo 21 [online]. 2020 [cit. 14. 10. 2022]. Dostupné z: https://pravo21.cz/spolecnost/nelidskopravni-ombudsman-k-debate-o-lidskopravnim-rozmeru-jedne-instituce

CARUANA, S. Ehnancing best practice inspection methodologies for oversight bodies with an Optional Protocol to the Convention against Torture focus. Churchill Fellowship [online]. 2017 [cit. 22. 11. 2022]. Dostupné z: https://humanrights.gov.au/sites/default/files/2020-06/6._steven_caruana.pdf

DIENTSBIER, J. Rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv. 15 let činnosti veřejného ochránce práv (sborník z konference) [online]. 2015 [cit. 3. 7. 2022]. Dostupné z: https://www.ochrance.cz/dokument/ochrance_sbornik_iii_2015_sazba_cz__07/ochrance_sbornik_iii_2015_sazba_cz__07.pdf

DOUBEK, P. Dvojroli ombudsmana lze kritizovat. Je schopen zajistit efektivitu národního preventivního mechanismu? Právo21 [online]. 2019 [cit. 21. 11. 2022]. Dostupné z: https://pravo21.cz/spolecnost/dvojroli-ombudsmana-lze-kritizovat-je-schopen-zajistit-efektivitu-narodniho-preventivniho-mechanismu

DOUBEK, P. The National Preventive Mechanism – A Key Human Rights Component of Well Functioning Democracy. Taiwan Journal of Democracy. Roč. 15, č. 2, s. 165–194.

HANELOVÁ, T. Veřejný ochránce práv navštěvuje zařízení, ve kterých se nacházejí osoby omezené na svobodě. Zjistil několik porušení. Právo21 [online]. 2019 [cit. 22. 11. 2022]. Dostupné z: https://pravo21.cz/spolecnost/verejny-ochrance​-prav-navstevuje-zarizeni-ve-kterych-se-nachazeji-osoby-omezene-na-svobode-zjistil-nekolik-poruseni

CHAMRÁTHOVÁ, A. Pravidla vztahující se na činnost veřejného ochránce práv a kritéria uplatnitelná na užití jeho volné úvahy. Časopis pro právní vědu a praxi, 2019, roč. 27, č. 1. DOI: https://doi.org/10.5817/CPVP2019-1-4. Dostupné z: https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/11568

CHAMRÁTHOVÁ, A., SVOBODA, T. Veřejný ochránce práv jako monokratický orgán. Jurisprudence. 2018, č. 4, s. 20–32.

JARABINSKÁ, Z. National Human Rights Institution in the Czech Republic: an unattainable dream or a potential reality? V4 Human Rights Review [online]. 2020 [cit. 20. 11. 2022]. Dostupné z: https://www.humanrightscentre.org/sites/default/files/attachement/bulletin/v4humanrightsreview_autumn2020_0.pdf

KŘEČEK, S. Budoucnost ombudsmana – zamyšlení nad aktuálními problémy. 15 let činnosti veřejného ochránce práv (sborník z konference) [online]. 2015 [cit. 3. 7. 2022]. Dostupné z: hhttps://www.ochrance.cz/dokument/ochrance_sbornik_iii_2015_sazba_cz__07/ochrance_sbornik_iii_2015_sazba_cz__07.pdf

KŘEČEK, S. Kdo má dohlížet na lidská práva? Aktuálně.cz [online]. 2019 [cit. 20. 11. 2022]. Dostupné z: https://blog.aktualne.cz/blogy/stanislav-krecek.php?itemid=35030

LHOTSKÝ, J. Česká republika a NHRI: Jak vytvořit národní lidskoprávní instituci? Ústav mezinárodních vztahů Praha [online]. 2021 [cit. 3. 11. 2022]. Dostupné z: https://www.iir.cz/ceska-republika-a-nhri-jak-vytvorit-narodni-lidskopravni-instituci

MAJERČÍK, Ľ. Veřejný ochránce práv – kam po 15 letech dál na mezinárodní a vnitrostátní úrovni? 15 let činnosti veřejného ochránce práv (sborník z konference) [online]. 2015 [cit. 3. 7. 2022]. Dostupné z: https://www.ochrance.cz/dokument/ochrance_sbornik_iii_2015_sazba_cz__07/ochrance_sbornik_iii_2015_sazba_cz__07.pdf

MOTEJL, O. Reakce na polemiku o rozsahu zvláštních oprávnění ochránce. In: HRABCOVÁ, D. (ed.). Působení ombudsmana v demokratické společnosti – Sborník příspěvků přednesených na mezinárodní vědecké konferenci dne 5. června 2003. Brno: Masarykova univerzita, 2003.

MURRAY, R. a kol. The Optional Protocol to the UN Convention Against Torture 1s. OUP Oxford, 2011. DOI: https://doi.org/10.1093/acprof:oso/9780199602193.003.0001

SLÁDEČEK, V. Teoretické problémy působnosti ombudsmana, jeho působení ve vztahu k jiným orgánům a institucím. In: HRABCOVÁ, D. (ed.). Působení ombudsmana v demokratické společnosti – Sborník příspěvků přednesených na mezinárodní vědecké konferenci dne 5. června 2003. Brno: Masarykova univerzita, 2003.

SLÁDEČEK, V. Zákon o Veřejném ochránci práv: komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011.

SMITH, A. The Unique Position of National Human Rights Institutions: A Mixed Blessing? Human Rights Quarterly. 2006, roč. 28, č. 4.

ŠABATOVÁ, A. Ombudsman a lidská práva. Brno: Doplněk, 2008.

ŠTURMA, P., LIPOVSKÝ, M. Preventivní mechanismy dle Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení. Praha: Univerzita Karlova, Právnická fakulta, 2016.

Metriky

0

Crossref logo

0


329

Views

193

PDF views