Rašínova bitva o měnu

Československá republika svým prvním opatřením uskutečnila téměř úplnou re­cepci státní administrativy a právního řádu Rakousko-Uherska. V rámci toho pře­bírá rovněž i právo finanční, stejně tak součástí přejaté administrativní soustavy je rakouská finanční správa. Rovněž měnový vývoj byl zcela kontinuitní, založený na rakouském korunovém systému vzniklém v roce 1892. Nový stát měl tedy v prvním období společnou měnu s ostatními nástupnickými státy. Bankovky Rakousko-uherské banky obíhaly zároveň ve všech těchto státech, avšak správní ústředí bylo ve Vídni a v Pešti. Ekonomická situace Rakousko-Uherska v okamžiku jeho definitivního rozpadu byla katastrofální. Monarchie za války nadělala asi 110 miliard korun dluhů, vypůjčovala si na válečné půjčky a svoji inflační politiku, jakož i úhradu státních dluhů, řešila neustálým vydáváním ohromného množství bankovek. V okamžiku vzniku našeho státu, na celém území Rakousko-uherské monarchie obíhalo přes 30 miliard korun a kurs koruny v Curychu se rovnal 46,5 švýcarských franků za sto korun.