Arendt, H. (2007). The origins of totalitarianism. Durnham: Duke University Press.
Aschheim, S. E. (1997). Nazism, culture and the origins of totalitarianism: Hannah Arendt and the discourse of evil. New German Critique, 70/1, pp. 117–139
Baba, M. L. (2009). W. Lloyd Warner and the Anthropology of Institutions: An Approach to the Study of Work in Late Capitalism. Anthropology of Work Review, 30/2, pp. 29–49.
Báez, F. (2008). A universal history of the destruction of books: From ancient Sumer to modern Iraq. London: Atlas Books.
Bawden, D., & Robinson, L. (2015). Introduction to information science.London: Facet Publishing.
Berger, P. L., & Luckmann, T. (1967). The social construction of reality. New York: Anchor Books.
Bostock, G. (2003). Origen: The Alternative to Augustine?. The Expository Times, 114/10, pp. 327–332.
Brekhus, W. H. (2015). Culture and cognition: Patterns in the social construction of reality. New Jersey: Wiley.
Brezinka, W. (1996). Filozofické základy výchovy. Praha: Zvon.
Bucholtz, M. (2001). Reflexivity and critique in discourse analysis. Critique of anthropology, 21/2, pp. 165–183
Byrne, A. (2015). Institutional memory and memory institutions. The Australian Library Journal, 64/4, 259–269. & Hjørland, B. (2000). Documents, memory institutions and information science. Journal of Documentation, 56/1, pp. 27– 41.
Capobianco, R. M., & Bostock, G. (1991). Heidegger and the Critique of the Understanding of Evil as Privatio Boni. Philosophy and Theology, 5/3, pp. 175–185.
Černý, M. (2018). Vybrané kapitoly z masové práce se čtenářem: Sociálně-pedagogický experiment socialistického knihovnictví. ProInflow, 11/1, pp. 57–69.
Coll., amending the Decree of the Government of the Czechoslovak Republic of. Coll., Implementing the Act on Public Municipal Libraries Of, 607/1919.
Desjarlais, R. & Throop, J. (2011). Phenomenological Approaches in Anthropology. Annual Review of Anthropology, 40/1, pp. 87–102.
Directive on establishing a unified network of folk libraries in Czech regions, 1950. In: Collection of circulars for the KNV. Prague, Ministry of the Interior, 21 December 1950.
Eberle, T. S. (1992). A new paradigm for the sociology of knowledge:" the social construction of reality" after 25 years. Schweizerische Zeitschrift für Soziologie, 18/2, pp. 493–502.
Evjen, S. (2015). The image of an institution: Politicians and the urban library project. Library & Information Science Research, 37/1, pp. 28– 35.
Finigan, T. (2011). “Into the Memory Hole”: Totalitarianism and Mal d’Archive in Nineteen Eighty-Four and The Handmaid’s Tale. Science Fiction Studies, 38/3, pp. 435–459.
Grunder, H. U. (2017). Mythen-Irrtümer-Unwahrheiten. Essays über "das Valsche" in der Pädagogik. Bad Heilbrunn: Julius Klinkhardt.
Hauser, M. (2019). Pražské jaro 1968 jako progresivní konstrukce národní identity. Paidea, 16/1–2, 1–6.
Hlavinková, L. (2007). Socialismus jako sekularizovaná společnost. „Být věřícím“ v době socialismu. Případová studie. In T. Bubík, H. Hoffmann (eds.). Pardubice: Pantheon, pp. 62–71.
Holzbachová, I. (1985). Škola" Annales" a marxismus. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. B, Řada filozofická, 34/B32, pp. 15– 26.
Horváth, D. (2013). Vývoj informační základny v ČR. Ikaros, 17/5.
Kozlovskij, V. J. (1973). Vzájemný vztah mezi marxistickou filosofií, vědeckým komunismem a sociologií. Sociologický Časopis/Czech Sociological Review, 9/5, pp. 451–458.
Kuba, J. (1949). Volný výběr v lidových knihovnách. Knihovna, 4/1, pp. 8–12.
Kubíček, J. (2019). Dějiny veřejných lidových knihoven v českých zemích. Brno: Moravská zemská knihovna.
Mahen, J. (1925). Nutnosti a možnosti veřejných knihoven. Brno: Kočí.
Mahen, J. (1928). Knihovna jako instituce národní. Vyškov: Spolek veřejných obecních knihovníků. and Mahen, J. (1925). Nutnosti a možnosti veřejných knihoven. Brno: Kočí
Mahon, S. M. B. (2001). The politics of nationalism under communism in Bulgaria. Myths, memories, and minorities. London: University of London.
Martin, L. (1937). The American public library as a social institution. The Library Quarterly, 7/4, 546–563.
Masaryk, T. G. (2012). O českou literaturu naukovou. In: K. Piorecká eds. O českou literaturu naukovou: Diskuse o úloze a organizaci českých humanitních věd v letech 1885-1900. Praha: Academia, p. 274.
Masaryk, T.G. (1935). Několik poznámek k problému vychování dorostlých. In: Masarykův lid. Praha: Ústřední škola dělnická.
Mlynárik, J. (2001). Ještě jednou o"kamionu": Akce „Delta" a fízlové. Literární noviny, 12/23, p. 3.
http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/12.2001/23.
Neudorfl, M. L. (1992). TG Masaryk’s perception of Czech nationalism before 1914. History of European Ideas, 15/4–6, pp. 571–576.
NIPOS, ed. (2019) KNIHOVNY 2019.
https://www.statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2020/12/Statistika_2019_KNIHOVNY.pdf
No, A. (430/1919). Coll., on public municipal libraries. In ASPI system. Wolters Kluwer.
Novotný, F. (1960). Lidové knihovny, územní změny a zákon. Čtenář. 12/10, pp. 171-173
Passerini, L. (2017). Memory and totalitarianism. New York: Routledge.
Patočka, J. (2002). Péče o duši: Soubor statí a přednášek o postavení člověka ve světě av dějinách; Kacířské eseje o filisofii dějin; Varianty a přípravné práce z let 1973-1977; Dodatky k Péči o duši I a II. Praha: Oikoymenh.
Pedersen, M. A. (2020). Anthropological Epochés: Phenomenology and the Ontological Turn. Philosophy of the Social Sciences, 50/6, pp. 610– 646.
Pitner, J. (2017). TG Masaryk—A Follower of Comenius in Humanistic Ideals. Nasledie Jana Amosa Komenskogo vzgljad iz 21 veka: Materialy meždunarodnogo naučno-praktičeskogo foruma. Ethics, 55/4, 298–304.
Rogers, R. (2002). Through the eyes of the institution: A critical discourse analysis of decision making in two special education meetings. Anthropology & Education Quarterly, 33/2, pp. 213-237.
Roy, M. M., Christenfeld, N. J., & McKenzie, C. R. (2005). Underestimating the duration of future events: Memory incorrectly used or memory bias?. Psychological bulletin, 131/5, pp. 738-756.
Šámal, P. (2009). Soustružníci lidských duší: Lidové knihovny a jejich cenzura na počátku padesátých let 20. Století (s edicí seznamů zakázaných knih. Praha: Academia.
Šiklová, J. (2001). Ještě jednou o „kamionu": Jak to bylo s „Filipem”. Literární noviny 12/23, 3. http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/12.2001/23.
Sokol, J. (2014). Etika, život, instituce: Pokus o praktickou filosofii. Praha: Vyšehrad.
Sokol, J. (2015). Moc, peníze a právo: Esej o společnosti a jejích institucích. Praha: Vyšehrad.
Sokol, J. (2016). Člověk jako osoba: Filosofická antropologie. Praha: Vyšehrad.
Šolcová, S. (1956). O nejdůležitějších seznamech. Čtenář, 8/5, p. 174.
Svobodová, M, (1953). Literatura pomáhá přesvědčovat a získávat pro hornictví. Čtenář, 5/4, 112–115. & Husák, J. (1952). Zkušenosti z našich knižních výstav. Čtenář, 4/2, pp. 67–68.
Tsao, R. T. (2004). Arendt and the Modern State: Variations on Hegel in The Origins of Totalitarianism. The Review of Politics, 66/1, pp. 105-138.
Večeřová, P. (2017). Československé knihovnictví v letech 1939-1959: Vybrané problémy historického vývoje. Knihovna, 28/2, pp. 20-36.
Vilímek, T. (2008). Občanská společnost a její význam v období Pražského jara. Paměť a dějiny, 2/2, pp. 6–17.
Weber, M., & Strong, T. B. (2013). The Protestant ethic and the spirit of capitalism. Routledge, 5(3), pp. 9–18.
Wellek, R. (1945). The Philosophical Basis of Masaryk’s Political Ideals. Ethics, 55/4, pp. 298–304.
Wertsch, J. (2008). The narrative organization of collective memory. Ethos, 36/1, pp. 120–135.
Wright, S. (2004). Anthropology of organizations. New York: Routledge.