Středoevropské politické studie – Central European Political Studies Review
ČÍSLO III, ROČNÍK III., LÉTO 2001, ISSN 1212-7817 – PART III, VOLUME III, SUMMER 2001, ISSN 1212-7817
„1. ledna 1998 uplynuly čtyři roky od indiánského povstání ve státě Chiapas, usilujícího o zlepšení životních podmínek domorodého obyvatelstva. Iniciátorkou revolty byla Zapatova armáda národního osvobození (EZLN). Čtvrté výročí povstání se u nás stalo impulsem k založení Iniciativy na podporu EZLN. Sešli se v ní představitelé několika ekologických a „lidskoprávních“ organizací. Hodlají informovat českou veřejnost o situaci v mexickém Chiapasu a také organizovat solidární kampaně. Nikdo ze stoupenců iniciativy nepatří ke KSČM, někteří z nás se podíleli na předlistopadových petičních akcích a demonstracích proti stalinistickému režimu. I přes to chápeme složitost bolestné latinskoamerické reality. Fakt, že jedním z více ideových zdrojů zapatovského hnutí byl i marxismus, nás proto neodrazuje od kritické podpory EZLN.“ (Iniciativa na podporu EZLN)
Iniciativa na podporu Zapatovy armády národního osvobození (Ejército Zapatista de Liberación Nacionalje - EZLN) je v ČR působící formací především levicově orientovaných lidí, kteří se rozhodli dát najevo svůj nesouhlas s mexickou vládou, potlačující povstání Indiánů v mexickém státě Chiapas. Svůj nesouhlas dávají, resp. dávali[1] najevo především pořádáním putovní výstavy fotografií z Chiapasu, publikační činností a rozdáváním letáků, vztahujících se k tématu zmíněného povstání.
Pro lepší pochopení toho, oč se Iniciativa vlastně snaží, se jeví jako vhodné, krátce zmínit vývoj v mexickém státě Chiapas z perspektivy této organizace. Následně bude popsán vznik Iniciativy, okruhy její činnosti, organizační struktura, způsob financování, publikační činnost členů Iniciativy a její spolupráce se zahraničními organizacemi stejného typu. Závěr bude patřit kritickému zhodnocení uskupení, které vzhledem k vnějším i vnitřním faktorům nemůže aspirovat na skupinu s větším veřejným vlivem.
Povstání v Chiapasu (tj. v jednom z mexických států) se započalo 1. ledna 1994. Příčin k revoltě bylo podle Iniciativy několik, avšak svou roli sehrál zejména fakt, že se jednalo o „příčiny hluboce zakořeněné“, jak se uvádí v brožuře Vzbouřený Chiapas (1998), která byla Iniciativou vydána.
Impulsem k povstání byl vznik Severoamerické zóny volného obchodu (NAFTA) 1. ledna 1994. „Jejími aktéry jsou USA, Kanada a Mexiko, přičemž Mexiko by v tomto ekonomickém svazku mělo hrát především roli levné pracovní síly a dodavatele ropy. Od Kanady se očekávají především dodávky surovin, služeb a pracovníků specializovaných profesí. Cílem NAFTA je umožnit USA lépe konkurovat dalším dvěma světovým hospodářským centrům – Japonsku a Evropské unii. Mexiku jako nejslabšímu článku NAFTA hrozí naprosté podřízení dvěma dominantnějším partnerům. NAFTA „je ortelem smrti, který nad námi vyhlásil prezident Salinas[2]“, oznámilo vedení Zapatovy armády národního osvobození (EZLN) v jednom ze svých prohlášení (...) Povstání v Chiapasu 1. ledna 1994 je především povstáním chudých, lidí odsunutých na samý okraj společnosti. Právě proto se v jejich prohlášeních tak často objevuje volání po navrácení důstojnosti všem, kteří byli společností vyvržení.“ (Vzbouřený Chiapas 1998: 4-5)
„Hlavním požadavkem povstalců z EZLN je zabezpečení základních životních podmínek, dostatečné zdravotní péče a provedení takových reforem, které umožní indiánským komunitám volbu svých zástupců tradiční formou, bez existence politických stran, a přijímání rozhodnutí shromážděním nebo lidovými radami za účasti všech. Zapatisté dále trvají na možnosti vzdělávání Indiánů v jejich vlastním kulturním prostředí a svém jazyce, na podpoře indiánské kultury a přiznání práva na zisky z nerostného bohaství nacházejícího se na jejich území (proto bylo okamžitě zastaveno veškeré drancování přírodních zdrojů). EZLN také požaduje důslednou agrární reformu, odmítnutí Severoamerické dohody o zóně volného obchodu a zlepšení celkové situace obyvatel Chiapasu.“ (Vzbouřený Chiapas 1998: 6) V průběhu let 1994-97 se uskutečnila řada jednání zapatistů s vládou, což však bylo prokládáno odmítáním jednání z jedné či druhé strany. V roce 1997 došlo k vyvraždění asi 40 obyvatel jedné z chiapaských vesnic polovojenskými oddíly, následkem čehož došlo k opětovnému vyhrocení situace.
V roce 1998 bylo založeno politické křídlo EZLN s názvem Zapatovská fronta národního sovobození (FZLN), které později navázalo spolupráci s levicovou opoziční stranou Demokratickou revoluční stranou (PRD).
Jednání mezi vládou a zapatisty byla několikrát přerušena a poté znovu obnovena. Od 24. 2. do 30. 3. 2001 proběhl pochod zapatistů Mexikem, při němž byli akceptování mexickými orgány a následně by mělo dojít k vyjasnění situace. Uvažuje se i o návštěvě vedení EZLN v Evropském parlamentu.
Myšlenka vzniku uskupení vznikla v roce 1997 v průběhu debat při blokádě dostavby jaderné elektrárny Temelín. Za duchovního otce lze považovat Miroslava Patrika, aktivního především v ekologické organizaci Děti Země, který je i v současnosti nejvýraznější postavou Iniciativy. Dalšími zakladateli jsou Jitka Kozáková, Martin Ander (člen Nezávislého sociálně ekologického hnutí), Nikola Bukajová a Bohdana Rytířová. Impulsem pro vznik Iniciativy byla rovněž účast na II. mezinárodním fóru za lidskost a proti neoliberalismu, které se v roce 1997 uskutečnilo ve Španělsku. „Oficiálním“ dnem vzniku byl 1.leden 1998[3], tj. den čtyřletého výročí povstání v Chiapasu, kdy čtyři zakládající členové zaslali dopis mexickému prezidentu Ernestu Zedillovi, obsahující podporu požadavků „domorodých obyvatel na jejich důstojný a svobodný život.“ (Iniciativa na podporu EZLN).
K původní hrstce nadšenců se postupně přidali osoby zejména z Prahy a Brna. V Praze to byla Petra Binková a okruh lidí kolem squattu Ladronka. V Brně se jednalo o Karla Dolejšího, (původně člena Levé Alternativy, posléze člena Nezávislého sociálně ekologického hnutí), Alici Dvorskou, aktivistku organizace Za Matku Zemi, resp. členku Československé anarchistické federace a Pavla Pečínku, současného redaktora jihomoravského deníku Rovnost.
Hlavní náplní činnosti Iniciativy je pořádání putovní výstavy[4] fotografií „Vzbouřený Chiapas – o mexických Indiánech a zapatistickém hnutí“. Autorkou fotografií je Jitka Kozáková a její přátelé, avšak za hlavního organizátora výstavy lze v současné době považovat Miroslava Patrika[5]. Kromě řady českých měst byla výstava umístěna též ve slovinské Lublani. V souvislosti s výstavou byla vydána i stejnojmenná brožura seznamující čtenáře s událostmi v Chiapasu a Iniciativou na podporu EZLN.
Členové Iniciativy též zaslali dopis[6] biskupovi Samuelu Ruiz Garcíovi[7], prostředníkovi prvních přímých rozhovorů mezi federální vládou a EZLN, které se uskutečnily v únoru 1994. Byla vydána protestní PF 1999 a PF 2000, ktera byla zaslána mexické ambasádě jako petice. V roce 1998 byla v Brně provedena distribuce kazety „Heroes y Martires“ od skupiny zapatistických bojovníků Los Jovenes Zapatistats del Sur. V roce 1999 by uskutečněn rozhovor[8] s prvním tajemníkem a vedoucím mise mexického velvyslanectví v Praze Fernandem Esquivelem. V letech 1998-1999 byly uspořádány čtyři demonstrace[9] před budovou mexického velsvyslanectví v Praze.
Je důležité upozornit na skutečnost, že takřka pro všechny členy Iniciativy je činnost s ní spojená pouze vedlejší sférou zájmů. Osoby v Iniciativě sdružené mají v současnosti občanská zaměstnání především v různých neziskových organizacích se sociálním nebo ekologickým zameřením.
Iniciativa na podporu EZLN je občanskou iniciativou, působící bez právní registrace, sdružující především vysokoškolsky vzdělané osoby či osoby na vysoké škole studující.
Organizační struktura je velmi volná, resp. žádná. Příčiny chaotické struktury lze hledat v následujících okolnostech:
Z předchozích odstavců vyplývá, že Iniciativa není financována žádnou etablovanou organizací. Je financována, resp. dotována svými stoupenci.
Pro realizaci svých záměrů je nucena žádat o finanční podporu různé nadace, úspěšnost těchto žádostí je však jen velmi nízká. Zdá se jako ne zcela neopodstatněné, že o financování chaotického uskupení s nejasnou organizační strukturou má zájem jen nevelký počet nadací[12]. Nabízí se otázka, zdali by jasný status organizace či její jasná organizační struktura nepřispěly k zprůhlednění celého fungování a tím k možnosti lépe získávat sponzory.
Publikační činnost stoupenců Iniciativy zahrnovala tištění letáků, vydání útlé brožury v nákladu 500 kusů s názvem Vzbouřený Chiapas – O mexických Indiánech a zapatistickém hnutí, která byla napsána Miroslavem Patrikem, Martinem Anderem, Karlem Dolejším a Pavlem Pečínkou. Pavel Pečínka je i autorem knihy Od Guevary k zapatistiům – přehled, složení a činnost guerillových hnutí Latinské Ameriky, která vyšla v roce 1998 v nakladatelství Doplněk. Autor v ní přináší ucelený soupis vojensko-politických formací radikální levice na území Jižní Ameriky. Na podzim roku 2001 by ve jmenovaném nakladatelství Doplněk měla vyjít publikace etnologa Přemysla Máchy, taktéž stoupence Iniciativy na podporu EZLN Plamínek v horách, požár v nížině – kronika indiánského povstání v Chiapasu. Kniha na 250 stranách přináší politologický, sociologický a etnologický rozbor situace v Chiapasu a rozebírá novodobé zapatovské hnutí. Text je doplněn fotografiemi autora, který Chiapas třikrát navštívil.
Iniciativa nikdy nevydávala žádné periodikum. Články napsané jejími členy byly většinou publikovány ve spřízněných[13], tj. ekologických nebo anarchistických časopisech.
V souvislosti se sebe-prezentací Iniciativy, ale též s prezentací myšlenek jejich stoupenců se nabízí otázka, proč jimi nebylo využito dostupného a zejména finančně nenáročného media - internetu. Lze se domnívat, že existence internetového časopisu zaměřeného na podporu indiánského obyvatelstva v Chiapasu, otevřenost potenciálním přispěvatelům i potenciálním dárcům by podpořila osvětovou činnost, která je hlavní náplní Iniciativy.
Spolupráce s organizacemi působícími v zahraničí je na velmi nízké úrovni. Přímá spolupráce nebyla navázaná nikdy, nepřímá spolupráce, ve smyslu jednosměrného získávání tiskovin[14], existovala.
I přes to je v rámci středoevropského regionu Česká republika údajně nejaktivněji vystupující zemí v dané problematice. Tato skutečnost je, podle slov jednoho ze stoupenců Iniciativy, způsobena tím, že Maďarsko, Polsko a jiné země středoevropského regionu, které mají zkušenost s komunismem, resp. Sovětským svazem, se orientují spíše na pomoc zemím, které jsou současným Ruskem bezprostředně ohrožovány (např. Čečensko), nikoli na země geograficky vzdálené.
Zahraniční organizace vyjadřující solidaritu s Indiány v Chiapasu se údajně vyskytují prakticky ve všech tzv. západoevropských zemích. Jejich materiální zázemí je ovšem ve srovnání s Českou republikou mnohonásobně lepší, zejména proto, že pro společnosti žijící v těchto zemích je pomoc, resp. solidarita s „trpícími“ poměrně atraktivním tématem, z čehož plyne zejména finanční přínos pro dané skupiny[15].
Lze si položit otázku, proč Iniciativa nenavázala spolupráci s některou ze zahraničních organizací, která by pro ni mohla mít přínos jak v přísunu nových informací a materiálů, tak zahraničních zkušeností na poli získávání finančních prostředků.
V této souvislosti je opětovně nutné připomenout, že Iniciativa nemá vlastní internetové stránky[16], což možnost navázání spolupráce bezpochyby komplikuje.
Iniciativa na podporu EZLN je nevelkým uskupením vysokoškolsky vzdělaných či vysokou školu studujících osob z levé časti politického spektra, jehož hlavní náplní je osvětová činnost zaměřená na vývoj v mexickém státě Chiapas, resp. na situaci domorodých obyvatel v tomto státě žijících. Současnou činnost Iniciativy lze hodnotit jako takřka nulovou, vyjma stále existujícího běhu putovní fotografické výstavy. Tato skutečnost je dána především tím, že většina stoupenců Iniciativy je časově vytížena jinými aktivitami. Iniciativa oficiálně nezanikla[17], avšak reálně nevykazuje žádnou činnost. Navzdory tomu, že se v mexickém listu La Jornada a též v mexické televizi objevila zmínka o podpoře českých aktivistů lze říci, že společenská významnost uvedeného uskupení je jen velmi omezená a to z několika důvodů:
Na druhou stranu není možno zapomínat na skutečnost, že Iniciativa zřejmě nikdy neměla ambice stát se fungující, organizovanou skupinu. Zřejmě se vždy jednalo o uskupení mladých lidí, kteří sice nejsou lhostejni ke světovým událostem, avšak lze předpokládat, že primárním důvodem k založení takové formace jsou vzájemné sympatie jejích stoupenců. Je otázkou, zdali angažovanost v uvedené problematice není pouze „vedlejším produktem“. Činnost formace nemá být předchozím tvrzením snížena, má jen býti řečeno, že pokud by Iniciativa měla ambice plně efektivní pomoci mexickým Indiánům, musela by zřejmě zvolit vhodně propracovanou strategii pomoci. Je však třeba uvést, že stoupenci Iniciativy se domnívají, že i forma pouhé podpory může sehrávat, a také sehrává, svoji roli. Mexická vláda si je údajně vědoma, vlastního sledování světovou veřejností, což ji nutí volit k problematice kompromisní přístup.
|
|
|
http://www.nesehnuti.ecn.cz.
|
|
Den na podporu EZLN (1999). Existence, č.5..
|
|
Chiapas: boj Indiánů za svobodu (1999). Halas, č.12..
|
|
Jindra, P.: Povstání v mexickém Chiapasu očima jeho čekých příznivců (1999), Haló noviny, 3.10.. |
|
Jindra, P.: Svět se bouří proti globalizaci (1999). Haló noviny, 17.7..
|
|
Materiály Iniciativy na podporu EZLN.
|
|
Patrik, M., Ander, M., Dolejší, K., Pečínka, P. (1998): Vzbouřený Chiapas- O mexických Indiánech a zapatistickém hnutí. Brno, Iniciativa na podporu EZLN.
|
|
Pavel Pečínka (1999). Hluboká orba, č. 17, s. 22-28.
|
|
Pečínka, P. (1999): Mexická armáda z Chiapasu neodejde. Listy, č.3, , s.65-66.
|
|
Pečínka, P. (1998): Od Guevary k zapatistiům. Brno, Doplněk.
|
|
Ya basta! (1999) Cabaret Voltaire Zine, č. 15, s.4-5.
|
[1] V současnosti skupina nevykazuje prakticky žádnou aktivitu.
[2] Od roku 1966 přední funkcionář vládní strany PRI (Institucionální revoluční strany), 1982 – 87 ministr plánování a státního rozpočtu. V letech 1988 – 94 mexickým prezidentem. (Encyklopedie Diderot, 1999)
[3] Iniciativa na podporu EZLN v počátku sdružovala některé členy Nezávislého sociálně ekologického hnutí, Dětí Země, Československé anarchistické federace a Hnutí občanské sloidarity a tolerence. (Dopis Iniciativy EZLN obsahující žádost o, nejen, finanční podporu.)
[4] U příležitosti první vernisáže se 14.2.1998 se konal v centru Prahy happening. Účastnilo se jej asi 100 lidí. Zmínka o události se objevila jak v České televizi, tak v mexickém deníku La Jornada.
[5] „Chceme tak přispět k rehabilitaci pojmu solidarita, jehož obsah se během čtyř desetiletí dokázal v našem státě téměř vytratit.“ (Patrik v článku Sobotkové, J: Vzbouření Indiáni z Chiapasu ve fotografiích, ČN, 14.5.2001)
[6] „(...) Především bychom se Vás chtěli zeptat, jakou formu podpory byste od nás v České republice potřebovali. Jakou podobu by akce měly mít, aby měly alespoň nějaký dopad na situaci v Chiapasu (...) Za všechny případné informace Vám srdečně děkujeme. Po čtyřicetileté vládě komunistické strany byly levicové myšlenky v naší zemi naprosto zdiskreditovány. Z tohoto důvodu je naše veřejnost k tématům rozvojového světa zatím velmi apatická. Proto je pro nás spolupráce přímo s Vámi v San Cristóbal de las Casas velmi vítaná.“ (Dopis zaslaný S.R.Garcíovi Iniciativou na podporu EZLN)
[7] García je místním biskupem, stoupencem teologie osvobození (tj. „radikálního křesťanského proudu, propagujícího aktivní účast věřících v boji za sociální práva“). (Vzbouřený Chiapas, str. 7)
[8] Rozhovor byl uskutečněn Pavlem Pečínkou a uveřejněn v Listech, č.3, 1999, s. 65-66. (...) V České republice působí občanská Iniciativa na podporu Zapatovy osvobozenecké armády. V Praze organizuje demonstrace před vaší ambsádou, pořádá fotografickou výstavu o EZLN, podílá vám protestní pohlednice. Jak na její aktivity reagujete? Známe ty mladé lidi, je to pár studentů. Dávají okázale najevo svůj idealistický zápal pro spravedlivé cíle. Dostali jsme lístky s vyjádřením solidarity se zapatovským hnutím. Pokud známe jména a adresy pisatelů, odpovídáme jim. Posíláme kopie dokumentů, které jim umožní dovědět se něco víc o úsilí mexické vlády zmenšit příčiny nespokojenosti v Chiapasu. České stoupence zapatistů můžeme ujistit, že mexická vláda usiluje o dialog a jednání. Mexická ústava a politické uspořádání dává nespokojeným osobám možnost protestovat, zapatisté však neprotestovali mírumilovnou formou, alespoň ne v začátcích. Nejlepším důkazem o dobré vůli mexické vlády je fakt, že v platnost vstoupily zákony o manestii a nepronásledování zapatistů, a to již od začátku konfliktu. V pralesích Chiapasu zůstávají lidé ze své vůle. Mexická vláda by mikdy a za žádných okolností nepoužila k vyřešení tohoto problému sílu.“
[9] Demonstrace se uskutečnily 2.1.1998: připomenutí čtyřletého výročí povstání v Chiapasu; 12.1.1998: celosvětová akce na podporu EZLN a jako kritika masakru ve vesnici Actealu, ke kterému došlo 22.12.1997; 15.2.1998 a 6.1.1999 Demonstrací se účastní v průměru 50 sympatizantů.
[10] Údaje nalezené ve studovaných materiálech se rozcházejí.
[11] Je obtížné hovořit o „členství“ není-li členství v Iniciativě nijak vymezeno.
[12]Na druhou stranu jedna z holandských nadací, která byla Iniciativou oslovena, údajně odůvodnila svůj zamítavý postoj k žádosti Iniciativou předloženou tím, že členové Iniciativy nejsou na poli ekologické či sociálně politické angažovanosti žádnými elévy.
[13] Např. Alternativa, Existence, Cabaret voltaire Zine, ale též komunistické Haló noviny.
[14] Např. od dánské organizace, resp. dánského časopisu „Chiapas 1998“.
[15] Do povědomí české veřejnosti se dostala zejména italská organizace Ya basta! (Už dost!) a to především v souvislosti se zářijovými (září 2000) demonstracemi proti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, které se konaly v Praze.
[16] V určitém období se Iniciativa prezentovata na internetových stránkách Nezávislého sociálně ekologického hnutí.
[17] „Činnost naší Iniciativy začala koncem roku 1997 a snažíme se, aby skončila až v případě vyřešení konfliktu v Chiapasu, tak, aby to odpovídalo představám původního obyvatelstva.“ (Iniciativa na podporu EZLN)