Středoevropské politické studie – Central European Political Studies Review
ČÍSLO 2, ROČNÍK III., JARO 2001, ISSN 1212-7817 - PART 2, VOLUME 3, SPRING 2001, ISSN 1212-7817
KANTONÁLNÍ A PARLAMENTNÍ VOLBY V BOSNĚ A HERCEGOVINĚ 2000
Vít Hloušek
Rok 2000 byl v Bosně a Hercegovině rokem volebním. Po komunálních volbách, které se konaly v dubnu, proběhla 10. listopadu 2000 na území Federace Bosny a Hercegoviny i Republiky srbské další série voleb. Jednalo se jednak o volby do místních vyšších územně samosprávných celků Federace Bosny a Hercegoviny – kantonů – a také o volby parlamentní a to jak na úrovni obou entit, tak i na federální rovině. Kromě toho byl volen president a vicepresident v Republice srbské a konaly se také volby do městského shromáždění v Srebrenici.
Cílem tohoto článku je seznámit s výsledkem kantonálních a parlamentních voleb a analysovat z toho plynoucí aktuální povolební stranicko-politické konfigurace na různých rovinách (na rovině federální, entit i kantonů), respektive poukázat na posuny, k nimž došlo ve srovnání s volbami v roce 1998. Pozornost bude přitom soustředěna pouze na volby do těch orgánů, které byly voleny přímo a v nichž bylo rozhodující soutěžení politických stran. Ještě před tímto vlastním jádrem textu ale bude vhodné přiblížit strukturu politických institucí v “postdaytonské” Bosně a Hercegovině, neboť takové přiblížení umožní lépe pochopit chování voličské obce(1) i konkurujících si stranických subjektů.
Nárys politického systému současné Bosny a Hercegoviny
Současný politický systém, respektive uspořádání a vzájemné vztahy státních a samosprávných institucí, byl vytvořen jako jeden z produktů ukončení dlouhodobého otevřeného vojenského konfliktu mezi jednotlivými etniky této země Daytonskou mírovou smlouvou z roku 1995 (Srov. Hladký 1996:184-192). Podle této dohody byla sice zachována státní jednota země, ale v jejím rámci byly vytvořeny dva subjekty (“entity” - entiteti): bosňácko-chorvatská Federace Bosna a Hercegovina a Republika srbská. Ústava, která byla výsledkem snah o kompromisní řešení, vyhovující alespoň v základech všem třem národnostem, vytvořila v Bosně a Hercegovině fakticky konfederativní politický systém.
Na celostátní úrovni působí vedle tříčlenného předsednictva, rady ministrů a ústavního soudu také Parlamentní shromáždění (Parlamentarna skupština), která se skládá ze dvou komor. Horní komorou je Sněmovna lidů (Dom naroda), která není volena přímo. Je do ní delegováno po pěti zástupcích za Bosňáky (Bošnjaci), Chorvaty a Srby. Srbští zástupci jsou voleni Národním shromážděním Republiky srbské, bosňáčtí a chorvatští zástupci pak horní komorou Federace Bosny a Hercegoviny. Dolní komora je pak volena přímo. Je jí Poslanecká sněmovna (Predstavnički dom). Z jeho 42 členů jsou dvě třetiny voleny ve Federaci BiH, zbylá třetina pak v Republice srbské. V obou komorách platí faktický zákaz majorisace jedné z entit a velmi pečlivě je dbáno o paritní postavení všech tří národnostních skupin ve vedoucích funkcích obou komor.
V čele Republiky srbské stojí přímo volený president a vicepresident. Vedle toho je součástí exekutivy i vláda. I na úrovni této entity funguje ústavní soud, vedle toho existuje i Nejvyšší soud Republiky srbské. Legislativní pravomoci vykonává jednokomorové Národní shromáždění Republiky srbské (Narodna skupština), které se skládá z 83 poslanců.
Institucionální struktura Federace BiH je složitější. Vedle federální vlády je exekutiva představována presidentem a vicepresidentem, kteří jsou voleni nepřímo parlamentem. Na čele judikativy stojí ústavní soud a nejvyšší soud. Parlament (Parlament) je dvoukomorový. Horní komora – Sněmovna lidů (Dom naroda) – je volena nepřímo prostřednictvím kantonálních shromáždění. Dolní komora – Poslanecká sněmovna (Predstavnički dom) – je volena přímo a skládá se ze 140 poslanců. Území Federace BiH je ještě dále rozděleno na deset samosprávných kantonů, které mají rovněž své vlády a parlamenty (Kantonalna skupština).
Jak je vidět z předchozího stručného přehledu základních státních institucí, je institucionální systém Bosny a Hercegoviny koncipován podle konsociačního modelu, jehož cílem by mělo být udržení funkčního vládnutí ve státu, který je etnicky (a adekvátně tomu i konfesionálně) hluboce rozdělen. Toto rozdělení je ještě podpořeno skutečností, že po dlouhém a krvavém válečném konfliktu na území Bosny a Hercegoviny byly de facto vytvořeny v rámci bosenskohercegovského státu tři národnostně unitarizovaná a teritoriálně ohraničená území. To pochopitelně jen posiluje potenciál centrifugálních tendencí jednotlivých politických elit. Odtud tedy pramenila snaha vytvořit v nové ústavě takové rozložení institucí a kompetencí, které by umožňovalo společnou koexistenci. Není ovšem úkolem tohoto komentáře posuzovat, zda byla tato snaha úspěšná.
I proporční volební systém, užívaný v kantonech, entitách i celostátních volbách, je koncipován s ohledem na výše naznačené skutečnosti. Oproti předchozím všeobecným volbám v roce 1998 však došlo k určitým posunům. Zatímco v roce 1998 představovala jeden volební obvod Bosna a Hercegovina jako celek, respektive Federace BiH a Republika srbská (RS) jako celky, byly pro volby 2000 vytvořeno více volebních obvodů a to jak na úrovni státu, tak na úrovni entit. V rámci celostátních, entitních i kantonálních voleb byly nově zavedeny “otevřené kandidátky”. Tento systém, který umožňuje voličům vybírat si libovolně kandidáty v rámci příslušné nezávislé, koaliční či stranické kandidátky, byl již úspěšně vyzkoušen v dubnových komunálních volbách. Aby bylo možno v praxi tento systém použít, byly některé kantony nuceny zredukovat počet poslanců svých parlamentů na maximální hranici 35.(2)
Poslanecká sněmovna Parlamentního shromáždění BiH byla volena následujícím způsobem.(3) Ze 42 poslanců je 28 voleno ve Federaci BiH, 14 v Republice srbské. Z oněch 28 poslanců, volených ve Federaci BiH, je 21 voleno proporčně ve vícemandátových obvodech(4), 7 mandátů je kompenzačních a přidělují se za celé území Federace. Podobně je tomu v rámci RS, kde je poměr 9:5.(5) Mandáty na základě výsledků v jednotlivých obvodech byly distribuovány na základě Saint-Laguëova systému volebního dělitele. Kompenzační mandáty byly rozdělovány pouze volebním stranám a koalicím (nikoliv nezáviclým kandidátům), opět byl použit Saint-Laguëův systém. Preferenční hlasy byly započítávány od 3% ze všech získaných hlasů pro danou kandidátku.
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu Federace BiH probíhaly ve 12 volebních obvodech, v nichž se počet mandátů pohyboval od 4 do 13. V těchto volebních obvodech bylo distribuováno 105 mandátů, zbylých 35 mandátů bylo kompenzačních. Rozdělování mandátů proběhlo stejným systémem jako v případě Poslanecké sněmovny Parlamentního shromáždění BiH.
Národní shromáždění RS sestává z 83 poslanců. 62 mandátů bylo voleno v šesti volebních obvodech (od 7 do 13 mandátů), zbylých 21 mandátů bylo kompenzačních. Distribuce mandátů proběhla opět stejným způsobem, jako v případě Poslanecké sněmovny Parlamentního shromáždění BiH.
Co se týče voleb do Kantonálních shromáždění, rozeznává volební legislativa tři typy kantonů podle počtu registrovaných voličů. Kantonální shromáždění kantonů, v nichž je méně než 75.000 zaregistrovaných voličů, se skládají z 20-25 poslanců. Kantony mezi 75.000 a 200.000 registrovanými voliči volily do svých shromáždění 25-30 poslanců a kantony s větším počtem registrovaných voličů volily mezi 30-35 poslanci. Kandidovat opět mohly politické strany, koalice, nezávislí kandidáti a sdružení nezávislých kandidátů. Volebním obvodem byl vždy celý příslušný kanton, mandáty byly distribuovány na základě Saint-Laguëova systému volebního dělitele.
Výsledky voleb(6)
Tabulka 1.: Poslanecká sněmovna Parlamentního shromáždění BiH
Strana |
Mandáty |
% hlasů 2000 |
% hlasů 1998 |
||
|
Federace BiH |
Republika srbská |
Federace BiH |
Republika srbská |
||
|
SDP |
9 (22%) |
27,3 |
5,2 |
14,5 |
2,8 |
|
SDA |
8 (20%) |
47,9 (v koalici) |
16,6 (v koalici) |
27,0 |
7,4 |
|
SDS |
6 (15%) |
- |
48,2 |
- |
|
|
SBiH |
5 (12%) |
15,6 |
5,4 |
viz SDA |
viz SDA |
|
HDZ |
5 (12%) |
19,3 |
0,5 |
19,7 |
1,6 |
|
PDP |
2 (5%) |
- |
15,2 |
- |
- |
|
DNZ |
1 (2%) |
2,2 |
0,1 |
2,3 |
- |
|
BPS |
1 (2%) |
1,8 |
0,2 |
1,2 |
- |
|
DSP |
1 (2%) |
1,8 |
- |
1,4 |
- |
|
NHI |
1 (2%) |
2,1 |
1,0 |
3,0 (NHI-HKDU) |
1,5 (NHI-HKDU) |
|
SNSD/DSP |
1 (2%) |
1,1 |
10,6 |
- |
- |
|
SPRS |
1 (2%) |
0,4 |
5,7 |
- |
- |
|
SNS |
1 (2%) |
- |
4,5 |
- |
- |
Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentního shromáždění BiH ukazují několik základních rysů. Jedním z těchto rysů je poměrně silná fragmentace. Zvolený volební systém bez omezující vstupní klauzule umožnil parlamentní zastoupení i stranám, jejichž voličská podpora se dá označit jako marginální. Dále se ukázalo, že nadále platí zásadní odlišnost mezi preferencemi voličů z RS a voličů z Federace BiH. Potvrzuje se tak skutečnost, že v případě BiH není možno pozorovat existenci jednoho prostoru stranické soutěže, v jehož rámci by se odehrávalo volební soupeření na úrovni celé BiH. Nelze však hovořit ani o tom, že by takový prostor existoval byť v samotné Federaci BiH, kde vedle sebe "koexistují" dva prostory stranické soutěže - chorvatský a bosňácký. Ani určité posílení těch formací, které se snaží cíleně překlenout partikulární etnické identity ve směru celobosenského politického národa (zejména SDP a SBiH) nenaznačuje v tomto ohledu zásadní změnu. Formace, jimž se podařilo získat více než 10% mandátů, jsou jednak tři hlavní etnické strany: SDA, SDS a HDZ, jednak právě SDP a SBiH. Hlavní etnické formace přitom obsadily 19 křesel, zatímco SDP a SBiH 14 mandátů.
Posuzujeme-li jako relevantní strany takové, kterým se podařilo obsadit 10% a více mandátů, pak lze hovořit o potenciálně pentapolární konfiguraci se dvěma neetnickými a třemi etnickými póly.
Strana |
Mandáty |
% hlasů 2000 |
% hlasů 1998 |
|
SDS |
31 (38%) |
36,1 |
21,7 |
|
SNSD |
11 (13%) |
13,0 |
7,3 |
|
PDP |
11 (13%) |
12,3 |
- |
|
SDA |
6 (7%) |
7,6 |
17 (v koalici) |
|
SBiH |
4 (5%) |
5,2 |
viz SDA |
|
SDP |
4 (5%) |
5,0 |
2,7 |
|
SPRS |
4 (5%) |
4,9 |
10,7 |
|
DSP |
4 (5%) |
4,1 |
- |
|
DNS |
3 (4%) |
3,5 |
- |
|
SNS |
2 (2%) |
2,3 |
12,9 |
|
PS |
1 (1%) |
1,3 |
0,8 |
|
NHI |
1 (1%) |
0,7 |
1,4 (NHI-HKDU) |
|
DSRS |
1 (1%) |
0,6 |
0,8 |
Rovněž Národní shromáždění RS je vlivem volebního systému značně fragmentované. Pokud na úrovni celé BiH bylo možno pozorovat znatelný nárůst podpory neetnickým stranám, v Republice srbské tento nárůst tak citelný nebyl. Hlavní neetnické formace SDP a SBiH obsadily pouze 10% křesel, zatímco hlavní etnická formace bosenských Srbů SDS posílila ve srovnání s rokem 1998 o více než 14% hlasů a kontroluje 38% mandátů. Dominující formací je jednoznačně etnická SDS, která také zformovala po volbách vládu RS.
Strana |
Mandáty |
% hlasů 2000 |
% hlasů 1998 |
|
SDA |
38 (27%) |
26,8 |
19,2 (v koalici) |
|
SDP |
37 (26%) |
26,1 |
13,7 |
|
HDZ |
25 (18%) |
17,5 |
19,9 |
|
SBiH |
21 (15%) |
14,9 |
viz SDA |
|
DNZ |
3 (2%) |
2,1 |
2,1 |
|
BPS |
2 (1%) |
1,7 |
1,4 |
|
NHI |
2 (1%) |
1,6 |
3 (NHI-HKDU) |
|
SP |
2 (1%) |
1,3 |
- |
|
BOSS |
2 (1%) |
1,1 |
1,0 |
|
HSP |
1 (1%) |
1,0 |
1,1 |
|
DSP |
1 (1%) |
0,9 |
1,1 |
|
SNSD |
1 (1%) |
0,9 |
- |
|
LDS |
1 (1%) |
0,9 |
- |
|
RS |
1 (1%) |
0,6 |
- |
|
HSS |
1 (1%) |
0,5 |
0,2 |
|
GDS |
1 (1%) |
0,4 |
Viz SDA |
|
HKDU |
1 (1%) |
0,4 |
- |
Složení Poslanecké sněmovny Parlamentu Federace BiH odráží složitou etnickou i politickou strukturu této entity. Vlivem volebního systému získaly, podobně jako ve výše zachycených orgánech, zastoupení i strany s naprosto marginální voličskou podporou. Výsledek těchto voleb ukazuje, že právě na území Federace BiH se rekrutovala hlavní podpora pro strany s jinou, než primárně etnickou orientací. Mezi čtyřmi jednoznačně nejsilnějšími subjekty po loňských volbách jsou SDP i SBiH. Poměr hlasů mezi těmito dvěma stranami a etnickými formacemi SDA a HDZ je 58 ku 63 a je tedy jednoznačně příznivější pro neetnické strany, než v případě RS i BiH jako celku. Quadripolární konfigurace relevantních stran se skládá ze dvou etnických a dvou neetnických pólů.
Tabulka 4.: Výsledky kantonálních voleb v Bosně a Hercegovině v listopadu 2000 – pouze relevantní formace(7)
|
Kanton |
Strany |
mandátů 2000 |
% hlasů 2000 |
% hlasů 1998 |
|
1. Una - Sana |
SDA SDP DNZ BOSS SBiH |
13 (43%) 6 (20%) 5 (17%) 1 (3%) 5 (17%) |
42,0 17,2 16,8 1,7 14,4 |
66,3 (v koalici) 5,7 16,6 1,4 viz SDA |
|
2. Posavina |
SDA HDZ SDP HSP NHI SBiH |
2 (11%) 7 (37%) 4 (21%) 1 (5%) 4 (21%) 1 (5%) |
8,8 46,5 18,7 3,6 17,2 2,9 |
- 54,6 4 - - viz SDA |
|
3. Tuzla |
SDA HDZ SDP BOSS DSP SBiH |
12 (34%) 1 (3%) 16 (46%) 1 (3%) 1 (3%) 4 (11%) |
33,3 2,2 43,6 2,0 3,2 10,5 |
51,4 (v koalici) 3,6 20,2 1,4 1,5 viz SDA |
|
4. Zenica - Doboj |
BPS SDA HDZ SP SDP NHI SBiH |
1 (3%) 13 (37%) 2 (6%) 1 (3%) 11 (31%) 1 (3%) 6 (17%) |
2,6 34,4 5,9 2,6 30 2,1 16,2 |
1,5 54,6 (v koalici) 8,3 - 21,2 - viz SDA |
|
5. Goražde |
RS SDA SDP SBiH |
1 (4%) 8 (32%) 8 (32%) 8 (32%) |
2,2 31,3 (3476 hl.) 31,3 (3475 hl.) 30,8 |
- 66,8 (v koalici) 15 viz SDA |
|
6. Centrální Bosna |
BPS SDA HDZ SDP NHI SBiH |
1 (4%) 8 (29%) 8 (29%) 6 (20%) 1 (4%) 4 (14%) |
1,7 26,3 30,7 19,2 4,1 13,2 |
1 44 (v koalici) 35,6 8,8 - viz SDA |
|
7. Hercegovina - Neretva |
BPS SDA HDZ SDP HSP SBiH |
1 (4%) 5 (18%) 13 (46%) 4 (14%) 1 (4%) 4 (14%) |
1,9 16,2 48,2 12,7 2,9 11,5 |
1,8 34,5 (v koalici) 49,5 6,8 1,5 viz SDA |
|
8. Západní Hercegovina |
HKDP Radom za boljitakHDZ HKDU Nezavisni pravašiHSP |
1 (5%) 2 (9%) 15 (71%) 1 (5%) 1 (5%) 1 (5%) |
3,4 8,1 70,7 3,4 2,5 4,7 |
2,4 - 81,3 - - 10,7 |
|
9. Sarajevo |
BPS SDA HDZ SP SDP SBiH |
1 (3%) 8 (23%) 1 (3%) 1 (3%) 14 (40%) 10 (28%) |
2,7 22,6 1,8 2 36,4 26 |
3,3 54,1 (v koalici) 3,1 - 22,9 viz SDA |
|
10. Livno |
SPRS ZSD SDA HDZ HKDU SNSD SDP HSP HSS SBiH |
1 (4%) 1 (4%) 2 (9%) 12 (54%) 1 (4%) 2 (9%) 1 (4%) 1 (4%) 1 (4%) 1 (4%) |
3,2 2,6 7,1 54,6 4,7 7,7 4 5,2 3,6 3,5 |
6,1 7,2 12,7 (v koalici) 59,2 - - 1,6 4,6 1,9 viz SDA |
Možnost analýzy regionálního rozdělení volební podpory jednotlivým hlavním stranám dávají do jisté míry výsledky kantonálních voleb ve Federaci BiH. Ve dvou kantonech získalo nadpoloviční počet mandátů HDZ: v kantonu Livno 54%, v kantonu Západní Hercegovina dokonce obsadilo 71% mandátů. V žádném dalším kantonálním shromáždění žádná strana nedosáhla absolutní většinu. Tomuto výsledku se nicméně nejvíce přiblížila SDA v kantonu Una-Sana (43%), HDZ v kantonu Hercegovina-Neretva (46%), respektive SDP v kantonech Tuzla (46%) a Sarajevo (40%). Pokud analyzujeme jednotlivé kantonální parlamenty z hlediska konfigurací relevantních stran (za něž považujeme pracovně formace, které získaly více než 10% mandátů), můžeme pozorovat existenci již zmíněných dvou konfigurací s jednobarevnou většinou HDZ, dále čtyř tripolárních a čtyř quadripolárních konfigurací. Zajímavým případem je tripolární uspořádání v Goražde, kde SDA, SDP a SBiH získaly shodně po 32% mandátů. Veškerá tripolární uspořádání představují ostatně kombinaci stran SDA-SDP-SBiH v různém poměru. V kantonech Zenica-Doboj a Tuzla by bylo s jistou rezervou možno označit SDA a SDP jako hlavní póly a SBiH jako pól vedlejší, zatímco v kantonu Sarajevo je jednoznačně nejsilnější SDP před SBiH a teprve třetí se umístila etnicky bosňácká SDA.
Kantony Centrální Bosna a Hercegovina-Neretva je možno popsat jako potenciálně quadripolární soustavy, v nichž jednotlivé póly tvoří HDZ, SDA, SDP a SBiH. Zatímco v případě Centrální Bosny aspirují na roli hlavních pólů etnické HDZ a SDA, v případě Hercegoviny-Neretvy je jednoznačně nejsilnějším pólem HDZ, ostatní tři póly jsou pak ve vzájemné rovnováze.
Kanton Posavina je příkladem podobného uspořádání převahy HDZ, ale v roli potenciálních vedlejších pólů figuruje vedle SDA a SDP ještě chorvatská NHI. V kantonu Una-Sana SDA, vedlejší póly představují SDP, SBiH a DNZ.
Zřetelně se ukazuje, že podpora neetnicky orientovaných stran nepochází ani tak z etnicky chorvatských oblastí Federace BiH, ale spíše z oblastí bosňáckých či smíšených (Sarajevo).
Volby 2000 - kontrastní výsledek
BiH nelze v současné době označit za stabilisovanou zemi. Vzhledem k tomu, že zde ještě zdaleka neexistuje minimální nutný konsensus elit, bojuje BiH - slovy Attily Ágha - "o procedurální demokracii na 'národní' rovině." (ÁGH 1999:272). Této skutečnosti odpovídá i stav bosenskohercegovských stranických systémů a stranické soutěže. Nejenže nelze v současné době hovořit o efektivním vytváření společného prostoru stranické konkurence a kooperace. Lze naopak předpokládat, že na různých rovinách politického systému (komunální, kantonální, entitiní, celobosenské) fungují odlišné mechanismy stranických interakcí, voličských vazeb a tomu odpovídající způsoby volebního chování stran i občanů. (Srov. STRMISKA 2000) Ani vývoj situace po volebním roce 2000 nenaznačuje, že bude možno v dohledné době počítat s dosažením vyšší míry stabilisace stranicko-politického uspořádání. Jestliže se na jednu stranu podařilo vytvořit ústřední vládu BiH bez zástupců nacionalistických stran, opřenou zejména o SDP, nelze tuto skutečnost interpretovat zjednodušeně jako otevření cesty k postupné eliminaci vlivu nacionalistických stran na bosenskohercegovskou politiku. Určité oslabení nacionalistických formací (týkající se zejména SDS a HDZ) nevede k moderaci jejich rétoriky a požadavků, ale spíše naopak. Volební úspěch SDS při volbách do Národního shromáždění RS je neoddiskutovatelnou skutečností. Reakcí HDZ na mírné oslabení svého postavení ve srovnání s volbami 1998 nebyla snaha akceptovat alespoň základní prvky konsociativního uspořádání státu, ale naopak útok proti těmto prvkům. HDZ nejprve zpochybnilo volební zákon v otázce společných voleb Chorvatů a Bosňáků v rámci Federace BiH a posléze začalo požadovat reorganisaci BiH ve federaci tří subjektů a tím tedy rozdělení současné muslimsko-chorvatské Federace BiH.
Taková politická atmosféra a postoje některých hlavních stranických aktérů nevytvářejí v žádném případě příznivou atmosféru pro byť i pozvolné a podmíněné směřování bosebskohercegovských pluralismů ke stavu, v němž by se z nich mohly stát klasické objekty politologického výzkumu.
Poznámky:
|
1) |
V případě národnostně i konfesijně krajně rozštěpené Bosny a Hercegoviny by však bylo snad na místě hovořit o několika separovaných voličských obcích. |
|
2) |
Viz The OSCE and the 2000 General Elections in BiH. OSCE Fact Sheets (http://www.oscebih.org). |
|
3) |
Veškeré informace o volebním systému jsou čerpány z oficiálního materiálu mise OBSE v Bosně a Hercegovině: Pravila i propisi za Opće izbore 2000 (http://www.oscebih.org/pec/pdf/rules-egulations-general-elections-2000-bos.pdf), s. 75-90. |
|
4) |
Volebních obvodů bylo 5, každý představoval území dvou kantonů, počet mandátů se pohyboval od tří do šesti. |
|
5) |
V RS byly vytvořeny 3 volební obvody po třech volených poslancích. |
|
6) |
Všechny tabulky volebních výsledků byly zpracovány na základě dat mise OBSE v Bosně a Hercegovině, která dohlížela zároveň na průběh voleb: Elections 2000 – Final Results (http://www.oscebih.org/pre_results/scripts/finalresults2000.htm). |
|
7) |
Strany jsou seřazeny podle čísel kandidátních listin. |
Použité zkratky stran a hnutí a jejich představitelé:
|
BOSS |
Bosenská strana (Bosanska stranka) Mirnes Ajanović |
|
BPS |
Bosenskohercegovská vlastenecká strana (Bosanskohercegovačka patriotska stranka) Sefer Halilović |
|
DNS |
Demokratický národní svaz (Demokratski narodni savez) Dragan Kostić |
|
DNZ |
Demokratické národní společenství BiH (Demokratska narodna zajednica BiH) Fikret Abdić |
|
DSP |
Demokratická strana důchodců BiH (Demokratska stranka penzionera BiH) Alojz Knezović |
|
DSRS |
Demokratická strana Republiky srbské (Demokratska stranka Republike srpske) Dragomir Dumić |
|
GDS |
Občanská demokratická strana BiH (Gradjanska demokratska stranka BiH) Ibrahim Spahić |
|
HDZ |
Chorvatské demokratické společenství BiH (Hrvatska demokratska zajednica BiH) Ante Jelavić |
|
HKDP |
Chorvatská křesťanská vlastenecká obnova (Hrvatski kršćanski domovinski preporod) Ante Paponja |
|
HKDU |
Chorvatská křesťansko demokratická unie BiH (Hrvatska kršćanska demokratska unija BiH) Ante Pašalić |
|
HSP |
Chorvatská strana práva (Hrvatska stranka prava) Zdravko Hrstić |
|
HSS |
Chorvatská selská strana BiH (Hrvatska seljačka stranka BiH) Ilija Šimić |
|
LDS |
Liberálně demokratická strana (Liberalno demokratska stranka) Rasim Kadić |
|
NHI |
Nová chorvatská iniciativa (Nova hrvatska inicijativa) Krešimir Zubak |
|
PDP |
Strana demokratického pokroku Republiky srbské (Partija demokratskog progresa Republike srpske) Mladen Ivanić |
|
PS |
Strana důchodců Republiky srbské (Penzionerska stranka Republike srpske) Stojan Bogosavac |
|
RS |
Republikánská strana BiH (Republikanska stranka BiH) Stjepan Kljuić |
|
SBiH |
Strana za BiH (Stranka za BiH) Haris Silajdžić |
|
SDA |
Strana demokratické akce (Stranka demokratske akcije) Alija Izetbegović |
|
SDP |
Sociálně demokratická strana BiH – Sociální demokraté (Socijaldemokratska partija BiH - Socijaldemokrati) Zlatko Lagumdžija |
|
SDS |
Srbská demokratická strana (Srpska demokratska stranka) Dragan Kalinić |
|
SNS |
Srbský národní svaz – Biljana Plavšić (Srpski narodni savez – Biljana Plavšić) Biljana Plavšić |
|
SNSD |
Strana nezávislých sociálních demokratů (Stranka nezavisnih socijaldemokrata) Milorad Dodik |
|
SP |
Strana důchodců Federace BiH (Stranka penzionera Federacije BiH) Husein Vojniković |
|
SPRS |
Socialistická strana Republiky srbské (Socijalistička partija Republike srpske) Živko Radišić |
|
ZSD |
Vlastenečtí sociální demokraté Republiky srbské (Zavičajni socijaldemokrati Republike srpske i BiH) Mile Marčeta |
Vybraná literatura a elektronické materiály:
|
ÁGH, A. (1998a): Emerging Democracies in East Central Europe and the Balkans. Cheltenham – Northampton. |
|
ÁGH, A. (1999): Processes of democratization in the East Central European and Balkan states: sovereignty-related conflicts in the context of Europeanization. Communist and Post-Communist Studies č. 3, s. 263-279. |
|
ÁGH, A. (1998b): The Politics of Central Europe. London – Thousand Oaks – New Delhi. |
|
BOSCO, D. L. (1998): Reintegrating Bosnia: A Progress Report. Washington Quarterly č. 2, s. 65-82. |
|
Bosnia and Hercegovina Elections (= Balkan Media & Policy Monitor, September 14, 1998) (http://mediafilter.org/Monitor/Mon.ELE.-SP) – ověřeno k 16. 1. 2001 |
|
BUGAJSKI, J. (1997): The Balkans: On the brink again. Washington Quarterly, č. 4, s. 211-230. |
|
BURG, S. L. (1997): Bosnia-Herzegovina: a Case of Failed Democratization. In: Dawisha, K.; Parrott, B. (eds.): Politics, Power, and the Struggle for Democracy in South-East Europe (= Authoritarianism and Democratization in Postcommunist Societies, Vol 2). Cambridge – New York – Melbourne, s. 122-145. |
|
Central Europe Review (http://www.ce-review.org) - ověřeno k 19.3. 2001 |
|
Mission of the OSCE in Bosnia and Hercegovina (http://www.oscebih.org) – ověřeno k 19. 2. 2001 |
|
HLADKÝ, L. (1996): Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země. Doplněk, Brno. |
|
RAMET, S. P. (1992): Balkan Pluralism and its Enemies. Orbis č. 4, s. 547-565. |
|
SINGER, P. W. (2000): Bosnia 2000. World Policy Journal č. 1, s. 31-38. |
|
STRMISKA, M. (2000): Bosensko-hercegovské lokální stranicko-politické pluralismy. Příspěvek k analýze voleb do obecních zastupitelstev v roce 2000 a vývoji lokálních stranicko-politických konfigurací. Středoevropské politické studie, č. 4 (http://www.iips.cz/seps). |
|
Ustav Bosne i Hercegovine (http://www.fbihvlada.gov.ba/bosanski/ustav.htm) – ověřeno k 7. 2. 2001 |