Hana Lylová
Článek byl zpracován v rámci výzkumného záměru “Etnika, minority a marginalizované skupiny v ČR”, identifikační kód MSM142300001.
Vlastenecká fronta (VF) je organizace, která bývá v politologické literatuře označována za pravicově extremistickou (Mazel 1998: 236-239). Vznikla v roce 1993 v Brně. Někteří z jejích zakladatelů, včetně prvního předsedy Jiřího Fidlera, se dříve pohybovali v prostředí ultrapravicových skinheads, avšak organizace byla zamýšlena jako “seriózní” alternativa vůči populistické Sládkově SPR-RSČ. Již při svém vzniku se napojila i na brněnskou nacionalisticko-katolickou scénu. V polovině devadesátých let, v důsledku nečinnosti Fidlerova vedení, se z VF odštěpilo tzv. Hnutí národního sjednocení. Činnost VF sice začala v Brně stagnovat, ale od roku 1995 vznikaly pobočky v dalších městech, především v Praze a v Ostravě. Pražská organizace pod vedením Davida Macháčka fakticky převzala vůdčí roli. V roce 1998 byl na postu předsedy Fidler nahrazen pražským členem Miroslavem Knapovským, kterého v roce 2000 vystřídal Jan Skácel, bývalý místopředseda Národně demokratické strany. Vlastenecká fronta se od roku 1998 snaží (mj. i v důsledku neúspěchu SPR-RSČ ve volbách do PS PČR a souvisejícím odchodu členů i voličů) být hlavní silou v rámci integračních tendencí roztříštěné české ultrapravice, což se jí (přes určitou konkurenci s Národní aliancí) daří. Pořádá demonstrace a shromáždění, vydává vlastní tiskoviny, realizuje letákové akce. V určité časové perspektivě je záměrem Vlastenecké fronty vytvořit relativně silnou politickou stranu, která by byla schopna aktivně zasahovat do politického dění ČR. V souladu s tímto záměrem je současné “vnějškově seriozní” vystupování jejich představitelů, mezi nimž jsou i osoby staršího věku.
Vlastenecká fronta charakterizuje sebe sama jako “občanské sdružení s politickými ambicemi vlasteneckého charakteru. V současné době je VF se svými 12 místními organizacemi, 7-letou historií, funkční centralizovanou strukturou a jasným programem významnou silou obrany českých národních zájmů” (http://www.vlast.cz). Zároveň VF upozorňuje na to, že není “neofašistickou, antisemitskou případně skinheadskou organizací. Tyto nepravdy o nás šíří tzv. bojovníci “za práva menšin” a “monitoři” různých lidských práv. Pro nás je ovšem rozhodující pravda, právo a spravedlnost, nikoliv pozitivní diskriminace či historické lži.” (http://www.vlast.cz) Vzhledem k obsahu tiskovin, vydávaných Vlasteneckou frontou, se však výše uvedená tvrzení jeví jako velmi sporná, což lze dokázat i na přístupu VF k problematice menšin.
Ačkoli VF (podle slov jednoho ze členů) nedělá rozdíly mezi většinovou a menšinovou populací, pokud tato dodržuje právní řád ČR, lze materiálech VF nalézt řadu názorů, které uvedené tvrzení vyvracejí. Např. v článku nazvaném “Co je naším největším nepřítelem?”, publikovaném v tiskovině Vlastenecké fronty Hlas národní mládeže (HNM, č.8:36-37), jsou následujícím způsobem vyjmenovány všechny skupiny, ke kterým má VF negativní vztah: “Co je naším největším nepřítelem? Pro někoho jsou největším nebezpečím židé, zednáři, komunisti či celá levice, pro někoho třeba cikáni, asiaté či negroidi a všichni přistěhovalci, dále třeba feťáci, kriminálníci, úchyláci, pseudohumanisti, různé sekty, anarchisti, potratáři, asociálové…Tyto všichni jsou jistě ohrožením našeho státu, ale nikdo není tím největším. Četl jsem výtažky z Šulchan aruchu a Talmudu, četl jsem i Protokoly siónských mudrců a Starý zákon, a proto věřím ve světovládné touhy židovstva. Všichni ostatní nepřátelé jsou jen jejich naháněči i když někteří nevědomě. Všem jejich plánům se ale můžeme ubránit a to tím, že o jejich plánech víme, dokážeme s nimi počítat, budeme na ně poukazovat a budeme odhalovat jejich cíle všem, kteří to nevědí. Pokud do tohoto boje nedáme vše, pak jim nikdy neserveme jejich uměle vytvořenou hezkou tvář. Odvaha a ochota se obětovat – to jsou vlastnosti, které nám mnohdy chybí. Možná mě teď mnozí nazvou bláznem, když se jim chci postavit v otevřeném boji. Všichni jistě víme, že oni bojují oklikou, protože se bojí přímé konfrontace. Tento zápas však musíme vyhrát.” (HNM, č.8: 36-37)
Z interní tiskoviny VF Hlas národní mládeže, resp. Hlas národního sjednocení (HNS)[1] budou v následujícím textu vybírány pasáže, které charakterizují vztah členů VF k menšinám. Přesné znění citací má za cíl přiblížit styl a rétoriku vyjadřování VF, nikoliv propagaci jejích názorů. Uvedený časopis v současnosti nevychází, společně s jinou tiskovinou VF Obrana národa (ON) byl v dubnu 2000 sloučen v měsíčník Národní politika. Vzhledem k tomu, že vydavatelé i přispěvatelé jsou stále titíž, lze obsah Hlasu národní mládeže považovat za stále aktuální. Zatímco první čísla předmětné tiskoviny jsou plná otevřeně nenávistných článků vůči menšinám, zejm. vůči cizím etnikům, resp. cikánům, poslední čísla HNM, resp. HNS již jsou v tomto směru “umírněnější”. Menšiny, vyjma azylantů a Židů, tak nejsou nejfrekventovanějším tématem posledních čísel těchto tiskovin. Mnohdy se jedná o alegorické příběhy, různá přirovnání nebo účelově vybírané pasáže z knih a jiných tiskovin, či o účelově komentované události. Za nejčastěji publikovaná témata lze tak označit žido-zednářské spiknutí, kritiku vládní, resp. světové politiky, v jejímž područí se ČR podle VF ocitla, kritiku NATO (zejména v době kosovského konfliktu) a EU. Je též apelováno na boj za český národ a národní stát, jehož prostřednictvím dochází k neustálému stmelování jednotlivých souvěrců. Zveřejňována jsou dále oficiální prohlášení Vlastenecké fronty, úřední dopisy Vlastenecké frontě zaslané a polemiky s novináři, resp. s články, které se o VF objevují v tisku. Přestože řada z prezentovaných názorů nezbíhá do rasistických či extremistických pozic, je nutné jejich zveřejňování vnímat v celkovém kontextu působení problematické rétoriky a propagandy VF.
Menšinou v předloženém textu rozumějme každou takovou skupinu obyvatelstva, kterou nelze, na základě různých kriterií, ztotožnit s většinovou populací. Jedná se tedy nejenom o menšiny ve smyslu národnostním, ale též menšiny ve smyslu náboženském či obecně společenském, tj. všechny ty, které žijí odlišným způsobem, než jaký je považován za standardní. Vzhledem k tomu, že Vlasteneckou frontu lze charakterizovat jako silně “tradicionalistickou”, její vztah k těmto skupinám obyvatelstva je velmi negativní. “Rodina je základním stavebním prvkem národa a státu. Požadujeme proto rehabilitaci role rodiny v naší společnosti…Ze strany státu není věnována dostatečná pozornost funkci rodiny ve společnosti. Stoupající rozvodovost, klesající porodnost v perspektivních rodinách, propagace feminismu, kosmopolitismu, nenormálních pohlavních úchylek jsou největším nebezpečím pro rozvoj našeho národa a vlasti. Naše kosmopolitní vládní garnitura, které česká otázka nic neříká, hodlá chybějící členy českého národa nahradit přistěhovalectvím a to především z neevropských zemí. Tuto situaci je třeba neprodleně změnit! Vlastenecká fronta proto nepodporuje uzavírání manželství s neevropskými přistěhovalci, rasově smíšená manželství, manželství homosexuální a jiné nezvyklé typy manželství.”[2] (http://www.vlast.cz/program.htm) V “Návrhu statutu a cílů Národního bloku” se mj. uvádí “…Zcela jednoznačně se stavíme proti míšení ras. Toto považujeme za zločin proti přírodě či bohu…” (HNM, č.10: 11) Požadavek rehabilitace úlohy rodiny ve státě, resp. dostatečná výchova mládeže se objevuje nejen v akčním programu VF, ale také v článku nazvaném “Umíme změnit myšlení vašeho dítěte” (HNM, č.8: 34). Zde je mj. vyjádřen vztah VF k drogově závislým.“…Nový systém výchovy s sebou přinesl masivní nárůst různých úchylek, snahu o legalizaci a zrovnoprávnění homosexuality, nárůst sexuálních zločinů apod…Dalšími pastmi nastraženými na naši mládež jsou drogy a alkohol…Žádáme zavření všech narkomanů do vězení, protože je více než jasné, že pokud nepracují a na drogy na jeden měsíc potřebují 30 tisíc korun, opatřují si prostředky zločinem…Mládež je také neustále ničena propagací rasové bastardizace. Může zaznít otázka, proč to dělají [“mocenské skupiny vyvolených vládců”] když si sami svoji rasu chrání a svůj stát drží na národním základě. Právě proto, že moc dobře vědí, jaký přínos je nesmíchaná rasa a pevný národní celek, snaží se to u ostatních oslabit. Dalším jejich nástrojem je to, že podporují různé feministické zrůdné názory, podle kterých péče o rodinu degraduje ženu na úroveň sluhu a tím staví muže a ženy proti sobě. Tím, že se ženy budou cítit podceňovány, budou se raději věnovat kariéře a to na úkor své rodiny. Jinou cestou jsou peníze. Muži dnes nevydělají tolik, aby plně uspokojili potřeby své rodiny, a proto musí ženy chodit do práce. Děti jsou odkládány do jeslí, školek a družin, které je formují dle přání vyvolenců. Časově zaneprázdnění rodiče nebudou schopni vyhrát boj o duši svého dítěte…” (HNM, č.8: 34)
Vlastenecká fronta měla snahu podílet se na činnosti vládní komise pro lidská práva a v dopise zaslaném Petru Uhlovi 20.1.1999 delegovala do tohoto orgánu svého zástupce Mgr. Františka Rozhoně (tehdejšího tajemníka VF, nynějšího místopředsedu VF). V dopise, kterým VF reagovala na skutečnost, že Petr Uhl se k návrhu VF nevyjádřil, se mimo jiné uvádí: “…Nebo si snad přece jenom uvědomujete, že Vámi proklamovaná tzv. ochrana menšin by se mohla dostat do příkrého rozporu s životními zájmy ještě rozhodující většiny původních obyvatel této země? Onen národ, ke kterému se my hrdě hlásíme, již měl neblahé zkušenosti s německou menšinou a jejím rozvracením republiky. Ta byla také po právu vystěhována. A věřte nám, neradi bychom jednou řešili nějaký problém na téma Kosovo, ani bychom se nechtěli dostat do situace estonského národa. Žádáme Vás proto, abyste své stanovisko ještě jednou zvážil, po případě Vás vyzýváme k veřejné diskusi na téma menšin…” (HNM, č.11: 6) “…Český národ je ve svém vlastním státě vystaven ponižování a sprostým urážkám…Protinárodní režim nás nutí, abychom se ve všem přizpůsobovali zájmům Německa a nadnárodních sil. Úzkostlivě pečuje o práva cikánů a dalších parazitních etnik, ale právo českého národa suverénně rozhodovat o řízení svého státu soustavně pošlapává. Národnostní a rasové menšiny jsou doslova na každém kroku hýčkány úřady a zvýhodňovány na úkor našeho národa. Ano v naší zemi se skutečně rozmáhá rasismus, ale je to rasismus naruby – rasismus namířený proti příslušníkům českého národa! Arogance, agresivita a rozpínavost etnických menšin začíná být neúnosná a hrozí vážné nebezpečí, že brzy budou rozhodovat o tom, co český národ smí a co nesmí dělat ve své vlastní zemi. Židé, Němci, cikáni a různí neevropští přistěhovalci jsou nedotknutelní. Stačí i nich říci křivé slovo, a jste obviněni z hanobení rasy, národa a přesvědčení. Beztrestně lze totiž hanobit jen český národ. Stačili jste se již sami přesvědčit o tom, že úřady, váš zaměstnavatel nebo školy vycházejí příslušníkům etnických menšin ve všem vstříc, zatímco vy sami jste znevýhodňováni nebo přímo diskriminováni? Jestliže se s tím nechcete smířit, informujte naši organizaci nebo vstupte do našich řad!” (HNM, č.4: 11)
Hlavním kriteriem posuzování menšin je pro VF míra přizpůsobivosti a dále schopnost reprodukce a výchovy českého národa. “…Ostatním národnostním menšinám musí být zaručen jen takový podíl na správě veřejných záležitostí, který odpovídá jejich početnímu zastoupení a současně i míře jejich přizpůsobení se státnímu pořádku a vžitým pravidlům občanského soužití.” (http://www.vlast.cz/program.htm) Na základě této formulace pak, podle slov jednoho ze členů VF, se “cikáni” (“…Je hloupé tvrdit, nebuďme tolik slovanští, když naše srdce slovansky bijí. Kvůli tomu, že se to možná někomu nelíbí, mají naše srdce přestat bít? To nikdy. Je ubohé psát o cikánech jako o Rómech. Česky se říká cikáni a Rómové jsou pouze jedním z jejich kmenů…Je směšné a malé tvrdit, nepište o těch Židech a zednářích, vždyť se to nesmí, je to zakázané a nepopulární. Když budeme zajímavé a překvapivé materiály o těchto skupinách, bylo by zločinem mlčet a neinformovat o jejich často protinárodním konání…” (HNM, č.11: 13)) jeví jako málo přizpůsobiví, a proto jejich zastoupení ve veřejném životě by mělo být co nejmenší. “Dám vám malou hádanku: jestlipak víte, kdy bude moci Vlastenecká fronta hájit zájmy českého národa bez toho, aby na ni neustále útočila státní moc? Nevíte? Tak já vám to povím. Bude to tehdy, až naše země bude plná azylantů a Cikánů a český národ se ve své vlastní zemi stane pouze národnostní menšinou. Teprve tehdy si možná budeme moci vybudovat 52 organizací pouze pro Čechy (jako dnes mají Cikáni pro sebe), budeme mít své české asistenty na školách a úřadech, budou práce a byty jen pro nás. Budou vypisovány granty na naši podporu, získáme vlastní pořad v televizi. Se státní podporou si budeme vydávat svůj tisk a pořádat své festivaly. Z dovolené v Anglii, Belgii, Francii? Kanadě atd. nás zadarmo zpět odvezou vládními speciály. Budeme moci krást, vraždit, znásilňovat a přepadat a jistě to bude mnoha ochránci menšin vysvětlováno naší odlišnou mentalitou. Vláda vytvoří rady a zmocněnce, kteří budou hájit naše výsostná práva. Zvýší se nám sociální dávky, pro které si budeme jezdit v nablýskaných mercedesech. Nebudeme muset platit nájem a v případě, že nějaký byt zničíme, dostaneme ihned nový. Když budeme chtít sloužit u policie, bez ohledu na jakákoli kritéria budeme přijati. Budeme moci svobodně a beztrestně nadávat svým živitelům do černých sviní a zkurvených černot. A na závěr ještě jedna hádanka: myslíte si, že až budeme my Češi ve své zemi národnostní menšinou, zajistí nám ze své práce Cikáni a azylanti ze svých daní stejné podmínky, jaké jsme jim dnes nuceni poskytovat my a ještě jsme od nich často označováni za rasisty? Nechci je rozhodně podceňovat, ale myslím si, že na práci v této zemi budou vždy pouze Češi, ať už jako většina či menšina.” (HNS, č.14: 26-27) “V současném světě jsou ve většině států pěstovány národnostní menšiny, které se dají velmi dobře použít k vyvolání neklidu v zemi. Vzpomeňme na sudetské Němce a jejich boj proti Československu a našemu národu od roku 1918 až do roku 1945. Naštěstí jsme se jich zbavili poválečným přesunem, který sice dnes bývá kritizován kvůli excesům páchaným lůzou přicházející do pohraničí spolu s novými osadníky, ale který byl nezbytný pro fungování českého národa na jeho historickém území. Daleko větším nebezpečím je ale nucené soužití dvou etnicky a kulturně rozdílných skupin. Mám na mysli třeba soužití Čechů s cikány, které se ukazuje jako absolutně nemožné. Za dnešní situace to ale nelze řešit jako před lety s Němci, takže situace může dospět až do stadia rasové války. Temné síly využívají etnických menšin k vyvolání neklidu v kterékoli zemi, kterou zrovna chtějí zničit. Stačí vzpomenout Helsinský výbor, Radu Evropy a jiné spolky, které u nás vnucují cikánům pocit, že jsou utiskováni, a zvyšuje v nich tak jejich nenávist k domácímu obyvatelstvu…Jediná možnost je tvorba národního státu bez výhod pro národnostní menšiny. Ukažme jim cestu pryč z Evropy, do USA, Izraele či do sběrných táborů OSN. Ať se o ně postarají, my jsme si jich už užili dost…” HNM, č.6: 41)
Vliv Židů, o jejichž spiknutí (resp. o žido – zednářském spiknutí) VF nepochybuje, je podle VF neúměrně velký vzhledem k nevelkému početnímu zastoupení Židů žijících na území ČR. “Existují dva způsoby, jak okupovat určitou zemi. První z nich je násilné obsazení, obsazení vojskem…Druhý způsob je okupace daleko zákeřnější a účinnější. Neprovádí se s pomocí vojska, ale pomalým zákulisním přebíráním moci v té které zemi…Ti, jenž chtějí určitou zemi takto okupovat, pro sebe připraví půdu tím, že ovládnou sdělovací prostředky, kulturu, získají politickou moc a to i na obecní úrovni, ovládnou ekonomiku, hospodářství a také represivní složky, s jejichž pomocí mohou již dopředu zlikvidovat potenciální odpůrce. Zničí je za vydatné podpory sdělovacích prostředků, které ovládají. Kriminalizují je, zesměšňují je, nebo jim znemožní vykonávat jejich profesi… Aby mohli lépe proniknout do národních celků a rozložit je, schovávají svoji cizorodost a pokud se to nedaří, obviní napadený národ z ukrutnosti na nich spáchané. Pokud se jim někdo postaví na odpor, je rozdupán jako zločinec, který napadl božstvo. Pokud někdo vysloví pochybnosti o jimi hlásaných “pravdách”, které jsou už v mnoha státech chráněny zákonem, je označen za bezcitného tyrana, který si přeje návrat utrpení. Tato utrpení oni často vyprovokovali, nafoukli do obřích rozměrů anebo si je prostě vymysleli. Mnozí čtenáři již jistě vědí, koho mám na mysli. Protože právě jejich neustálé nehorázné nároky nás varují před jejich možnou okupací…Je tomu tak proto, že židé a všechny záležitosti jich se týkající jsou nadřazené zájmům českým. Židé si začínají být již tak jistí, až jejich drzost zpochybňuje naše základní hodnoty…My si ale přesto od nich necháme vše líbit a se skloněnou hlavou sloužíme dál. Například každých 14 dní mají židé svůj rozhlasový pořad. Pokud někdo sleduje noviny, televizi, divadelní představení či jiné kulturní aktivity, tak sám ví, že u nás je snad víc židovských pořadů než v samotném Izraeli…Nikdo jim nepomohl, nikdo se jich nezastal, ale přesto jich tolik zázrakem přežilo. Na tomto příkladě je vidět, jak využívají každého zakolísání. Ale my jsme silní a jako hrdí Češi a Slované se za nic židům omlouvat nemusíme. Ať se omlouvají spíše oni, například za komunismus. Tento článek nemá za cíl vyprovokovat pogromy ani někoho cpát pod jakési plynové sprchy. Chce jen vyburcovat národ, aby se nenechal nikým ovládat. Každý, kdo se pokusí okupovat naši zem, musí počítat s naším odporem a pomstou. Ve zveřejňování faktů o neviditelné okupaci hodláme pokračovat tak dlouho, dokud bude existovat…” (HNM, č.7: 31-33)
Jak vyplývá z materiálů VF, považuje za ně toto sdružení jak příslušníky židovského národa, tak i vyznavače židovského náboženství. Každé jiné náboženství nežli křesťanské je Vlasteneckou frontou vystaveno kritice. V “Návrhu statutu a cílů Národního bloku” (formálně zastřešující organizace nacionalistických hnutí vytvořená v roce 1998, jejímiž členy byla VF, Řád českého lva a Hnutí národního sjednocení, svazek Praha) je mj. uvedeno: “Jsme proti tomu, aby do naší země pronikala cizorodá náboženství a různé podivné sekty. V naší zemi má místo především křesťanství a případně i předkřesťanská náboženství, která vyznávala většina lidí žijících na území dnešní České republiky…” (HNM, č.10: 11) V roce 1998 podala Vlastenecká fronta oficiální protest proti stavbě islámského centra v Praze. “Naše organizace se co nejrozhodněji ohrazuje proti stavbě jakéhokoli islámského centra na území našeho státu. Díky tomu, že byla otevřena mešita v Brně, stoupá drzost muslimů i v našem hlavním městě. Islám není v našem státě uznané náboženství (my pevně věříme, že ani nikdy nebude), a proto nechápeme, proč by si jeho vyznavači u nás měli zřizovat svá centra či modlitebny…Naše země a kultura jsou vybudovány na křesťanských základech. Proto nechápeme, proč bychom měli do naší země vpouštět náboženství tak nenávistné a militantní jako je islám…” (HNM, č.8: 63)
Postoj VF k homosexuálům, je podle jednoho ze členů VF záporný, neboť homosexuálové nesplňují představu VF o kvalitní reprodukci českého národa. Podle VF se jedná o problém uměle vytvořený, či lépe řečeno uměle propagovaný. Vlastenecká fronta v dubnu 1998 vyjádřila protest proti návrhu zákona o registrovaném partnerství homosexuálů: “…Jsme otřeseni tím, že se vůbec mohla najít trojice poslanců, která se rozhodla předložit Poslanecké sněmovně návrh tak ostudného zákona pošlapávajícího veškeré principy křesťanské i přirozené morálky. Homosexualitu považujeme za zvrácenost, která by vůbec neměla být předmětem jednání sněmovny. Homosexualita vždy byla a bude symptomem celkového úpadku společnosti (vzpomeňme jen na antický Řím). Není jistě náhodné, že snahy homosexuálů prosadit tzv. registrované partnerství začaly nabývat na intenzitě poté, co sněmovna schválila nedokonalý zákon o rodině…Tyto snahy dokazují, že homosexuálové vedou útok na podstatu rodiny. Pokud společnost přistoupí na jejich argumenty, že homosexualita není zvrácenost, ale něco zcela normálního, povede to k prohloubení již beztak hrozivého morálního úpadku v naší zemi…Není vůbec obtížné pochopit, proč je rodina vystavena tak systematickému tlaku homosexuálů a dalších osob, které mají zájem na úplném morálním rozvratu společnosti. Rodina jako ničím nenahraditelný svazek, který je založen na partnerství dvou osob opačného pohlaví, je totiž pro homosexuály jasným důkazem toho, že žijí nenormálním a zvráceným způsobem života…Má snad společnost vyjít vstříc každému, kdo trpí nějakou sexuální úchylkou? Jsme přesvědčeni, že rozhodně ne!…Žádáme proto všechny poslance…, aby hájili podstatu rodiny a morální principy v naší společnosti a zamítli návrh zákona o registrovaném partnerství homosexuálních osob…Chcete snad, aby nakonec za nenormální začali být považováni ti, kteří netrpí žádnou sexuální úchylkou? Nestačí, že náš stát se vinou liberálních zákonů umožňujících potraty fakticky stává spoluviníkem vražd nenarozených dětí, že podporou metadonového programu fakticky přijímá roli dealera drog a že zvýhodňováním cikánů na úkor českého národa uplatňuje rasismus naruby?…” (HNM, č.7: 54-55)
Členové Vlastenecké fronty jsou přesvědčeni o korelaci mezi rasou a zločinností. Jedná se o názor, podle něhož jsou určité rasy náchylné ke zločinnosti více nežli jiné. Vyplývá to např. z následující citace: “V této úvaze bych se chtěl zamyslet nad vztahem mezi obecnou zločinností a příslušností k určité rase…Příkladů ve světě je více než dost. Nám bude bohatě stačit Evropa, Jihoafrická republika a Spojené státy americké. Opatřil jsem si statistické přehledy, které vydávají zmíněné země, a také ročenky OSN…Co vlastně z těchto přehledů a statistik vyplývá. Jen to, že podíl spáchaných trestných činů a zvláště pak těch násilné povahy určitého etnika vůbec neodpovídá jeho poměrnému zastoupení v celkové populaci…Nejen v USA, ale všude na světě se najdou zástupy pseudohumanistů, dekadentů, obránců “lidských práv a svobod” a tzv. bojovníků proti rasismu, kteří se vůbec nebudou rozpakovat tvrdit, že tento fakt zvýšené zločinnosti je zapříčiněn údajnou diskriminací, větším procentem nezaměstnanosti, podřadnými možnostmi ubytování, nedokončeným školním vzděláním atd. Tyto důvody však nemohou logicky obstát. Nejsou totiž důsledkem, ale jen příčinou, jsou výhradně způsobeny a tedy zapříčiněny jen a jen vlastnostmi daného etnika, dané rasy obyvatel. Začíná to již ve škole: je propastný rozdíl mezi průměrným prospěchem žáků obou etnických skupin. Černoši častěji nedokončí školu, mají nižší stupeň ukázněnosti, berou častěji a mnohem dříve drogy a jejich podíl v tzv. dětské kriminalitě je obrovský…A jaké je to v Evropě? Klasickým příkladem zhoubné koexistence dvou nebo více etnik, dvou nebo více kultur, dvou nebo více stylů života je Francie…Tam si ovšem mnozí občané uvědomují hrozící nebezpečí, čehož nepopiratelným důkazem je stále vzrůstající popularita a volební zisky Národní fronty v čele se skutečným vlastencem a neohroženým bojovníkem Jean – Maria Le Penem. U nás se situace v tomto ohledu zhoršuje rok od roku, ovšem oficiálně žádné statistiky o podílu jednotlivých etnik na zločinnosti neexistují. Patrně to znemožňuje nějaká ta Listina práv a svobod. Já osobně této listině přezdívám Listina práv a svobod zločinců. Nepopiratelným faktem zůstává, že většina našich občanů se cítí právem ohrožována cikánskou komunitou, která v podstatě násilně vnucuje naší společnosti své hodnotové představy… Často slyšíme “argumenty”, že všechny problémy a potíže s cizími rasami a etniky se dříve či později vyřeší výchovou, vzděláním, tolerancí, přizpůsobením, že potomci jakýchkoli přistěhovalců již budou jiní, že se adaptují apod. Jaký je to nehorázný nesmysl poblouzněných pseudohumanistů dokazují právě cikáni, kteří zde žijí již mnoho generací a nejen že nejsou “lepší”, jsou stále horší…Závěrem ještě jedna důležitá okolnost: nejen “naši” cikáni, ale všichni přistěhovalci z tzv. třetího světa mají mnoho větší porodnost než Evropané. Z toho logicky vyplývá, že v budoucnosti, pokud se nestane něco radikální, nejen že Evropa pomalu bude měnit pomalu ale jistě svůj charakter po stránce rasové, národnostní a kulturní, ale zákonitě bude narůstat i míra zločinnosti a naopak klesat míra duševních schopností a IQ…” (HNM, č.10: 19)
Výše uvedené citace dokazují, že Vlastenecká fronta je sdružením prezentujícím ve svých tiskovinách a na internetu xenofobní a rasistické názory. V současnosti, kdy se mezi nacionalistickými organizacemi otevřeně hovoří o nutnosti společného postupu, resp. o vytvoření společné organizace, která by byla schopna aktivně zasahovat do politického dění v České republice, je potřeba na tuto skutečnost explicitně poukazovat. Přes potencionální změnu rétoriky VF ve snaze stát se “přijatelnou politickou alternativou” nelze očekávat změnu reálných názorů stabilního členstva sdružení. Podobné (ne-li přímo shodné) postoje k menšinám lze očekávat i od dalších nacionalistických organizací. Není však smysluplné dodávat VF a jejím vyjádřením “dramatičtější” význam než skutečně mají, což je bohužel častým problémem českých médií. Pouze budou-li informace shromažďované o organizacích typu Vlastenecké fronty pravdivé, nezkreslené a založené na faktech, lze eliminovat snahu podobných sdružení vytvářet si “image mučedníků národa”, které je jedním z důležitých atributů jejich relativní přitažlivosti pro určitou část populace.
PRAMENY:
Hlas národní mládeže, č.2 –12 (blíže nedatováno)
Hlas národního sjednocení, č. 13, 14 (blíže nedatováno)
Vlastenecká fronta (http://www.vlast.cz).
Rozhovory se členy Vlastenecké fronty v dubnu 1999.
LITERATURA
Lylová, H.: Vlastenecká fronta, oborová práce, Brno, Fakulta sociálních studií MU,
2000.
Mazel, M. (1998): Oponenti systému, in Fiala, P. (ed.): Politický extremismus a radikalismus v České republice. Masarykova univerzita, Brno, str. 117-277.
[1] K přejmenování časopisu došlo v závěrečné fázi jeho vydávání.
[2] Toto byl jeden ze tří bodů akčního programu, který byl v důsledku posudku Ministerstva vnitra ČR z roku 1999 přepracován. Pokud by se tak nestalo, VF by byla rozpuštěna. Původně bylo v akčním programu uvedeno: “Vlastenecká fronta proto nepodporuje uzavírání manželství s neevropskými přistěhovalci, rasově smíšená manželství, manželství homosexuální a jiné pochybné typy manželství. Svazek manželský je svátost a toto je jeho neprostá degradace.” (HNS, č.14: 14)