CASALC Review

Erasmus+ Small-Scale Partnerships: Project Design and Results

Oldřich Břenek — Pá, 08 lis 2024 00:00:00 +0100

International project cooperation in the teaching of foreign languages is a very important factor, not only for university departments themselves, but especially for the teachers. The following report offers real-world-experience with a specific project opportunity and it takes a look at how a university language centre can work with a private foreign language school.

Slovenčina v práci (s kľúčom)

Zuzana Motešická — Pá, 08 lis 2024 00:00:00 +0100

The use of AI in foreign language teaching at universities - one year later

Simona Pecková, Zuzana Slobodová — Pá, 08 lis 2024 00:00:00 +0100

The paper deals with artificial intelligence in foreign language teaching, its potential, opportunities, and also threats. The purpose of the study is to find out about the sentiment of foreign language teachers towards artificial intelligence, their experience, and the extent to which they have already been trained in this field. To achieve these objectives, the authors adopted a mixed approach, where a questionnaire and interviews were used as research tools. Based on the results of the questionnaire survey, we can conclude that no dependence between age and sentiment towards AI has been proved. Also, there is no dependence between training provided by the university and teachers ́ sentiment towards AI. On the other hand, there is a dependence between training provided by the language department and teachers´ sentiment towards AI. By now, most university language teachers have not received enough training from their employers and acquire their skills mainly through self-study. They would appreciate continuous training in AI and related fields.

Implementácia predmetu CLIL a jeho overenie v pregraduálnej príprave budúcich učiteľov prírodovedných predmetov

Barbara Kordíková — Pá, 08 lis 2024 00:00:00 +0100

Narastajúci dopyt po bilingválnom vzdelávaní na Slovensku si vyžaduje stále viac jazykovo aj odborne pripravených učiteľov prírodovedných predmetov a pregraduálne vzdelávanie cielene nasmerované na daný typ vyučovania. Jedným z efektívnych výchovno-vzdelávacích prístupov, ktorý zastrešuje súhrn metodík prakticky pre všetky formy bilingválneho vzdelávania je prístup CLIL (Content and Language Integrated Learning). Cieľom nášho výskumu je overiť opodstatnenie nového predmetu CLIL – integrované vyučovanie prírodovedného predmetu a jazyka a zistiť či a ako daný predmet prispel k zmene postojov a názorov budúcich učiteľov k cudzojazyčnému vyučovaniu prírodovedných predmetov pred a po jeho absolvovaní v priebehu dvoch semestrov. Náš výskum bol realizovaný intervenčnou výskumnou metódou výskum vývojom (design-based research) spájajúcou kvantitatívne aj kvalitatívne výskumné nástroje, ktoré nám pomohli zozbierať a porovnať dáta od respondentov. Na základe výsledkov výskumu môžeme konštatovať, že predmet CLIL sa stretol u študentov s veľmi pozitívnym ohlasom a priniesol nový pohľad na učenie v rámci ich pregraduálnej prípravy. Absolvovanie daného predmetu viedlo k zníženiu obáv a neistoty študentov v cudzojazyčnom vyučovaní, ale aj k zvýšeniu ich entuziazmu k vyučovaniu vo všeobecnosti. Zozbierané dáta a spätná väzba od študentov nám pomohli naznačiť isté trendy a navrhnúť odporúčania pre skvalitnenie pregraduálneho vzdelávania budúcich učiteľov v snahe lepšie ich pripraviť na aktuálne prebiehajúce zmeny v slovenskom školstve.

Language Learning Motivation in Post-Secondary Courses: English, German, Spanish, Japanese, and Multilingualism

Adéla Kadeřábková, Silvie Převrátilová — Pá, 08 lis 2024 00:00:00 +0100

This study explores the motivational profiles of students enrolled in language courses at the post-secondary level, emphasizing the role of the ideal multilingual self. A sample of 280 learners across English, German, Spanish, and Japanese courses participated in the research. Drawing from the L2 Motivational Self System framework and integrating the concept of the ideal multilingual self, the study utilized a questionnaire to investigate the sources of language learning motivation. The findings revealed English and German as the predominant language choices, primarily influenced by external factors such as academic requirements and societal expectations. In contrast, learners engaged in less commonly taught languages, particularly Japanese, demonstrated heightened intrinsic motivation and a more explicit ideal multilingual self-concept. This trend highlights the significance of multilingualism in shaping learners' motivational profiles, with learners of less commonly taught languages expressing a stronger inclination towards linguistic versatility and proficiency. Moreover, the study revealed a positive correlation between speaking multiple languages and the aspiration for multilingualism, suggesting that learners with multilingual backgrounds are more inclined toward embracing linguistic diversity. These findings contribute to understanding the dynamic relationship between language choice, motivational factors, and the ideal multilingual self-concept in the context of post-secondary language education.

Čeština pro specifické účely ve velmi specifických podmínkách: jak naučit zdravotnickou češtinu ukrajinské uprchlíky

Iveta Čermáková, Marie Zvoníčková, Tereza Bakusová — Pá, 08 lis 2024 00:00:00 +0100

Příspěvek se zabývá velmi specifickým případem kariérního postupu, totiž tím, jak (na)učit co nejrychleji základům zdravotnické češtiny ukrajinské uprchlíky (a zejména uprchlice), aby mohli v České republice získat důstojné zaměstnání ve svém oboru. Specifičnost tohoto případu je mnohonásobná. Geografická mobilita zde vlastně předchází plurilingvní kompetenci: uprchlíci se nejprve nedobrovolně přesunuli na území cizího jazyka a až poté si osvojují tamní jazyk. Z didaktického hlediska mají výhodu, že se jazyk učí přímo na území, kde se jím hovoří, jsou jím obklopeni, a navíc mají výraznou motivaci, na druhou stranu jsou v extrémně složité životní situaci, vytvářející mj. extrémní stres, nedovolující se plně soustředit na studium, a navíc jsou nuceni si jazyk osvojit opravdu rychle. Platí přitom zároveň, že minimálně pokud jde o schopnost komunikovat v nemocničním prostředí s pacienty a zdravotníky, jejich čeština musí být na dobré úrovni, protože specifičnost nemocniční komunikace neumožňuje přítomnost jazykově nedostatečně vybaveného profesionála (kontrolním mechanismem ze strany státu jsou v tomto ohledu jazykové zkoušky, resp. nostrifikace). Je tedy zřejmé, že vyučující těchto studentů stojí před mimořádně obtížným úkolem, a totéž platí i pro autory, kteří pro ně připravují učební materiály. Příspěvek komentuje z didaktického a jazykového hlediska specifičnost výše popsané situace, zabývá se různými aspekty problému a na nedávno vydané učebnici Léčíme česky. Čeština pro sestry a jiné zdravotníky (Čermáková et alii, 2022) ilustruje i možné konkrétní řešení úkolu připravit učební materiál pro tento zvláštní typ studentů.

Centrum jazykové přípravy Akademie múzických umění v Praze

Klára Bicanová — Pá, 08 lis 2024 00:00:00 +0100

Ústav jazyků Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně

Eva Ellederová, Petra Zmrzlá — Pá, 08 lis 2024 00:00:00 +0100

Článek prezentuje Ústav jazyků Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického včetně studijního programu Angličtina pro praxi v elektrotechnice a komunikačních technologiích, který Ústav jazyků garantuje.

Editorial

Ivana Mičínová; Alena Holá — Pá, 08 lis 2024 00:00:00 +0100